Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
34 C 354/2019-58
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr Adamem Čičmancem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 53 737,70 Kč s příslušenstvím
rozsudkem pro zmeškání
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 737,70 Kč s vyčísleným smluvním úrokem ve výši 1 708,38 Kč, se smluvním úrokem ve výši 9,90 % ročně z částky 53 487,70 Kč od 11. 1. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 53 737,70 Kč od 11. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 150 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 737,70 Kč s vyčísleným smluvním úrokem ve výši 1 708,38 Kč, se smluvním úrokem ve výši 9,90 % ročně z částky 53 487,70 Kč od 11. 1. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 53 737,70 Kč od 11. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 150 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 21. 5. 2019 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 53 737,70 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 29. 1. 2017 smlouvu o hotovostním úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr 62 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se úvěr zavázal vrátit v 60 měsíčních splátkách ve výši 1 314,27 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 9,90 % ročně. Žalovaný se dále zavázal uhradit sjednané poplatky dle smlouvy a sazebníku. Žalovaný se dostal do prodlení, žalobkyně v souladu se smlouvou odstoupila od smlouvy, a to ke dni 10. 1. 2018, čímž se stal celý úvěr splatný. Dlužná žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 53 487,70 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 708,38 Kč za období od 29. 1. 2017 do 10. 1. 2018 a dále běžícího úroku a zákonného úroku z prodlení.
2. Ve věci bylo nařízeno první jednání nařízené na den 5. 5. 2021, přičemž předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno spolu s žalobou do vlastních rukou dne 16. 4. 2021 fikcí. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.
3. Podle § 153b odst. 1 občanského soudního řádu , zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
4. Podle § 153b odst. 3 občanského soudního řádu , rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
5. V této věci byly podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání splněny, když žalovanému byly žaloba a předvolání k prvnímu jednání doručeny více než deset dnů před prvním jednáním, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přítomná žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání a jedná se o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír. Skutková tvrzení žalobkyně se proto považují za nesporná. Po právní stránce uplatněný nárok vyplývá ze smlouvy o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Z úvěrové smlouvy byl věřitel (žalobkyně) povinen umožnit dlužníkovi (žalovanému) čerpání finančních prostředků v jeho prospěch do určité částky, čemuž souvztažně odpovídá povinnost dlužníka (žalovaného) poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně úplaty za poskytnutí peněz vrátit sjednaným způsobem. Uvedená povinnost byla žalovaným porušena a žalovaný se ocitl v prodlení, přičemž po zesplatnění byla od 11. 1. 2018 v prodlení s úhradou celého dluhu. Nárok na zaplacení úroku z prodlení plyne z § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl rozsudkem pro zmeškání.
6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Soud však náklady vzniklé žalobkyni v této věci nepovažuje v celém rozsahu za náklady potřebné k účelnému uplatnění práva.
7. Z informačního systému soudu totiž bylo zjištěno, že žalobkyně podala proti žalovanému mnoho dalších žalob. Jednalo se o řízení ve věcech sp. zn. spisová značka (o zaplacení částky 58 383,33 Kč s příslušenstvím, žaloba byla podána dne 17. 5. 2019), spisová značka (o zaplacení částky 81 908,90 Kč s příslušenstvím, žaloba byla podána dne 21. 5. 2019) a spisová značka (o zaplacení částky 112 502,06 Kč s příslušenstvím, žaloba byla podána dne 21. 5. 2019), předmětem všech žalob byly pohledávky ze smluv o úvěru. Žalobkyně tedy podala proti žalovanému v rozmezí několika dnů čtyři žaloby z obdobných smluv (včetně žaloby nyní projednávané), ačkoliv jí zjevně nic nebránilo uplatnit veškeré nároky jen jednou žalobou. A stejně tak jí nic nebránilo spolu s tím uplatnit i nárok zažalovaný v této věci, když v době podání uvedených žalob byla splatná i předmětná pohledávka.
8. Žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podala v rozmezí čtyř dnů čtyři žaloby proti témuž žalovanému, přičemž ve všech případech se jednalo o žaloby na zaplacení z titulu dlužných úvěrů. Tomuto postupu žalobkyně nelze nic vytknout potud, že žalobkyně má právo podat jakoukoliv žalobu proti komukoliv, dokonce i více žalob i v rychlé časové souslednosti. Nemůže však očekávat, že soud náklady na další a další žaloby shledá účelnými. Postup žalobkyně, kdy pohledávky proti žalovanému uplatnila samostatnými žalobami, je sice možný, avšak současně nehospodárný a vede ke zvyšování nákladů řízení, což nemůže jít k tíži žalovaného. Soud v tomto směru odkazuje na závěry uvedené v nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 2930/09 , odst. 16). V této věci se spíše nabízí otázka, zda se ze strany žalobkyně již nejedná přímo o zneužití práva na právní zastoupení, tj. o cílenou snahu co nejvíce navýšit náklady řízení. V každém případě lze za náklady potřebné k účelnému uplatnění práva považovat jen takové, které musela žalobkyně nezbytně vynaložit, aby mohla hájit své právo (srov. nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12 ).
