Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
14 C 40/2021-21
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr Monikou Szkanderovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 22 005 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 005 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 22 005 Kč od 17.4.2018 do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 005 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 22 005 Kč od 17.4.2018 do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 8.12.2020 domáhala u zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 22 005 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru.
2. Okresní soud ve Frýdku-Místku návrhu na vydání platebního rozkazu nevyhověl, pokračoval v řízení, žalobkyni vyzval k doplacení soudního poplatku.
3. Soud ve věci nařídil jednání, ze kterého žalobkyně omluvila, stejně tak žalovaná.
4. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru, formulářem pro standardní informace, evidenční kartou klienta, přehledem splátek a úhrad, předžalobní výzvou a dokladem o odeslání.
5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:
Mezi účastníky byla dne 20.2.2017 uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla úvěrující společnost žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit za to kapitalizované úroky ve výši 23 100 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 53 100 Kč měla žalovaná zaplatit v pravidelných splátkách po 815 Kč týdně. Žalovaná porušovala splátkový kalendář, splátky nehradila řádně a včas, proto došlo k zesplatnění ke dni 30.10.2017. Předžalobní výzva je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy žalovaná doposud celou dlužnou částku neuhradila.
6. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud dále připomíná, že žalovaná nezpochybňovala v průběhu řízení uzavření smlouvy o úvěru ani převzetí finančních prostředků ve výši 30 000 Kč. Žalovaná však namítala v podání ze dne 1.3.2021, že žalovaná částka je nepřiměřená, neboť má za to, že jistinu a část úroku již zaplatila.
7. V průběhu řízení nebylo ze strany žalobkyně ani tvrzeno, ani prokazováno, že se úvěrující společnost zabývala v době uzavření úvěrové smlouvy úvěruschopností žalované.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil
10. Podle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba nebyla ke zdejšímu soudu podána důvodně. V daném případě posoudil soud nárok žalobkyně nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 , odst. 2 obč. zákona č. 89/2012 Sb. V daném případě totiž mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 obč. zákona č. 89/2012 Sb. , která rovněž musí akceptovat ust. zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb. Příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru zejména ust. § 86 odst. 1 a násl. ukládají úvěrující společnosti zabývat se v době uzavření úvěrové smlouvy úvěruschopností úvěrovaného, tedy zda je schopen hradit splátky a dostat všem finančním závazkům. Žalobkyně v průběhu řízení ani netvrdila, ani neprokazovala, že by se úvěruschopností žalované vůbec zabývala. V daném případě tak smlouva o úvěru byla uzavřena v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru a s přihlédnutím k aktuální judikatuře Ústavního soudu, který shledává nedostatek posouzení úvěruschopnosti zásadním a základním nedostatkem a porušením právního řádu, respektive porušením základní zásady právní, na které stojí právní řád ČR, shledal zdejší soud smlouvu o úvěru absolutně neplatnou pro nedostatek posouzení úvěruschopnosti a nároky posoudil z titulu bezdůvodného obohacení. Za situace, kdy na základě úvěrové smlouvy byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, žalovaná doposud uhradila 35 355 Kč, jak vyplývá z dokladu o úhradě a transakční historie žalované, byly dle závěru soudu veškeré nároky z titulu bezdůvodného obohacení uhrazeny a zdejšímu soudu nezbylo ničeho jiného, než žalobu v celém rozsahu zamítnout.
12. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyně byla zcela procesně neúspěšná, žalované jako procesně úspěšnému účastníku řízení žádné náklady v průběhu řízení nevznikly, bylo proto výrokem II. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné do 15 dnů od doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, a to písemně ve 3 vyhotoveních.