Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 76/2021-54

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem titul Janem Růžičkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá

jednak v části o zaplacení částky částka, v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce částka, v části o zaplacení kapitalizovaného úroku v částce částka, v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum, a v části o zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,

a jednak v části o zaplacení částky částka, v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce částka, v části o zaplacení kapitalizovaného úroku v částce částka, v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a v části o zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá jednak v části o zaplacení částky [částka], v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce [částka], v části o zaplacení kapitalizovaného úroku v částce [částka], v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a v části o zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a jednak v části o zaplacení částky [částka], v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce [částka], v části o zaplacení kapitalizovaného úroku v částce [částka], v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a v části o zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně učinila žalobou podanou u soudu dne datum (a doplněnou podáním žalobkyně ze dne datum) předmětem řízení dva peněžité nároky s příslušenstvím vůči žalovanému (první na zaplacení částky částka s příslušenstvím a druhý na zaplacení částky částka s příslušenstvím), a postoupené z původního věřitele žalovaného společnosti právnická osoba, IČO na žalobkyni (smlouvou o postoupení pohledávek z datum, uzavřené společností právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem).

Jde-li o první z těchto dvou nároků ve výši částka s příslušenstvím (dále tento žalobou vznesený nárok též jen jako„ N1“), pak šlo dle žalobních tvrzení o nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum uvedenou společností právnická osoba, IČO a žalovaným. Žalobkyní na něm v žalobě nárokovaná částka částka představovala dle obsahu žalobních tvrzení dluh žalovaného na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaný uvedenou smlouvou zavázal právnímu předchůdci žalobkyně uhradit. Z této částky šlo konkrétně v části rovné částce částka o dluh žalovaného na jistině úvěru (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny úvěru částka), v části rovné částce částka o dluh žalovaného na v uvedené smlouvě sjednaném poplatku za administrativní činnost (sjednaného původně v částce částka), v části rovné částce částka o dluh žalovaného na v uvedené smlouvě sjednaném poplatku za službu hotovostního inkasa splátek (sjednaného původně v částce částka), a v části rovné částce částka o dluh žalovaného na v uvedené smlouvě sjednaném poplatku za sjednané životní pojištění (sjednaného původně v částce částka). Vedle nárokované částky částka na„ celkové dlužné částce“ se žalobkyně domáhala po žalovaném z titulu uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo z datum (dále tato smlouva o spotřebitelském úvěru již jen jako„ S1“) ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky částka jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětného úvěru (kapitalizovaného za dobu od datum do datum a vypočteného v S1 sjednanou pevnou úrokovou sazbou 23,72 % ročně z nesplacené jistiny úvěru – částky částka), dále přiznání částky částka jako kapitalizovaného úroku z prodlení za prodlení žalovaného s vrácením nesplacené jistiny úvěru v částce opět částka (kapitalizovaného při sazbě 9 % ročně za dobu od datum do datum), a dále smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 9 % ročně, a to v obou případech jdoucích od datum do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny úvěru, tedy částky částka.

Jde-li o druhý z těchto dvou nároků ve výši částka s příslušenstvím (dále tento žalobou vznesený nárok též jen jako„ N2“), pak šlo o nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum a společností právnická osoba, IČO a žalovaným. Žalobkyní na něm v žalobě nárokovaná částka částka představovala dle obsahu žalobních tvrzení dluh žalovaného na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaný uvedenou smlouvou zavázal právnímu předchůdci žalobkyně uhradit. Z této částky šlo konkrétně v části rovné částce částka o dluh žalovaného na jistině úvěru (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny úvěru částka), v části rovné částce částka o dluh žalovaného na v uvedené smlouvě sjednaném poplatku za službu hotovostního inkasa splátek (sjednaného původně v částce částka), a v části rovné částce částka o dluh žalovaného na v uvedené smlouvě sjednaném poplatku za sjednané životní pojištění (sjednaného původně v částce částka). Vedle nárokované částky částka na„ celkové dlužné částce“ se žalobkyně domáhala po žalovaném z titulu uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo z datum (dále tato smlouva o spotřebitelském úvěru již jen jako„ S2“) ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky částka jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětného úvěru (kapitalizovaného za dobu od datum do datum a vypočteného v S2 sjednanou pevnou úrokovou sazbou 23,72 % ročně z nesplacené jistiny úvěru – částky částka), dále přiznání částky částka jako kapitalizovaného úroku z prodlení za prodlení žalovaného s vrácením nesplacené jistiny úvěru v částce opět částka (kapitalizovaného při sazbě 9 % ročně za dobu od datum do datum), a dále smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 9 % ročně, a to v obou případech jdoucích od datum do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny úvěru, tedy částky částka.

Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že v S1 i S2 sjednané spotřebitelské úvěry byly právním předchůdcem žalobkyně žalovanému poskytnuty až po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, a to vždy v den podpisu S1, resp. S2, a to v obou případech v hotovosti, a dále i tím že žalovaný se celkové dlužné částky zavázal právnímu předchůdci žalobkyně v rámci v S1 i S2 splatit, a to v obou případech v rámci v S1 a i S2 sjednaných splátek„ celkové dlužné částky“, a v obou případech v 58ti týdenních splátkách (v S1 ve výši částka a v S2 ve výši částka). Žalobkyně konečně tvrdila, že sjednané splátky„ celkové dlužné částky“ z S1 a i z S2 žalovaný řádně nesplácel (na splátky celkové dlužné částky z S1 dle ní uhradil celkem částka a na splátky celkové dlužné částky z S2 celkem částka). Proto žalobkyně podala žalobu v této věci.

2. Žalovaný na svoji obranu nejprve tvrdil, že si není vědom toho, že by s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel S1, nicméně následně (po provedeném dokazování) připustil, že mohl danou smlouvu S1 (a i k ní se vážící kartu zákazníka) podepsat, a uvedl, že podpisy na těchto listinách jeho jsou. Finanční prostředky z daných spotřebitelských úvěrů dle žalovaného fyzicky obdržela jeho matka, která pak tyto měla také splácet. Pokud s tímto ustala, žalovaný to nevěděl. Nesporným pak žalovaný učinil to tvrzení žalobkyně, že na nároky právního předchůdce žalobkyně z titulu S1 bylo uhrazeno celkem částka a na nároky z titulu S2 celkem částka.

3. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti žalobkyně za splnění podmínek , a to neboť řádně předvolaná žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila.

