Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 317/2020-40

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Janou Malou, LL.M. ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky

částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky částka s úrokem v kapitalizované výši

částka, úrokem ve výši 42,37 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky [částka] s úrokem v kapitalizované výši [částka], úrokem ve výši 42,37 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky částka s příslušenstvím (po částečném zpětvzetí žaloby, o níž bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 15. 2. 2021, č. j. -19, pravomocného od 17. 3. 2021). Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části částka žalovaným neuhrazený úvěr, který mu byl poskytnut žalobkyní, a to na základě mezi nimi uzavřené smlouvy o úvěru ze dne datum, číslo. Jistina pohledávky dále představuje v části částka v úvěrové smlouvě poplatek za pojištění sjednaný ve výši částka měsíčně (konkrétně poplatek ve výši částka zahrnutá v 11. splátce splatné datum a ve výši částka zahrnutý ve 12. splátce splatné datum) a v části částka smluvní pokutu za prodlení žalovaného s úhradou splátky. Dále žalobkyně požadovala úrok v kapitalizované částka (odpovídající nesplaceným úrokům zahrnutým v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru) a dále ve výši 42,37 % ročně z částky částka od datum do zaplacení; a úrok z prodlení v kapitalizované výši částka (za dobu od 15. dne po zesplatnění úvěru z celého žalobou uplatněného nároku do datum) a dále ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a do vydání rozsudku zůstal zcela procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek

, (dále jen „ “), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: dne datum žalobkyně a žalovaný podepsali (a tímto uzavřeli smlouvu) na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku částka prostřednictvím úhrady ceny zboží. Dne datum žalobkyně poskytla ve prospěch žalovaného finanční prostředky ve výši částka v bezhotovostní formě. Žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě částek, které jsou předmětem tohoto řízení, a to výzvou ze dne datum odeslanou dne datum na adresu žalovaného s tím, že žalovaný byl vyzván k úhradě závazků ve lhůtě 14 dnů od sepsání výzvy, tj. do datum. Ke své osobě v době uzavření smlouvy žalovaný uvedl, že má příjem ve výši částka měsíčně ze závislé činnosti, je svobodný a žije u rodičů. Příjem dalších blíže neurčených členů domácnosti činí částka. V řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně jakkoli ověřovala žalovaným sdělené poměry. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný čehokoli zaplatil na závazky plynoucí ze smlouvy, případně že by tyto závazky zanikly u jiného důvodu.

4. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo

s ním jinak jedná.

8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona

číslo Sb. (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže

z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu

s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti

v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí

i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Soud předně dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru dle § 2395

o. z., která je dle své povahy smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ. Proto se soud zabýval otázkou, zdali smlouva byla z hlediska spotřebitelského práva uzavřena platně. Smlouva se v daném případě řídí ustanovením ZoSÚ, které sice oproti bezprostředně předcházející úpravě změnilo textaci, žalobkyni (jakožto poskytovatelku úvěru) však i nadále tížila povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, splácet zápůjčku poskytnutou jí ve výši částka. Tento závěr plyne jak z důvodové zprávy k ustanovení ZoSÚ, tak ze směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne datum, č. 2008 číslo, účinné od 21. 6. 2008 (v ČR transponované datum), která stanovuje limity euro-konformního výkladu závazného pro obecné soudy ČR, jakožto soudy členského státu EU (obdobně viz také odstavec 19 nálezu Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. ). Žalobkyni tedy tížila povinnost provést před poskytnutím úvěru takovou činnost, jejímž výstupem by bylo zjištění, zda v tomto konkrétním případě žalovaný v postavení spotřebitele bude schopen dostát svým smluvním finančním závazkům.

19. Odbornou péčí lze pak v souladu s  , o ochraně spotřebitele, ve znění zákona číslo Sb., chápat jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Na podkladě uvedeného je třeba posuzování schopnosti žalovaného splácet dohodnuté splátky úvěru provádět nejen v rovině příjmů a výdajů samotného žalovaného, ale také v širších souvislostech ve vztahu k osobním a celkovým majetkovým poměrům žalovaného. Jak bylo opakovaně dovozeno také judikaturou vyšších soudů (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ), věřitel dostojí své povinnosti tím, že při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr vyjde z objektivně doložených osobních, výdělkových a majetkových poměrů spotřebitele. Pouhá prohlášení spotřebitele (bez jakéhokoli relevantního podkladku) o jeho poměrech mohou být shledána dostatečnými pouze pro odmítnutí poskytnutí spotřebitelského úvěru, nikoli pro vyhovění žádosti o úvěr. Odborná péče věřitele tak v sobě zahrnuje povinnost objektivně ověřit údaje uvedené spotřebitelem, přičemž pouhá absence negativních údajů o spotřebiteli

v databázích dlužníků není sama o sobě dostatečně relevantní informací, na jejímž podkladě lze spotřebitelský úvěr poskytnout (viz již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ).

