Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
42 C 26/2021-16
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr Michaelou Janošcovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 712 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 712 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 712 Kč od 23. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 712 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 712 Kč od 23. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 712 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v zákonné výši 10% ročně z částky 712 Kč od 23. 11. 2019 do zaplacení, kdy tuto dlužnou částku měla žalovaná dlužit žalobkyni na základě pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky s počátkem pojištění dne 25. 2. 2019, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla značka automobilu, registrační značka, VIN: anonymizováno, s ročním pojistným ve výši 2 942 Kč, splatným v pravidelných pololetních splátkách po 1 471 vždy k 25. 2. a 25. 8. daného kalendářního roku. Žalovaná však neuhradila žalobkyni pojistné splatné dne 25. 8. 2019 a neučinila tak ani přes výzvy žalobkyně, pročež pojištění zaniklo z důvodu neplacení pojistného ke dni 22. 11. 2019. Za dobu od 25. 8. 2019 do 22. 11. 2019 tak dluží žalovaná žalobkyni na pojistném částku 712 Kč, kterou až dosud žalobkyni neuhradila.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 19. 1. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne 8. 2. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní, jako pojišťovnou, a žalovanou, jako pojistníkem a pojištěným, byla uzavřena písemná dohoda, podle které se strany sporu dohodly na tom, že žalobkyně poskytne s účinností od dne 25. 2. 2019 na dobu neurčitou žalované zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla značka automobilu, registrační značka, VIN: anonymizováno, a to za roční pojistné ve výši 2 942 Kč, splatné v pravidelných pololetních splátkách po 1 471 vždy k 25. 2. a 25. 8. daného kalendářního roku, žalovaná však žalobkyni na smluvené pojistné za dobu od 25. 8. 2019 ničeho nehradila přesto, že o úhradu dlužného pojistného byla žalobkyní opakovaně upomínána a dluží tak žalobkyni za dobu od 25. 8. 2019 do 22. 11. 2019 na pojistném částku 712 Kč.
5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
6. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.
7. Podle § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.
8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení částky 712 Kč se shora uvedeným příslušenstvím ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. Žalobkyně, jako pojistitelka, a žalovaná, jako fyzická osoba - pojistník a pojištěný, mezi sebou, dle závěru soudu, platně uzavřeli pojistnou smlouvu, na základě které poskytla žalobkyně žalované pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla značka automobilu, registrační značka, VIN: anonymizováno, a to za roční pojistné ve výši 2 942 Kč, splatné v pravidelných pololetních splátkách po 1 471 vždy k 25. 2. a 25. 8. daného kalendářního roku. Toto sjednané pojištění přitom trvalo i v období od 25. 8. 2019 do 22. 11. 2019, když v tomto směru nebylo účastníky v řízení ničeho jiného ani tvrzeno a tím méně pak prokázáno. Žalované přitom dle platné pojistné smlouvy, která tak měla všechny náležitosti stanovené § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikla povinnost platit žalobkyni pojistné, přitom v období od 25. 8. 2019 do 22. 11. 2019 neuhradila žalobkyni právě částku 712 Kč.
9. Vzhledem k těmto skutečnostem, kdy soud dospěl k závěru, že žalobkyně se podanou žalobou důvodně domáhá zaplacení dlužného pojistného za dobu do zániku sjednaného pojištění v celkové výši 712 Kč, proto soud, při vázanosti rozsahem podané žaloby, ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni celou žalovanou částku, včetně požadovaného příslušenství. Neuhrazením pojistného se totiž žalovaná dostala dnem následujícím po splatnosti pojistného, ve smyslu ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobkyni tak dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikl vůči žalované i nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši. Tato zákonná výše úroků z prodlení pak odpovídá dle ust. § 1970 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
10. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když v daném případě soud, zejména vzhledem k nevýrazné výši a naopak již k delší době trvání dluhu, jakož i s přihlédnutím k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalované k tomuto dluhu, žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly rovněž ani žádným z účastníků tvrzeny.
11. Výrok o nákladech řízení má oporu prvotně v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 30. 4. 2020, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Jde přitom o pohledávku, v rámci níž na jedné straně vystupoval spotřebitel, který byl současně fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky právního úkonu o jiném obsahu (typicky jde právě o smlouvy o přepravě, dodávky energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, pojistné smlouvy, úhradu regulačního poplatků apod.). Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci, učiněné do podání návrhu (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014.
12. Soud proto zavázal žalovanou nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 600 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky po 200 Kč, 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). I v této části byla pak žalovaná soudem zavázána plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 1 489 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.
Poučení:
Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (§ 202 odst. 2 věta před středníkem o. s. ř.).
Neplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.