Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 41/2021-21
Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní titul Miroslavou Kramnou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
; zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, datum narození
trvale bytem adresa žalované
doručovací adresa adresa žalované
o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 17. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 17. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 22. 11. 2020, se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 17. 11. 2020 do zaplacení, a to jako jí postoupené pohledávky ze smlouvy o poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu číslo uzavřené mezi právnická osoba (anonymizována dvě slova) jako poskytovatelem služeb elektronických komunikací na straně jedné a žalovanou jako uživatelem na straně druhé. Na základě této smlouvy číslo zajišťovala žalobkyně žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne 31. 5. 2019, kdy byla smlouva ukončena. Podle 8.2. Všeobecných podmínek pro službu anonymizováno měla žalovaná povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technická zařízení, kterým se v případě žalované rozumí anonymizována tři slova sériové číslo anonymizováno, které žalovaná od žalobkyně převzala, což stvrdila svým podpisem na smlouvě číslo. V rozporu se svými povinnostmi žalovaná žalobkyni zařízení po výpovědi smlouvy číslo nevrátila, v důsledku čehož vznikl žalobkyni podle smlouvy číslo nárok na zaplacení smluvní pokuty 5 000 Kč za nevrácení uvedeného zařízení. Žalovaná byla vyzvána dne 4. 11. 2020 ze strany právního zástupce žalobkyně k vrácení zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácená technická zařízení. Žalovaná ani na základě takového upomenutí před podáním této žaloby své závazky vůči žalobkyni nesplnila, a to ani částečně. Žalovaná se neuhrazením vyúčtované smluvní pokuty v celkové výši 5 000 Kč dopustila porušení svých právních povinností plynoucích ze smluvního vztahu a ocitla se v prodlení. Žalobkyně tak má za to, že jí podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník v platném znění přísluší kromě nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené příslušným nařízením vlády, proto uplatňuje současně s nárokem na zaplacení jistiny rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč a to s ohledem na dodatečnou sedmidenní lhůtu ke splnění povinností poskytnutou právním zástupcem žalobkyně žalovanému ve výzvě ze dne 4. 11. 2020, za dobu od 17. 11. 2020 do zaplacení.
2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl zrušen.
3. Žalovaná, ač usnesením vyzvána, aby se k podané žalobě písemně vyjádřila, tak ve stanovené lhůtě neučinila.
4. Soud pak pokračoval v řízení dle ust. § 115a o.s.ř. a rozhodl bez nařízení jednání, když souhlas účastníků s tímto procesním postupem je ve spise doložen.
5. Soud má z listin předložených žalobkyní za prokázáno:
Mezi právnická osoba anonymizována tři slova) jako poskytovatelem služeb elektronických komunikací na straně jedné a žalovanou jako uživatelem na straně druhé byla uzavřena dne datum smlouva o poskytování služby televizního vysílání prostřednictvím internetu číslo na níž je vedle podpisu poskytovatele připojen podpis žalované, součástí ujednání, je ve spodní části mimo jiné text:„ Uživatel bere na vědomí a podpisem smlouvy souhlasí s těmito smluvními pokutami: smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněný zásah do zapůjčeného koncového zařízení, více v tomto směru samotná smlouva ohledně smluvní pokuty neuvádí. Předmětem plnění podle smlouvy je závazek poskytovatele k poskytování objednaných služeb elektronických komunikací (kombinovaná anonymizována tři slova číslo) uživateli a oproti tomu závazek žalované jako uživatele hradit za tyto služby sjednanou odměnu a veškeré další poplatky a náklady ve výši podle příslušného a platného Ceníku. Ve smlouvě je uveden typ zařízení a číslo, v listin ě však soud nenalezl žádné prohlášení žalované o tom, že by zařízení (set-top box) od poskytovatele převzala (je zde toliko poznámka nájem a„ samoinstalace“).