20. S ohledem na dikci věty druhé § 87 odst. 1 ZoSÚ se soud dále zabýval tím, zdali je případnou neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru třeba zkoumat z moci úřední, nebo zdali se jedná

o neplatnost zkoumanou pouze k námitce spotřebitele. Soud při těchto úvahách vycházel

z judikaturou aprobovaného principu (viz nálezy Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. ; ze dne datum, sp. zn. III. číslo a konečně ze dne datum, sp. zn. III. číslo), dle něhož je„ ...neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům – tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům – které evidentně poškozují práva svých klientů...“. Pokud tedy věřitel, jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavře se spotřebitelem smlouvu, na jejímž základě spotřebiteli poskytne úvěr, aniž by dostál své zákonem stanovené povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý úvěr řádně splácet, je třeba na takovou smlouvu i za účinnosti ZoSÚ nahlížet jako na absolutně neplatnou ve smyslu § 580 o. z., k čemuž je soud povinen dle § 588 o. z. přihlížet z úřední povinnosti. Tento závěr koresponduje jak se stanoviskem prezentovaným v odstavci 12 rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2018, č. j.  – 50 („ Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak

z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem, ze strany soudu...“), tak se stanoviskem Nejvyššího soudu ČR začleněným do usnesení ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. , dle kterého není při posuzování neplatnosti spotřebitelské smlouvy rozhodující, zdali si dlužník zvýšenou ochranu zaslouží – tedy neplatnost smlouvy je nutno posuzovat mj. bez ohledu na procesní aktivitu dlužníka v soudním řízení.

21. Soud tedy uzavírá, že v daném případě zkoumal, zdali žalobkyně posuzovala s odbornou péčí schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Zároveň se soud touto otázkou zabýval

z úřední povinnosti, neboť případnou neplatnost úvěrové smlouvy z důvodu nedostatečného prověření poměrů žalovaného hodnotí jako neplatnost absolutní.

22. V rozhodované věci soud z žalobkyní předložené smlouvy zjistil, že žalobkyně neověřila žádný z údajů uvedených žalovaným. K osobním a majetkovým poměrů žalovaného a k jejich verifikaci před poskytnutím úvěru pak žalobkyně ani ničeho bližšího netvrdila, a vyjma smlouvy k prokázání těchto skutečností nenavrhla žádné další důkazy.

23. V návaznosti na uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že dostála požadavku odborné péče při posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Jak plyne ze závěrů judikovaných vyššími soudy, prohlášení žalovaného o pravosti jím uvedených údajů není způsobilé zbavit žalobkyni povinnosti řádně prověřit poměry žalovaného a z nich plynoucí schopnost žalovaného úvěr splácet.

24. Soud tedy uzavírá, že smlouva o úvěru nebyla dle ZoSÚ uzavřena platně, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že před poskytnutím zápůjčky posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného předmětný úvěr za sjednaných podmínek splácet. Jde-li pak o samotnou úvěruschopnost žalovaného a proces jejího prověřování, důkazní břemeno nese žalobkyně, jakožto věřitelka (shodně viz závěry rozsudku ESD ve věci CA Consumer Finance, zn. C číslo). Neúčastí u jednání (s tím, že soud v souladu s  jednal v nepřítomnosti účastníků a zástupce žalobkyně) se pak žalobkyně vzdala možnosti být

o neunášení břemena tvrzení a důkazního břemena poučena ve smyslu a 3

25. Neplatnost smlouvy je pak v souladu s citovaným § 87 odst. 1 ZoSÚ a § 580 o. z. neplatností absolutní, která nastává přímo ze zákona, a tedy soud je povinen se takovouto neplatností zabývat z úřední povinnosti dle § 588 o. z. Absolutní neplatnost pak způsobuje neplatnost právního jednání od samého počátku, tedy na absolutně neplatné právní jednání je nazíráno, jakoby nikdy nevzniklo. S ohledem na uvedené pak účastníkům neplatného právního jednání nevznikají žádná práva ani povinnosti (shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn.

), tedy žalobkyni nevznikl nárok na poplatky za pojištění, smluvní pokutu, úrok a úrok z prodlení odvislý od smluvní splatnosti, to vše obsažené ve smlouvě o úvěru.

26. Plnění, která si smluvní strany mezi sebou poskytly právě na základě absolutně neplatného právního jednání, představují v souladu s § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodná obohacení, která jsou si účastníci povinni vzájemně vydat. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru finanční prostředky ve výši částka. Proto soud shledal žalobu důvodnou co do částky částka, která na straně žalovaného představuje bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z.

27. Jelikož se žalovaný ve smyslu § 1968 o. z. dostal s úhradou částky částka do prodlení, žalobkyni náleží nárok na zaplacení (a žalovanému tak vznikla odpovídající povinnost k úhradě) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to

v souladu s  o. z. ve spojení s  Jde-li pak o datum splatnosti, soud z poštovního podacího archu zjistil, že výzva ke splacení celého dluhu ze dne datum byla prostřednictvím poštovních služeb odeslána na adresu žalovaného, přičemž splatnost nároku dle této výzvy měla nastat 14. den od jejího vyhotovení, tj. datum. Proto se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky částka ode dne datum. Žalobykni proto náleží kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka (odpovídající 10 % z částky částka od datum do datum) a dále ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení). Co do zbytku uplatněného úroku z prodlení soud žalobu zamítl.

28. Na podkladě výše uvedeného soud tedy shrnuje, že shledal žalobu důvodnou v rozsahu částky

částka s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka a ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1

povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbylé části konkretizované ve výroku II soud žalobu zamítl.

29. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením vznikly jakékoli náklady (úspěch žalovaného 58,23 % (vyjádřený částkou částka), jeho neúspěch 41,77 % (vyjádřený částkou částka) s tím, že pro účely toho výpočtu kapitalizoval soud žalobou uplatněné příslušenství běžící do zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. )

a zároveň dle zohlednil částky, o které byla žaloba vzata zpět, neboť v tomto rozsahu procesně zavinila zastavení řízení žalobkyně).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.