9. Pro úplnost soud uvádí, že soud žalobkyni seznámil se svým úmyslem krátit náhradu nákladů řízení s ohledem na jejich neúčelnost při jednání a žalobkyně tak měla možnost se k tomuto postupu soudu vyjádřit. Pokud žalobkyně uváděla, že důvodem pro tento postup byla skutečnost, že každá podaná žaloba se vztahuje k odlišnému nároku, že pohledávky za žalovaným jsou vedeny odděleně, že mají rozdílné termíny splatnosti, což je spojeno s potřebou zasílání množství výzev k plnění, a že by se žalobkyně čekáním na splatnost jednotlivých pohledávek vystavila riziku jejich promlčení, nepovažuje soud naznačenou argumentaci za přiléhavou a současně nepřípadnou ve světle toho, že žalobkyně podala v rozmezí čtyř dnů proti žalovanému čtyři žaloby uplatňujíc své nároky z úvěrových smluv. Žalobkyně měla objektivně možnost tyto pohledávky uplatnit v jednom řízení jednou žalobou (pohledávky vyplývají z úvěrových smluv a dle žalobních tvrzení se všechny staly splatnými dne 10. 1. 2018; žaloby, kterými tyto pohledávky žalobkyně uplatnila, byly podány ve dnech 17. 5. 2019 a 21. 5. 2019). Z toho důvodu má soud za to, účelně vynaloženými náklady jsou jen takové náklady, které by žalobkyni vznikly, pokud by všechny pohledávky uplatnila společně. Pro úplnost soud podotýká, že k vyjevenému názoru stran neúčelnosti vynaložených nákladů řízení se ve věci sp. zn. 70 C 336/2019 přiklonil i Krajský soud v Ústí nad Labem v usnesení ze dne 2. 9. 2020, č. j. 84 Co 187/2020 -138.
10. Z výše uvedených důvodů tak soud považuje za náklady potřebné k účelnému uplatnění práva jen takové, jaké by žalobci náležely, kdyby veškeré uvedené nároky uplatnil jen jednou žalobou. Jedná se zde o náklady spojené s právním zastoupením, neboť soudní poplatek se počítá (ve všech uvedených věcech) procentní sazbou z žalované částky, společné uplatnění nároků by tak v tomto případě nemělo vliv na jeho celkovou výši, a jiné náklady žalobci v této věci nevznikly. V případě uplatnění čtyř nároků jednou žalobou by náklady na zastoupení žalobce představovala odměna za zastupování (z tarifní hodnoty celkem 306 531,99 Kč = 58 383,33 Kč + 81 908,90 Kč + 112 502,06 Kč + 53 737,70) za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, 3x9 540 Kč a za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění, když předložená výzva neobsahuje skutkový a právní rozbor) za 4 770 Kč, tj. celkem odměna 33 390 Kč, náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 1 200 Kč, cestovné ve výši 969,11 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny, náhrady hotových výdajů a cestového ve výši 7 467,41 Kč, tj. celkem 43 026,52 Kč.
11. Ve věci spisová značka již byla žalobci přiznána náhrada za právní zastoupení advokátem ve výši 18 730,69 Kč (viz rozsudek ze dne 12. 3. 2020, č. j. číslo jednací). Ve věci spisová značka byla žalobci přiznána náhrada za právní zastoupení advokátem ve výši 25 990 Kč (rozsudek ze dne 27. 1. 2020, č. j. číslo jednací). Ve věci spisová značka žalobci nebyla náhrada za zastoupení přiznána právě z důvodu neúčelného postupu žalobce, kdy uplatňoval jednotlivé pohledávky samostatnými žalobami, přičemž již náhradu obdržel v dříve skončených věcech (rozsudek ze dne 7. 5. 2020, č. j. číslo jednací, který byl ve výroku o nákladech řízení potvrzen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 9. 2020, č. j. číslo jednací; v dané věci byl navíc žalobce úspěšný jen v rozsahu 75 %).
12. Žalobkyni tedy v uvedených věcech již bylo na náklady za právní zastoupení přiznáno celkem 44 720,69 Kč, tj. více, než kolik by činila náhrada za zastoupení, cestovné a promeškaný čas, kdyby tyto nároky uplatnil společně (a byl zcela úspěšný, což ovšem ve věci spisová značka nebyl). Za této situace soud žalobci v této věci již žádnou další náhradu za zastoupení nepřiznal, protože jakékoliv další náklady nelze považovat za náklady potřebné k účelnému uplatnění práva.
13. Na nákladech řízení proto soud přiznal žalobkyni jen náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 150 Kč.
14. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu , jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.
U rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu , tj. že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání. Proti výroku o nákladech řízení a o lhůtě k plnění lze podat odvolání z jakéhokoliv důvodu.
Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.