Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 172/2020-86

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr Vladimírem Tománkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 7 408 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba na zaplacení peněžité pohledávky ve výši 7 408 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 17 348,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění:

I. Žaloba na zaplacení peněžité pohledávky ve výši 7 408 Kč s příslušenstvím se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 17 348,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení , , (dále jen „ ”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu mezi účastníky uzavřené smlouvy o zápůjčce, podle které měl žalobce dne 13. 12. 2017 poskytnout žalovanému finanční částku na žalovaným sdělený bankovní účet ve výši 1 913 Kč a dne 15. 12. 2017 částku celkem 5 495 Kč. Zápůjčky byly sjednány jako bezúročné a mezi účastníky nebyla dohodnuta doba splatnosti. Zápůjčka byla žalobcem vypovězena, a to přípisem ze dne 5. 3. 2020, který byl žalovanému doručen 1. 3. 2020. Splatnost za půjčky nastala 23. 4. 2020. Protože žalovaný v uvedeném termínu finanční prostředky žalobci nevrátil a neučinil tak ani přesto, že byl k jejich vrácení vyzván v předžalobní upomínce, domáhá se žalobce tohoto nároku u soudu podanou žalobou.

3. Proti platebnímu rozkazu, který byl ve věci vydání, brojil žalovaný odporem. Odpor odůvodnil tím, že nárok žalobce neuznává, a to ani zčásti, a to proto, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná tvrzená smlouva o zápůjčce finančních prostředků. Žalobce

a žalovaný spolupracovali v rámci podnikatelských aktivit při prodeji„ anonymizována dvě slova“, ovšem projekt nevyšel podle představ a podnikání se v tomto směru nezdařilo. Žalobce v reakci na podání žalovaného nezpochybnil tvrzené společné podnikatelské aktivity, ovšem s tím, že v rámci společného podnikání nebyla mezi stranami vymezena vzájemná práva a ani povinnosti. Žalobce dle požadavku žalovaného měl odeslat z bankovního účtu č. bankovní účet na účet třetí osoby číslo (majitelem měla být spol. právnická osoba, IČO, sídlem adresa, dále také jen„ právnická osoba“, anebo„ dodavatel“) celkem částku 7 408 Kč, a to na základě faktury číslo ze dne datum splatné dne 18. 12. 2017 na částku 582 Kč, číslo ze dne datum splatné dne 20. 12. 2017 na částku 1 334 Kč, číslo ze dne datum splatné dne 20. 12. 2017 na částku částka, číslo ze dne datum splatné dne datum na částku částka a konečně číslo ze dne datum splatné dne datum na částku 1 036 Kč. Uvedené platby měly být realizovány na podnět žalovaného, bez konkrétní dohody stran o vrácení peněz s tím, že žalobce vypověděl tyto zápůjčky dopisem ze dne 5. 3. 2020, ovšem bez reakce žalovaného. Nebyl-li by uvedený skutek posouzen z právního hlediska jako zápůjčka, zajisté je možné na něj hledět jako na bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce. Žalovaný uvedl, že u spol., právnická osoba, byl registrován na její elektronické doméně jako odběratel zboží, které po přihlášení ke svému účtu objednal, zboží mu bylo doručeno a byla mu vystavena faktura k objednanému zboží. Faktury byly doručovány na jeho elektronickou adresu podnikání, jako na majitele zákaznického účtu. O konkrétních fakturách, o které žalobce opírá žalovaný nárok, se žalovaný dověděl až na základě podané žaloby. Žalovaný zboží fakturované těmito doklady nikdy neobjednal, nebylo mu doručeno, nedal souhlas s jeho objednáním a neví, kde se zboží nachází, neboť nebylo objednáno pro společné podnikání žalobce a žalovaného. Žalovaný tvrdí, že předmětné zboží objednal žalobce sám, sám si jej zaplatil a byl jeho odběratelem. O platbách tvrzených faktur nevěděl, neexistovala mezi nimi jakákoliv tvrzená dohoda v tomto směru a žalobce objednané zboží platil spol. právnická osoba bez vědomí žalovaného.

4. U jednání strany setrvaly na svých dosavadních stanoviscích. Žalobce navrhnul, aby soud vyžádal u spol. právnická osoba dodací listy, jimiž bude prokázáno, že fakturované zboží v hodnotě 7 408 Kč převzal žalovaný, popř. jeho rodinný příslušník. Dále upřesnil, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce, ale protože hradil zboží na účet dodavatele z podnětu žalovaného ze svých prostředků, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení. Faktury, které uhradil, se mu dostaly do dispozice v místě společného podnikání, tzn. na prodejně, kde sídlila společná provozovna. Nevyloučil, že tyto doklady byly doručeny elektronicky na společný el. účet. Žalovaný tvrdil, že žalobce měl přístup k zákaznickému účtu žalovaného u spol. právnická osoba Žalobce přístup k tomuto účtu žalobce popřel.

