Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
5 C 85/2021-22
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr Janem Věženským ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 7 289 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 289 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 289 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč k rukám titul. jméno příjmení, advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 289 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 289 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že je vlastníkem bytu číslo v 1. podlaží budovy adresa, bytový dům, která je součástí pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, územní celek, část územní celek. Adresa, na které se uvedená budova nachází, je ulice a číslo, část obce, PSČ obec. Správu nájmů bytů a nebytových prostor ve vlastnictví žalobce realizuje na základě uzavřené příkazní smlouvy společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec. Žalobce zastoupený správcem jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne 15. 2. 2016 nájemní smlouvu, jejíž obsah byl následně upraven dodatkem ze dne 15. 8. 2016. Na základě výše uvedené nájemní smlouvy ve znění jejího dodatku žalobce přenechal žalovanému do užívání předmětný byt, a to na dobu určitou do 30. 11. 2016. Žalovaný převzal od žalobce předmětný byt do užívání dne 15. 2. 2016, což vyplývá z protokolu o převzetí bytu. Po skončení nájmu však žalovaný předmětný byt žalobci neodevzdal a nadále byt užíval bez právního důvodu až do dne 4. 3. 2019, kdy byl proveden výkon rozhodnutí vyklizením předmětného bytu. Žalobce poskytoval žalovanému plnění spojená s užíváním předmětného bytu, jejichž konkrétní výčet je vymezen v evidenčním listu. Žalovaný měl za poskytnuté služby platit žalobci pravidelně k poslednímu dni v měsíci měsíční zálohy ve výši 4 617 Kč. Žalobce provedl vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2019 do 28. 2. 2019, kdy z provedeného vyúčtování bylo zjištěno, že skutečně vynaložené náklady na spotřebované služby činily částku ve výši 7 289 Kč. Žalovaný v rámci měsíčních záloh na služby neuhradil ničeho. Z provedeného vyúčtování skutečně zaplacených záloh a skutečných nákladů na spotřebované služby pak vyplynulo, že nedoplatek z vyúčtování služeb činí částku 7 289 Kč. Provedené vyúčtování žalobce zaslal žalovanému. Splatnost pohledávky žalobce z titulu nedoplatku z vyúčtování služeb za období roku 2019 nastala dne 31. 8. 2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou zástupkyně žalobce ze dne 22. 12. 2020, avšak do dnešního dne neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o nájmu ze dne 15. 2. 2016, na jejímž základě žalobce přenechal žalovanému do užívání byt číslo v 1. podlaží budovy adresa, bytový dům, která je součástí pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, územní celek, část územní celek. Adresa, na které se uvedená budova nachází, je ulice a číslo, část obce, PSČ obec. Byt mu byl přenechán na dobu určitou od 15. 2. 2016 do 15. 8. 2016. Žalovaný převzal do užívání byt dne 15. 2. 2016. Dodatkem ze dne 15. 8. 2016 ke smlouvě o nájmu došlo k prodloužení doby užívání bytu do 30. 11. 2016. Žalovaný užíval byt i po této době a byl nuceně vystěhován až dne 4. 3. 2019. Vyúčtováním služeb za rok 2019 vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 7 289 Kč se splatností do 31. 8. 2019. Tento nedoplatek nebyl žalovaným uhrazen ani přes zaslání předžalobní upomínky ze dne 22. 12. 2020.
4. Soud dospěl po právním posouzení zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi účastníky řízení vznikl závazkový právní vztah z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.), neboť žalovaný užíval byt, který mu byl přenechán do užívání na základě nájemní smlouvy ve spojení s jeho dodatkem do dne 30. 11. 2016, i po skončení nájemního vztahu. Jelikož žalovaný neuhradil bezdůvodné obohacení ve výši 7 289 Kč spočívající ve využívání služeb spojených s užíváním bytu, který nebyl v jeho vlastnictví, vznikl mu dluh v této výši. Žalobě bylo proto v této části vyhověno. Žalobě bylo vyhověno i co do úroku z prodlení, neboť žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.). Jeho požadovaná výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Den, od něhož je úrok z prodlení přiznán, je den, který následuje po dni, kdy nastala splatnost nedoplatku ve výši 7 289 Kč.
5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
6. Soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, sestávající z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč za sepis předžalobní výzvy k plnění ze dne 22. 12. 2020 a žaloby ze dne 25. 1. 2021 (§ 1 odst. 1, 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů za zastoupení advokátem, neboť jde o statutární město, u něhož se předpokládá dostatečné personální a materiální vybavení k tomu, aby bylo schopno kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by muselo využívat právní pomoci advokátů (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2434/19 ze dne 24. 3. 2020 nebo sp. zn. I. ÚS 3812/19 ze dne 15. 5. 2020). V tomto případě se nejednalo o složitý případ, který by se vymykal běžné agendě žalobce, a zároveň nebyly zjištěny žádné mimořádné okolnosti, pro něž by žalobce neměl být schopen výkon svých účastnických práv zajistit vlastními silami a z vlastních zdrojů.
7. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
8. Lhůtu k plnění ponechal soud v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť neshledal důvody ke stanovení lhůty delší.
9. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost, uložená tímto rozsudkem, splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.