Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 3/2021-61

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Dášou Kozákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 25 640 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 11 306,53 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 3 813,69 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 10 640 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 421,26 Kč, k rukám zástupce žalobkyně a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 11 306,53 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 3 813,69 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 10 640 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 421,26 Kč, k rukám zástupce žalobkyně a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 25 640 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 100 Kč v 58 týdenních splátkách po 430 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne datum právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 15 000 Kč a na souhrnném poplatku 10 640 Kč. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

4. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 100 Kč (z toho administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč, úrok 2 100 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 6 000 Kč), a to v 58 týdenních splátkách po 430 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí půjčky ve výši 15 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o půjčce na č. l. 21 spisu/. Dle článku 1 smluvních podmínek činí výše úrokové sazby 23,72% ročně. Dle článku 3 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 58 týdnů 75,72 % /viz smluvní podmínky smlouvy o půjčce na č. l. 22 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného uvedená v Seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronickém systému CEPR/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému dopisem oznámeno /viz dopis na č. l. 29, včetně podacího archu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 31, včetně podacího lístku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , (dále jen„ o. z.“) a s ohledem na okamžik uzavření smlouvy o zápůjčce dle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále opět jen„ zákon o spotřebitelské smlouvě“).

6. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.

7. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Dle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

1. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

2. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

3. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla poté, co právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku 15 000 Kč odpovídající nesplacené části jistiny včetně, jak bude vysvětleno dále, sjednaného úroku a zákonných úroků z prodlení.

4. Jde-li o poplatek v souvislosti s poskytnutím zápůjčky, který strany ve smlouvě sjednaly v celkové částce 11 100 Kč a který sestává z úroku ve výši 23,72% ročně kapitalizovaného pro sjednanou dobu trvání smlouvy v částce 2 100 Kč (tento soud, včetně dále běžícího úroku přiznal), odměny za administrativní zpracování zápůjčky v částce 3 000 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, hodnotí tento souhrnný poplatek soud jako celek coby úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe a odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. , nebo M. příjmení v komentáři k  v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. II, 2. vydání, obec a číslo, s. číslo). Podle soudu se jednalo o kalkulační položky poplatku uměle vytvořené jen s cílem skrytě navýšit celkovou výši úplaty za půjčení peněz (tj. úrok). Za poskytovanou zvláštní službu nelze považovat„ administrativní činnost“, ani kalkulační položku nazvanou„ hotovostní režim splátek“, která zpoplatňovala místo plnění v bydlišti dlužníka za situace, když jiný způsob plnění smlouva na výběr nedávala. Bez ohledu na to, zda je případná„ inkasní služba“ dlužníkovi poskytována, či nikoliv (nota bene žalobkyně poskytování žádné služby ani ve svých standardních formulářových žalobách zásadně netvrdí a poskytnutí této služby v odpovídajícím počtu všech sjednaných splátek neprokazuje), je dlužník zavazován ve sjednaných splátkách k platbě jen na celkovou dlužnou částku (na jistinu půjčky a na jediný celkový a svou podstatou souhrnný poplatek). Tomu odpovídá i ujednání smlouvy, že splátky celkové dlužné částky zaplacené dlužníkem budou použity nejprve na splatný poplatek a poté na jistinu zápůjčky. Lze tedy konstatovat, že sjednaný poplatek svou podstatou představoval výlučně kapitalizovaný úrok (a tedy odměnu za půjčení peněz, resp. zisk). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

5. V daném případě činil kapitalizovaný úrok celkem 11 100 Kč za poskytnutí jistiny 15 000 Kč, která měla být vracena ve splátkách po dobu 58 týdnů, což odráží roční procentní sazbu nákladů (RPSN zápůjčky) přesahující 60 % (pozn. vypočteno kalkulačkou na webová adresa), přičemž právě roční procentní sazbu nákladů lze vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu (v rozhodné době zakotvené v příloze číslo k zákonu o spotřebitelském úvěru) považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Přitom nutno podotknout, že úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa) se pohybovaly ve druhé polovině roku 2015 okolo 12 % ročně, RPSN okolo 12,4 %. Zisk konstruovaný smlouvou je tak zcela zjevně nepřiměřený, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně klamavě, nepravdivě uvádí ve smluvních podmínkách nižší než skutečnou RPSN, do které nezahrnuje umělé navýšení peněz, resp. nezahrnuje celý sjednaný poplatek, který svou kalkulační podstatou je přitom, jak je uvedeno výše, poplatkem jediným, souhrnným (a tedy odměnou za půjčení, ziskem).

10. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, byť označovaný jako poplatek, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši výrazně mnohonásobně vyšší obvyklé míře v bankovním sektoru. Ujednání o poplatku v rozsahu administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek, tzn. o kapitalizovaném úroku, tedy soud shledal absolutně neplatným pro zjevný rozpor jeho výše s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 a § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. , dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na webová adresa). Poplatek hotovostního inkasa považuje soud navíc za neplatně sjednaný i proto, že se jedná o ujednání, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele a zároveň odporující dobrým mravům. Smlouva o zápůjčce byla sjednána mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem ve formě formuláře užívaného v obchodním styku, předem připraveného právní předchůdkyní žalobkyně, bez skutečné možnosti slabší strany (v tomto případě spotřebitele) ovlivnit znění smlouvy (dnes jsou tyto smlouvy označované jako smlouvy adhezní). Výše sjednaného inkasního poplatku (6 000 Kč) tvoří za dobu trvání smlouvy 40 % poskytnuté jistiny (15 000 Kč) a splácení je sjednáno formou týdenních splátek, ač je zaměstnancům v České republice mzda obvykle vyplácena na bázi měsíční. K povinnosti platit inkasní poplatek navíc dochází i za situace, kdy žalovaný na dluh neplnil, a z logiky věci tak nebylo možné pravidelné splátky fyzicky vybírat. Dané pojetí inkasa tak místo poskytnutí služby pro dlužníka představuje ujednání o další odměně pro poskytovatele zápůjčky, jelikož je uvedený poplatek zjevně nepřiměřený k poskytnuté službě (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. , rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. či rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2017, sp. zn. ).

6. Soud tak nárok žalobkyně shledal důvodným toliko částečně, a to v rozsahu jistiny v částce 15 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 306,53Kč (úrok ve výši 23,72% ročně počítaný z dlužné jistiny 15 000 Kč od datum, tedy ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do data postoupení dne datum), kapitalizovanými zákonnými úroky v částce 3 813,69 Kč (vypočteny ze shodné částky za období od datum do datum), úrokem ve výši 23,72% ročně z dlužné jistiny 15 000 Kč od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z téže částky za shodné období. V rozsahu dlužného poplatku v částce 10 640 Kč byla pak žaloba z důvodů shora uvedených zamítnuta.

7. Stran příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud odkazuje na o. z. a , v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka.

8. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 421,26 Kč, přičemž tato částka představuje 17 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 026 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 640 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.