Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 57/2021-65
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní titul Ivanou Bačovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky částka, kapitalizovaného úroku za období od datum do datum v částce částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum v částce částka a úroku ve výši 12,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, náhradu nákladů řízení v částce částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Novém Jičíně soudní poplatek v částce částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky [částka], kapitalizovaného úroku za období od [datum] do [datum] v částce [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] v částce [částka] a úroku ve výši 12,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], náhradu nákladů řízení v částce [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Novém Jičíně soudní poplatek v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem za období od datum do datum v částce částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od datum do datum v částce částka, s úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne datum Touto smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka částečně účelově určený na úplnou úhradu dřívějších dluhů sjednaných se společností právnická osoba a právnická osoba, tedy tzv. konsolidace půjček. Účastníci sjednali úrokovou sazbu ve výši 12,90 % ročně a RPSN 13,74 %. Žalovaný byl povinen celý úvěr včetně narostlých úroků a dalších nákladů splácet v pravidelných měsíčních splátkách po částka, které sestávají ze splátky jistiny a úroku v částce částka a úhrady pojištění v částce částka. Poplatek za poskytnutí úvěru činil částka. Splátky byly splatné k 26. dni v měsíci počínaje dnem datum. Celková částka splatná žalovaným vypočtená k datu uzavření smlouvy činila částka. Žalovaný nesplácel úvěr dle smlouvy řádně a včas, když ke dni datum byl v prodlení se splátkou. Jelikož nereagoval na výzvy k úhradě dluhu, využila banka svého oprávnění a prohlásila úvěr za splatný ke dni datum Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný dluží na jistině částku částka, na sjednaných úrocích za období od datum do datum částku částka, na úroku z prodlení za období od datum do datum částku částka, na smluvních poplatcích částku částka a dále od datum sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení z částky jistiny. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne datum postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný, přesto, že byl upomínán, dluh nezaplatil.
2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila skutková tvrzení podáním doručeným soudu dne datum tak, že před poskytnutím úvěrového rámce prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný deklaroval příjem ve výši částka měsíčně, nedeklaroval žádné výdaje. příjmení při schvalování počítala s měsíčním příjmem žalovaného ve výši částka, ověřila údaje klienta z údajů poskytnutých přímo klientem v Žádosti o konsolidaci úvěrů, z interních a externích databází, z bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR. Z externích zdrojů bylo zjištěno, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky v celkové výši měsíčních splátek částka. příjmení na základě těchto zdrojů dospěla k závěru, že příjem je dostatečný pro pokrytí existenčních výdajů i splátek.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne datum se účastníci nedostavili, žalovaný svou neúčast neomluvil. Žalobkyně se z jednání písemně omluvila, souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, jednal soud v nepřítomnosti účastníků.
4. Z provedených důkazů má soud prokázáno, že obsahem úvěrové smlouvy o konsolidaci půjček ze dne datum je závazek původního věřitele právnická osoba, jakožto bankovního ústav u, poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně běžného úroku ve výši 12,90 % ročně a dalších nákladů úvěru v pravidelných měsíčních splátkách po částka, které sestávají ze splátky jistiny a úroku v částce částka a úhrady pojištění v částce částka RPSN činila 13,74 %. Poplatek za poskytnutí úvěru činil částka. Splátky byly splatné k 26. dni v měsíci počínaje dnem datum. Celková částka splatná žalovaným vypočtená k datu uzavření smlouvy činila částka (ze smlouvy o úvěru). Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, byl úvěr prohlášen za splatný ke dni datum (z prohlášení úvěru za splatný ze dne datum). Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného původním věřitelem soud zjistil, že žalovaný ke dni datum dluží na jistině částku částka (z výpisu z úvěrového účtu č. bankovní účet). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení bylo žalovanému oznámeno podáním ze dne datum (z oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s příslušenstvím výzvou ze dne datum (z upomínky, z podacího archu). V řízení žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil.
5. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1751 odst. 1 o.z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále též „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Na základě výše uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. příjmení jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb. , zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Na základě této smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet v souladu s podmínkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků dle ceníku. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy a z příslušných ustanovení obchodních podmínek a celý nesplacený zůstatek úvěru zesplatnil ke dni datum. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků dle ceníku. K tomuto dni žalovaný dlužil na jistině částku částka, na sjednaných úrocích za období od datum do datum částku částka, na zákonném úroku z prodlení za období od datum do datum částku částka, s úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále od datum sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení z částky jistiny. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. V řízení žalovaný netvrdil, že by dluh žalobkyni zaplatil.
13. V dané věci se uplatní právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyni se však v řízení nepodařilo prokázat, že její právní předchůdce se před uzavřením úvěrové smlouvy zabýval řádně schopností žalovaného poskytnutý úvěr splácet. příjmení vycházela pouze z údajů žalovaného o výši jeho příjmů, o kterých ani netvrdila, že by je řádně ověřovala, přičemž jí nebyly sděleny žádné údaje týkající se pravidelných výdajů žalovaného (pracovní smlouvou, výplatnicemi, nájemní smlouvou, doklady o nákladech na energie…..). Současně nezohlednila vyživovací povinnost žalovaného k dceři žalovaného jméno datum narození. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, ovšem neprokázala, že prověřovala bonitu žalovaného na základě věrohodných údajů a na základě toho řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.
14. Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne datum zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
15. V tomto směru lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, např. rozsudek NS ČR 33 Cdo 2178/2018 , Ústavního soudu, např. III. ÚS 4129/2018 a také rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C – číslo a na články 8 a 23 směrnice 2008.
16. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše uvedená rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Proto plnění z titulu smlouvy (včetně sjednaných úroků, poplatků a smluvní pokuty) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ .
17. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou z výše uvedených důvodů, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § číslo plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V případě plnění obou stran, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.
18. Čerpal-li žalovaný úvěr na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný vyčerpal na jistině částku částka, proto soud žalobkyni přiznal pouze právo na úhradu této částky a z ní soud přiznal žalobkyni i právo na zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobní návrh zamítl.
19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem za období od datum do datum v částce částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od datum do datum v částce částka, s úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, který soud zkapitalizoval ke dni datum částkou částka a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, který soud zkapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku částkou částka. Žalobkyně byla úspěšná v projednávané věci co do 77 % z žalované částky, žalovaný byl úspěšný co do 23 %. Poměr úspěch neúspěch tak představuje 54 %. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 54 % nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po částka (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) dle ust. § 7 a vyhl. číslo Sb v platném znění, 3 x režijní paušál po částka dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/96 Sb. a 21 % DPH z částky částka, tj. částka 100 % nákladů řízení tak představuje částku částka, z toho 54 % odpovídá částce částka. Soud tedy přiznal žalobkyni celkem na nákladech řízení částku částka.
20. Jelikož žalobkyně nebyla soudem vyzvána a nezaplatila soudní poplatek za řízení po podání žaloby, soud jí tuto povinnost uložil v souladu s ust. § 4 odst. 1) písm. j) zák. č. 549/91 Sb. v platném znění, tímto rozsudkem. Výše soudního poplatku vyplývá z pol. 1 písm. b) sazebníku poplatků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.