Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 111/2021-39
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z částek:
částka od datum do zaplacení,
částka od datum do zaplacení,
a to vše do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z částek: [částka] od [datum] do zaplacení, [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení pojistného ze dvou pojistných smluv. Jednak ze smlouvy číslo ze dne datum (k vozidlu Škoda Superb s registrační značka) částky částka za období od datum do datum s úrokem z prodlení jak ve výroku I shora. Dále ze smlouvy číslo ze dne datum (k vozidlu Škoda Fabia s registrační značka) částky částka za období od datum do datum s úrokem z prodlení jak ve výroku I shora.
Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila, na adrese trvalého bydliště nebyla nalezena označená schránka, doručeno tak bylo náhradním způsobem a vyvěšením oznámení na úřední desce soudu. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum). Od novely občanského soudního řádu , provedené zákonem č. 7/2009 Sb. , je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listin y nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012 ).
3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou č. l. 14 žalobkyně prokázala povinnost žalované hradit ve vztahu k vozidlu anonymizováno (vlastníka jméno jméno) pojistné částka čtvrtletně po částka od datum na dobu neurčitou. Smlouvou č. l. 17 žalobkyně prokázala povinnost žalované hradit ve vztahu k vozidlu anonymizováno (vlastníka příjmení jméno příjmení) (rok výroby 2003) pojistné částka čtvrtletně po částka od datum na dobu neurčitou. V obou případech se jedná o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 20, 23) vypracování i zaslání (č. l. 22, 25) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. do dispoziční sféry žalované. Na trvalém bydlišti žalovaná dle zprávy OSSZ Teplice ze dne datum od datum do dne podání zprávy čerpala dávku nemocenské.
4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci spolu v obou případech platně sjednali pojistnou smlouvu ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. , s charakterem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla (tzv. povinné ručení), které se podpůrně řídí úpravou pojistné smlouvy pro škodové pojištění dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. , vždy s charakterem spotřebitelského závazku. V žalobkyní tvrzených obdobích trvání jednotlivých pojistných vztahů tato řádně plnila (trvalo pojistné krytí), žalovaná však nikoliv. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Jelikož žalobkyně jednotlivé pojistné aritmeticky vyčíslila správně, soud mohl žalobě vyhovět, a to včetně úroku z prodlení, který žalobkyně rovněž aritmeticky vyčíslila korektně, respektive ve prospěch žalované za období kratší, než mohlo být požadováno (pojistné je splatné první den příslušného pojistného období). Úrok z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 občanského zákoníku , použitá sazba je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tam mohl žalobě vyhovět v plném rozsahu.
5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, po částka a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.
6. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť jde o nezanedbatelně vysoké plnění a žalovaná je zřejmě v pracovní neschopnosti, proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované přiměřeně navýšil lhůty k plnění, aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, s přihlédnutím k dopadům dlouhodobého nouzového stavu. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný zvláštní důvod. Žalovaná měla povinnost uhradit pojistné prvním dnem příslušného pojistného období, měla tedy dostatek času se na tuto platební povinnost připravit. Dle přehledu jejích řízení (a exekucí) přitom své závazky, jakkoliv drobné, dlouhodobě neplnění, pravděpodobně tedy nabídnutého dobrodiní nevyužije a vyprodukuje další exekuční řízení. Delší lhůta k plnění by tak pouze poškozovala žalobkyni a jejího právního zástupce.
7. Soud dále žalovanou v jejím vlastním zájmu upozorňuje, že opakované sjednávání pojištění s úmyslem nehradit již první pojistné, lze kvalifikovat jako (pokračující) přečin podvodu podle § 209 trestního zákoníku , kdy škoda na způsobeném pojistném se podle zásad o pokračujícím trestném činu sčítá, částku částka tak převýší i při nižším pojistném u jednotlivých smluv.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.