Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
109 C 23/2021-53
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 29 168 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 7. 10. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 1 168 Kč, úrok 21,05 % ročně z částky 23 668 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 1 168 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 22 500 Kč od 26. 9. 2020 do 6. 10. 2020, částku 2 625 Kč, částku 300 Kč, částku
1 497 Kč, částku 1 078 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 414 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 7. 10. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 1 168 Kč, úrok 21,05 % ročně z částky 23 668 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 1 168 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 22 500 Kč od 26. 9. 2020 do 6. 10. 2020, částku 2 625 Kč, částku 300 Kč, částku 1 497 Kč, částku 1 078 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 414 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b>
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 23 668 Kč, úrok 21,05 % ročně z této částky od 26. 9. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ze stejné částky od 26. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % a částky 2 625 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč, 1 078 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci dne 4. 6. 2020 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, kdy žalovanému bylo poskytnuto 25 000 Kč s tím, že částka 22 500 Kč byla převedena na účet žalovaného, částka 2 500 Kč na účet zprostředkovatele jako jeho provize. Žalovaný se zavázal uhradit celkem 35 000 Kč v 40 měsíčních splátkách po 850 Kč. Žalovaný však nesplácel řádně a včas, proto došlo ke zesplatnění úvěru. Žalobkyně odeslala žalovanému 3 upomínky dne 21. 7. 2020, 25. 8. 2020 a 25. 9. 2020. Za vynaložené náklady účtovala 3x 100 Kč. Žalovaný je v prodlení s úhradou částky 26 293 Kč, která se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 2 625 Kč a neuhrazené jistiny 23 668 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy žalovaný prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující. Účastníci si dohodli smluvní pokutu a to tak, že žalovaný za každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením měsíční splátky, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Ke dni zesplatnění úvěru do 25. 9. 2020 se dostal do prodlení s třemi měsíčními splátkami, proto žalobkyně účtuje 3x 499 Kč, tedy 1 497 Kč. Dále je povinen žalovaný uhradit 0,1 % denně smluvní pokutu ode dne zesplatnění. Z částky 26 293 Kč od 26. 9. 2020 do 5. 11. 2020 činí smluvní pokuta 1 078 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 4. 6. 2020 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, kdy byla stanovena výše úvěru 25 000 Kč, z toho však 2 500 Kč bylo zasláno zprostředkovateli s tím, že ve smlouvě, která je formulářová (dokonce je zde uvedeno, že se jedná o tiskopis s platností od 1. 10. 2019) je uvedeno, že provize je hrazena zprostředkovali přímo na pokyn zákazníka. Nejedná se tedy o dohodu, na které by se strany individuálně dohodly. Výše měsíční splátky měla činit 875 Kč, počet splátek 40, datum poslední splátky 20. 10. 2023, datum první splátky 20. 7. 2020 Celkem bylo stanoveno, že žalovaný uhradí 35 000 Kč Součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky.
4. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka (listiny ze dne 8. 6. 2020) soud zjistil, že žalovaný má mít příjmy 15 000 Kč, na bydlení hradí 3 500 Kč, úvěry 1 400 Kč, je uváděno, že životní minimum činí 3 410 Kč, nezabavitelná částka vč. vyživovaných osob 6 608 Kč, normativní náklady na bydlení 6 502 Kč. Je přiložena výplatní páska žalovaného za únor 2020, kde je uvedeno, že čistý příjem žalovaného činil 15 098 Kč a za březen 2020 15 474 Kč. Z výpisu z banky právnická osoba soud zjistil, že za květen 2020 byl počáteční zůstatek na účtu žalovaného 4 051,05 Kč, kreditní obrat 41 438,03 Kč, debetní obrat 42 643,19 Kč, konečný zůstatek 2 845,89 Kč. Dne 15. 5. 2020 bylo na účet žalovaného připsáno 9 700 Kč a 9 624 Kč, odesílatel právnická osoba a 18. 5. 2020 částka 11 101 Kč, kdy je uvedeno, že se jedná o mzdu jméno příjmení. Jediné výdaje, které z tohoto viditelně neúplného výpisu lze vyčíst, jsou částka 4 000 Kč 1. 5. 2020 výběr z bankomatu, 7. 5. 2020 16 Kč platba anonymizováno obec a 2 000 Kč 18. 5. 2020 výběr hotovosti z bankomatu. Z čestného prohlášení výdajů spotřebitele ze dne 4. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že jeho výdaje na bydlení činí 3 500 Kč, splátky úvěru 1 400 Kč, další běžné pravidelné výdaje 1 500 Kč. Jeho mzda činí 15 000 Kč.
5. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. a žalobě vyhověl jen z části. Žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. Toto prokazovala listinou nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 6. 2020. Z této listiny bylo prokázáno, že žalovanému měl být poskytnut úvěr 25 000 Kč, do jeho dispozice se však dostalo pouze 22 500 Kč, když částka 2 500 Kč byla zaslána žalobkyní na účet zprostředkovatele. Žalobkyně však v řízení řádně netvrdila a neprokázala, že by před uzavřením smlouvy s žalovaným řádně prověřovala solventnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud jde o tvrzení, žalobkyně v žalobě pouze uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána. Tvrzení neobsahuje, jakým způsobem řádné zkoumání mělo proběhnout. Žalobkyně pouze předložila čestné prohlášení žalovaného, jaké jsou jeho příjmy a výdaje. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 a to zejména bodu 26., však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Pokud jde o další listiny, které žalobkyně předložila a to dvě výplatní pásky žalovaného za měsíce únor a březen 2020 a výpis z banky, tak z těchto listin mohla žalobkyně pouze zjistit, jaké jsou příjmy žalovaného za dva měsíce, nikoliv však jaké jsou jeho výdaje. Výpis z banky za květen 2020 je neúplný, což vyplývá z kreditního a debetního obratu, který v součtu však neodpovídá výpisu transakcí. Žalobkyně tak nemohla zjistit, jaké jsou skutečné výdaje žalovaného. Nicméně vzhledem k tomu, že počáteční zůstatek na účtu žalovaného činil 4 051 Kč a konečný zůstatek 2 845 Kč vyplývá, že žalovaný měsíčně spotřebuje více, než je jeho příjem. Žalobkyně netvrdila a neprokázala, že by prověřovala žalovaného např. v insolvenčním rejstříku, prověřovala, zda proti němu nejsou vedeny exekuce, prověřovala jeho solventnost v bankovních nebo nebankovních registrech. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Vzhledem k výše uvedenému je tak smlouva o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud tak nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. a vycházel z částky, která byla žalovanému fakticky poskytnuta, když se jedná o částku 22 500 Kč. Soud nemohl vycházet z žádného ujednání o splatnosti smlouvy, když smlouva je neplatná. Proto vycházel z výzvy k úhradě dluhu ze dne 25. 9. 2020, která byla stejného dne dána k poštovní přepravě. Dne 1. 10. 2020 se výzvy dostala do dispozice žalovaného, 6. 10. 2020 byl povinen plnit a dnem následujícím se dostal do prodlení (§ 573, § 1959 písm. e) o. z.). Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění, byla žaloba ve zbytku zamítnuta.
6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni, která byla ve věci procesně úspěšnější částku 1 414 Kč. Celé náklady řízení by činily 2 619 Kč Tyto sestávají z částky 900 Kč za 3 úkony odměny advokáta, když jeden úkon odměny dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 300 Kč (převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy). Dále na nákladech řízení byly přiznány 3 režijní paušály à 300 Kč, částka 252 Kč jako 21 % DPH z výše uvedených částek a 1 167 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobkyně měla ve věci 77 % úspěch, 23 % neúspěch, při odečtení neúspěchu od úspěchu má tak nárok na 54 % z cellových nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě písemně, dvojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.