Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 97/2021-22
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Svačinovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 540 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 540 Kč s úrokem z prodlení v částce 52,93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 540 Kč s úrokem z prodlení v částce 52,93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 540 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných televizních poplatků za měsíce duben 2019 a červenec 2019 až září 2019. Žalovaný, který se stal držitelem televizního přijímače, a tím mu vznikla povinnost platit televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně, televizní poplatky za uvedené období nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný přihlásil televizní přijímač k evidenci v březnu 2017 (potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků). Televizní poplatky za období duben 2019 a červenec 2019 až září 2019 však žalovaný nezaplatil (výzvy k zaplacení dlužných poplatků včetně inventarizace pohledávky) a dluží tak žalobkyni částku 540 Kč. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána.
4. Podle § 3 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí výše poplatku částku 135 Kč.
5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že se žalovaný stal jako fyzická osoba držitelem televizního přijímače a přihlásil se k evidenci poplatníků televizních poplatků. V důsledku neplnění povinnosti platit televizní poplatky v období duben 2019 a červenec 2019 až září 2019 vznikl žalovanému dluh ve výši 540 Kč. Protože žalovaný dlužnou částku za jednotlivé měsíce neuhradil ve lhůtách splatnosti, uložil soud žalovanému podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. povinnost zaplatit žalobkyni vedle plnění i úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a který žalobkyně kapitalizovala k datu vyhotovení žaloby, tj. 17. 7. 2020, částkou 52,93 Kč Počátek prodlení žalovaného je datován od 16. dne příslušného kalendářního měsíce, neboť podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je televizní poplatek fyzické osoby splatný nejpozději do 15-tého dne každého kalendářního měsíce. Lze uzavřít, že žalobkyně listinnými důkazy prokázala svůj nárok, proto soud vyhověl žalobě v plném rozsahu.
6. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř za splnění podmínek § 142a o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, proto by měla právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení – odměnou advokáta za tři úkony právní služby dle ustanovení § 14b ) písm. c) odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení § 14b ) písm. c) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 200 Kč (při určování výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 540 Kč). Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. § 14b ) odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby a 21 % DPH z odměny. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11 , tj. jako návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře a je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát. Dle principu proporcionality však soud s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu I ÚS 3923/11 nebo IV. ÚS 3859/17 za použití § 150 o. s. ř. o. s. ř. výjimečně náklady řízení nepřiznal v plné výši, ale snížil je na částku odpovídající jednonásobku vymáhané jistiny, když se mu tato částka jeví spravedlivější a adekvátní složitosti věci. Princip přiměřenosti náhrady nákladům obsažen v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, pro Českou republiku závazné od datum. V něm je zásada přiměřenosti nákladů k předmětu řízení zakotvena v druhé větě článku 16 takto:„ soud však na straně, která měla úspěch ve věci, nepřizná náhradu nákladů v rozsahu, v němž nebyly nutně vynaložené nebo nebyly přiměřené ve vztahu k nároku.“ Toto nařízení se vztahuje na spory, v nichž jsou projednávány nároky nepřesahující v době podání žaloby částku 2.000 EUR (bez navýšení o úroky, náklady a výlohy), a je přímo aplikovatelné a závazné i pro národní soudy a má přednost před vnitrostátním právem a každý obecný soud je povinen je aplikovat ve své rozhodovací činnosti přednostně. Náklady řízení tak soud stanovil ve výši 1 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.