5. Soud obstaral y, jichž se žalobce v řízení dovolával, a které nebyly žalobcem během řízení předloženy. Dále vycházel z listin, které k důkazu označil žalovaný, a které byly žalovaným do spisu dodány. Bylo provedeno dokazování, přičemž z faktur specifikovaných v žalobě a sdělení právnická osoba, vyšlo najevo, že tvrzené faktury byly skutečně uhrazeny z účtu, jehož je žalobce majitelem, na účet spol. právnická osoba Z dodacích listů a ze sdělení spol. právnická osoba, bylo zjištěno, že nejen uvedené zboží specifikované ve fakturách konkretizovaných v žalobě, ale i další zboží fakturované jinými a v žalobě neuvedenými fakturami, bylo objednáno elektronicky ze zákaznického účtu žalovaného, jeho jménem a bylo vždy zasláno přepravní službou na sjednané dodací místo – sídlo podnikání žalovaného. Zda se však skutečně jednalo o místo dodání a převzetí zboží, nebylo z žádného jiného důkazu zjištěno. Veškeré faktury vztahující se k objednanému zboží jménem žalovaného byly dodavatelem odeslány elektronickou cestou na elektronické adresy žalovaného email, anebo email“. Z jediného dokladu o doručování zboží přepravní společností, který byl ve spol. právnická osoba z podnětu soudu dohledán, nebylo zjištěno místo, na kterém si odběratel zboží dne 18. 12. 2017 převzal. Z kopie elektronické komunikace dodavatele s žalovaným soud zjistil, že v předmětu jedné zprávy o zaslání faktur je uvedeno„ příjmení žalovaného vs příjmení žalobce FW: název CZ - faktura. Z upřesnění podání spol. právnická osoba bylo zjištěno, že další fakturované zboží dodané na základě objednávky žalovaného (nebo objednávky učiněné jeho jménem), jak se podává z dodacích listů (č. … číslo, č.… číslo a č. číslo), které byly soudu zaslány

a netýkaly se v žalobě uvedených faktur, bylo dvakrát hrazeno z účtu žalovaného

a v jednom případě dne datum bylo uhrazeno z účtu č. bankovní účet, jehož majitelem je spol. právnická osoba Z výpisu z OR bylo zjištěno, že jednateli této právnické osoby jsou žalobce a jméno příjmení. Z jakého důvodu z účtu právě této právnické osoby, s níž neměl žalovaný nic společného, bylo zaplaceno zboží objednané žalovaným či jeho jménem, zjištěno nebylo. Z výpisu z účtu č. bankovní účet, jehož je žalobce majitelem, vzal soud za prokázané platby ze dne datum a datum na účet právnická osoba v celkové výši 7 408 Kč. Z kopie výpisu el. komunikace ze dne

datum se podává, že obsahem těchto zpráv je jednání žalobce s dodavatelem ohledně objednávky zboží. Z výpisu nedatované vzájemné elektronické komunikace mezi žalobcem a žalovaným vyplývá a je více než pravděpodobné, že přístup k účtu žalovaného k doméně dodavatele spol. právnická osoba, využíval k objednávkám zboží i žalobce. To je podpořeno také výpisem jejich vzájemné el. komunikace ze dne

datum, ve které si vyměňují přístupové kódy k doméně. Že by obdobným způsobem spolu žalobce a žalovaný nejednali i před tímto datem, tedy v době, kdy nebyli ve při, nebylo zjištěno.

6. Soud na základě dokazování dospěl k závěru (o skutkovém stavu), že žalobce v řízení neprokázal vznik tvrzeného nároku. Byť z prvopočátku žalobce tvrdil, že nárok vyplývá z mezi ním a žalovaným uzavřené zápůjční smlouvy bez stanovení splatnosti zapůjčené částky, později, zřejmě v návaznosti na způsob procesní obrany žalovaného, změnil tvrzení tak, že úhrady na žalovaným stanovené platební místo (účet právnická osoba) byly provedeny na základě požadavku žalovaného. Bylo v řízení nepochybně zjištěno, že mezi žalobcem a žalovaným existoval nijak blíže smlouvou neupravený vztah dvou podnikajících osob, jejichž vůlí bylo podílet se na společném podnikání. Žalobce prokázal, že v rámci tohoto vztahu zaplatil ze svého účtu na účet dodavatele zboží vyúčtované ve fakturách žalovanému, pročež žalovaný byl, v rámci uvedeného podnikání, osobou mající přístup k elektronickému objednávkovému formuláři u spol. právnická osoba, u které bylo objednáváno zboží v rámci společného podnikání žalobce a žalovaného. Byť žalobce tvrdil, že on sám uvedený účet u dodavatele neovládal, neboť to nebylo s žalovaným smluveno a neměl k tomuto účtu přístupové kódy či hesla, právě tato skutečnost se zdá být málo pravděpodobná. To jednak s ohledem na elektronickou komunikaci mezi žalobcem a žalovaným, ze které vyplývá, že si poskytovali navzájem přístupy k objednávkovému elektronickému formuláři spol. právnická osoba, a jednak s ohledem na zjištění z elektronické zprávy dodavatele, jejíž přílohou byly zasílané faktury objednaného zboží a jejíž předmět byl nadepsán„ příjmení žalovaného vs příjmení žalobce“. Pokud by bylo v minulosti zboží objednáváno z přístupového účtu žalovaného pouze jeho jménem, pak je otázkou, jak a proč se dodavatel dozvěděl i o žalobci, jakožto obchodním partnerovi, jehož v předmětu el. zprávy zmínil (dokonce správným příjmením žalobce„ příjmení žalobce“, byť tam mohl uvést např. nesprávně„ příjmení“; tato správnost však nemá pro věc relevanci větší důležitosti, pouze potvrzuje popisovanou domněnku soudu). Žalovaný brojil, že zboží specifikované ve fakturách nepřevzal, a že se zřejmě jednalo o zboží, které si žalobce objednal a zaplatil sám, byť mohlo být doručováno na adresu společného podnikání. Kdo na tomto místě zboží převzal, zda to byl žalobce nebo žalovaný popř. jeho matka (jak v řízení zaznělo), zjištěno nebylo. Z dodacích listů soud zjistil, že zboží bylo doručováno na adresu sídla společného podnikání v obec část obce. Pokud na této adrese společného sídla vyvíjel podnikatelkou činnost jak žalobce tak i žalovaný, mohl zboží převzít kdokoliv z nich. Za situace, kdy žalovaný zcela popřel, že by měl s dodaným zbožím cokoliv společného, tzn., že jej neobjednal, nezaplatil, ani nepřevzal