Podle čl. 4 Zvláštních podmínek pro službu internetu anonymizováno„ V případě ukončení smlouvy je účastník povinen koncové zařízení vrátit anonymizováno (tj. poskytovateli) ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy“. Smlouva přitom výslovně na tyto Zvláštní podmínky pro službu internetu anonymizováno neodkazuje, toliko v Závěrečných ujednáních je uvedeno:„ Součástí ujednání jsou i další Smluvní dokumenty, zejména Všeobecné obchodní podmínky, Podmínky pro Službu podmínky pro službu anonymizována dvě slova a Ceník.
Smlouva samotná tedy jasný závazek zakládající vznik nároku na smluvní pokutu neobsahuje; jasné ujednání o podmínkách, za nichž je žalovaná jako uživatel povinna zaplatit smluvní pokutu obsahuje dokument, který je nazván Zvláštní podmínky pro službu internetu anonymizováno, tedy listin listina , kterou však žalovaná jako uživatel nepodepsala.
Byť nikoliv ve smlouvě, ale v uvedeném čl. 4 Zvláštních podmínek pro službu anonymizována dvě slova, jsou ujednány podmínky vzniku nároku na smluvní pokutu, i tyto podmínky stanoví vznik práva na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč na okamžik ukončení smlouvy (povinnost vrátit koncové zařízení nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy). Žádná z listin předložených žalobkyní přitom neprokazuje samotnou skutečnost, že uvedená smlouva byla ukončena výpovědí, jak tvrdí žaloba, v tomto směru zůstalo toliko u žalobního tvrzení ničím neprokázaného, když za důkaz o ukončení smlouvy nelze považovat toliko dopis právnická osoba ze dne 27. 6. 2019 (adresovaný žalované s výzvou k vrácení technického zařízení, v němž je uvedeno, že smlouva byla ukončena dne 31. 5. 2019), ani doporučeně zaslanou předžalobní výzvu ze dne 4. 11. 2020 (i v těchto listinách je jen tvrzení o ukončení smlouvy, přitom skutečnost, že skutečně došlo k ukončení smlouvy žalobkyně předloženými listinami vůbec neprokázala).
6. Při hodnocení shora uvedených důkazů soud uzavřel, že žalobkyně prokázala svá tvrzení, že je právní nástupkyní původního poskytovatele služeb elektronických komunikací, která uzavřela uvedený smluvní vztah s žalovanou jako uživatelem internetu, neprokázala však v řízení, že došlo k ukončení smlouvy o poskytování služby na internetu číslo s žalovanou a tedy ke vzniku nároku na smluvní pokutu, když vznik nároku je vázán na prodlení s vrácením zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy. Zde je na místě také uvést, že pokud žalobkyně opírala povinnost žalované vrátit pronajaté technické zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy o čl. 8 VOP žalobkyně, tak tento článek o takové povinnost vůbec nehovoří. Nadto v daném případě se jedná o smlouvu spotřebitelskou a samotná smlouva jasný závazek ke vzniku nároku na smluvní pokutu neobsahuje, obsahuje toliko text:„ Uživatel bere na vědomí a podpisem smlouvy souhlasí s těmito smluvními pokutami: smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněného zásahu zapůjčeného koncového zařízení“. Samotné podmínky vzniku nároku na smluvní pokutu smlouva neobsahuje, ty jsou obsaženy v čl. 13 Zvláštních podmínek pro službu anonymizována dvě slova, tedy v listin ě, žalovanou nepodepsané. Pokud se však jedná o ukládání smluvních pokut v souvislosti s uzavíráním spotřebitelských smluv, jejich uložení je přípustné pouze za předpokladu, že je pokuta sjednána v samotné spotřebitelské smlouvě. Spotřebitelskou smlouvou je přitom listin listina , na kterou spotřebitel připojuje svůj podpis, jak potvrdil Ústavní soud již ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013.
7. Z uvedených důvodů soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, když po právní stránce věc posoudil podle ustanovení § 2048 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (o smluvní pokutě).
8. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšná žalovaná by měla vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu jí však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).