a neměl z něj proto jakýkoliv užitek, a že žalobce nikdy nepožádal, aby on jeho jménem zboží objednal a zaplatil, dospěl soud k závěru, že žalobce, byť prokázal úhradu objednaného a vyfakturovaného zboží ve prospěch spol. právnická osoba, nevyvrátil tvrzenými skutečnostmi a označenými důkazními prostředky obranu žalovaného, že si zboží objednal sám, ovšem jménem žalovaného, které pak zaplatil ze svých prostředků, poněvadž bylo určeno pro jeho potřebu. Za dané situace tudíž nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout a rozhodnout o právu na náhradu nákladů řízení žalovanému, v řízení zastoupenému advokátem, který byl ve sporu zcela procesně úspěšný.

7. Soud nevyhověl návrhu žalobce, aby u dodavatele zjišťoval, zda měla tato společnost„ nějaký problém s DPH“ u faktur označených v žalobě, a zda jí správcem daně nebyla vytknuta„ nějaká nesrovnalost s kontrolním hlášením žalovaného“. Bylo nesporně zjištěno, že uvedené faktury byly zaplaceny a nevyplynulo, že by tyto doklady nebyly součástí účetní evidence žalovaného jako odběratele a dodavatele zboží. Jestliže žalobce neprokázal svá tvrzení o tom, že zboží zaplacené z jeho výlučných prostředků mělo být zbožím určeným pro jeho další prodej v rámci společného podnikání (nebylo zjištěno, kdo zboží fyzicky převzal a jak bylo dále s tímto zbožím naloženo), lze připustit, že se věc mohla udát i tak, jak ji popsal žalovaný, čili že si žalobce sám pro svou potřebu objednal u dodavatele zboží, které proto sám zaplatil a sám si ho převzal, tudíž byl spíše v postavení zákazníka než obchodníka. Pokud by byla zjištěna nějaká nesprávnost v účetní evidenci stran uvedených dokladů, tak by k této mohlo dojít pouze tehdy, pokud by předmětné faktury absentovaly v účetní evidenci žalovaného a tyto by nebyly spárovány s účetní evidencí dodavatele. K takové situaci by mohlo dojít pouze tehdy, pokud by žalobce faktury, které měl k dispozici a předložil je soudu, záměrně nepředal žalovanému, avšak v takovém případě by se ještě více potvrdila procesní obrana žalovaného, že o tvrzeném převodu finančních prostředků na jím určené platební místo, nic nevěděl. Jestliže faktury v účetní evidenci žalovaného zaneseny jsou, pak zajisté neexistuje žádná nesrovnalost stran příslušné daně, jak dedukoval žalobce.

8. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobcem a žalovaným existoval jakýkoliv právní vztah založený smlouvou, anebo že by se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil a byl proto povinen bezdůvodné obohacení na jeho straně vydat. Z tohoto důvodu soud o žalobě rozhodl způsobem popsaným v petitorní části tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 348,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 408 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v  a. t. převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé – odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne datum, podání ve věci samé – vyjádření k žalobě ze dne datum, podání ve věci samé – vyjádření žalovaného ze dne datum, podání ve věci samé – vyjádření a návrh na doplnění dokazování ze dne datum, účast u jednání před okresním soudem dne datum

a dne datum, další porada s klientem ze dne datum přesahující jednu hodinu, včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 2 948,40 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 453,39 Kč za 138 ujetých km v částce 853,39 Kč (32 Kč za litr paliva dle při průměrné spotřebě 6,2 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle ) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 495,01 Kč za 144 ujetých km v částce 895,01 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle při průměrné spotřebě 6,53 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle ) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle a. t. Advokát není plátcem DPH.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.