4. Soud pak po provedeném dokazování prostřednictvím dále uvedených důkazů přijal následující skutková zjištění.

5. Ve vztahu k N1 soud zjistil konkrétně z dále uvedených důkazů následující. Z y označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ (s v ní uvedeným číslo) ze dne datum soud zjistil, že žalovaný tuto uzavřel jejím podpisem s právnická osoba, IČO, a ve smlouvě jejím podpisem také potvrdil, že na jejím podkladě převzal v hotovosti od uvedené společnosti částku částka, kterou se mu také uvedenou smlouvou uvedená společnost zavázala poskytnout. Soud pak má za prokázané, že k tomuto předání hotovosti došlo, a to i přes tu skutečnost, že žalovaný si na uzavření dané smlouvy nevzpomínal (stejně jako na předání dané hotovosti), a to když její podepsání připustil, na čemž ničeho nemění ani jím předestřená dohoda žalovaného s jeho matkou, která měla peníze na jejím podkladě fyzicky obdržet. Smluvní strany S1 v této sjednaly i smluvní závazek žalovaného částku částka uvedené společnosti vrátit ( a 2.3. S1), a to se sjednaným úrokem částka (za celou dobu trvání smlouvy, sjednané na dobu určitou, a to do datum, a vypočteného z dané doby a sjednané pevné úrokové sazby 23,72 % ročně – viz. S1, 1.3. S1, 2.6. S1, kdy na tom, že úrok se žalovaný zavázal platit z jistiny úvěru toliko za období do datum nemění ničeho ani .1. S1, a to s ohledem na dále cit. 1812 odst. 1 z.č. , – dále jen jako„ o.z.“), administrativním poplatkem částka (určeným jako 20% z jistiny spotřebitelského úvěru), a úhradou za ve smlouvě zvolené a sjednané doplňkové služby: hotovostní inkaso splátek částka (určeno jako 40 % z jistiny úvěru) a pojištění Credit Life částka Celkem tedy splatit v rámci zároveň sjednaných splátek celkové dlužné částky (v celkové výši částka) a ve sjednaných 58 týdenních splátkách po částka, splatných počínaje dnem datum, tuto celkovou dlužnou částku a dle ujednání stran (a volby žalovaného) formou hotovostního inkasa splátek pracovníkem právního předchůdce žalobkyně a v místě bydliště žalovaného. Na nároky právního předchůdce žalobkyně z titulu S1 pak bylo do současnosti uhrazeno částka (to má soud za zjištěné z nesporných tvrzení obou stran sporu). Mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek z datum (a i ve spojení s částí její přílohy specifikující mezi postupovanými pohledávkami i pohledávku odpovídající N1, a i ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku k osobě právního předchůdce žalobkyně, a i s oznámením o postoupení pohledávek právním předchůdcem žalobkyně žalovanému ze dne datum – a to včetně poštovního podacího lístku o jeho odeslání z datum) bylo naopak prokázáno, že N1 byl i se svým příslušenstvím postoupen právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni, a to právě smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Za prokázané ale již soud nevzal, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zjištěného spotřebitelského úvěru v částce částka žalovanému dne datum s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr sjednanými splátkami částka týdně, resp. že tak učinil na základě dostatečných informací, ze kterých bylo tehdy zřejmé, že žalovaný bude schopen tyto splátky splácet. To pak i přes to (nebo spíše právě proto), že za řízení bylo zjištěno následující. Z k důkazu rovněž provedené karty zákazníka z datum bylo zjištěno, že žalovaný mj. i za účelem prověření jeho úvěruschopnosti ze strany právního předchůdce žalobkyně tomuto ke své osobě před uzavřením S1 podpisem této karty (který žalovaný připustil) sdělil následující. Uvedl, že žije s rodiči (v místě Tř. 1 máje číslo, obec) s náklady bydlení částka (kdy k těmto tvrzením doložil dle téhož důkazu i nájemní smlouvu). Dále uvedl, že je zaměstnán u titul právnická osoba, IČO, na pracovní pozici lisaře v pracovním poměru na dobu neurčitou, a to od března 2017. K tomu dle uvedené karty doložil (nejméně prostřednictvím své matky) právnímu předchůdci žalobkyně pracovní smlouvu a mělo dojít i k telefonickému ověření tohoto zaměstnání (právním předchůdcem žalobkyně). Dále v rámci karty zákazníka žalovaný jejím podpisem právnímu předchůdci žalobkyně sdělil, že má celkové čisté příjmy ze zaměstnání částka měsíčně, a k tomuto doložil (opět nejméně prostřednictvím své matky) nespecifikované výplatní pásky. Mezi své právními předchůdci žalobkyně touto formou sdělené výdaje pak žalovaný zahrnul splátky jiných úvěru (zřejmě z titulu S2 – 4 x částka) ve výši částka měsíčně, a další osobní výdaje částka měsíčně. Žalovaný pak v rámci dané karty zákazníka rovněž prohlásil, že jsou proti němu vedeny exekuce, jejich počet ale právnímu předchůdci žalobkyně nesdělil a z provedených důkazů se nepodává ani to, že by o těchto právnímu předchůdci žalobkyně sdělil čehokoli více. Za účelem zjištění skutkového stavu (údajů, ze kterých vycházel právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného) a v souladu s  věta prvá pak soud dále vyžádal od společnosti s IČO důkazy ve formě pracovní smlouvy žalovaného z datum (včetně mzdového výměru) a výplatních pásek žalovaného u této společnosti v rozhodné době a zjistil z nich následující. Žalovaný byl k datum zaměstnán u dané společnosti od datum jako lisař s hodinovou mzdou částka + zákonné příplatky, a to na dobu neurčitou. Z výplatních pásek žalovaného za období od března 2017 do října 2017 soud zjistil, že žalovanému byly daným zaměstnavatelem z jeho čisté mzdy již od první výplaty strhávány ze mzdy exekuční srážky v nejvyšší přípustné výši (a počínaje výplatou za červen i jiné než exekuční srážky), kdy i v důsledku toho byla ze mzdy žalovaného tomuto vyplácena na jeho účet v období od první výplaty (za březen 2017) do výplaty za říjen 2017 průměrně měsíčně částka částka, kdy tento průměr s ohledem na maximální přípustnou výši exekučních srážek prakticky v žádném z daných měsíců zásadně nepřekročila. Z výpovědi žalovaného vzal soud za zjištěné i to, že ve skutečnosti přispíval své matce v dané době na bydlení s ní částky do částka měsíčně (a v závislosti na výši mu vyplacených prostředků z jeho výplaty u od společnosti s IČO). K vrácení i nesplacené části spotřebitelského úvěru z titulu S1 byl žalovaný vyzván již v oznámení o postoupení pohledávky z datum provedeného vůči žalovanému právním předchůdcem žalobkyně, a to do 10 dní od jeho doručení žalovanému. K jeho doručení žalovanému došlo (při jeho prokázaném odeslání žalovanému dne datum) dle soudu nejpozději datum, a v této výzvě stanovená 10ti denní lhůta k úhradě dluhu i z S1 (včetně jeho jistiny na poskytnutém spotřebitelském úvěru) proto plynula do datum.

6. Ve vztahu k N2 soud zjistil konkrétně z dále uvedených důkazů následující. Z y označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ (s v ní uvedeným číslo) ze dne datum soud zjistil, že žalovaný tuto uzavřel jejím podpisem s právnická osoba, IČO, a ve smlouvě jejím podpisem také potvrdil, že na jejím podkladě převzal v hotovosti od uvedené společnosti částku částka, kterou se mu také uvedenou smlouvou uvedená společnost zavázala poskytnout. Smluvní strany této smlouvy v ní sjednaly i smluvní závazek žalovaného tuto částku uvedené společnosti vrátit ( a 2.3. S1), a to se sjednaným úrokem částka (za celou dobu trvání smlouvy, sjednané na dobu určitou, a to do datum, a vypočteného z dané doby a sjednané pevné úrokové sazby 23,72 % ročně – viz. S1, 1.3. S1, 2.6. S1, kdy na tom, že úrok se žalovaný zavázal platit z jistiny úvěru toliko za období do datum nemění ničeho ani .1. S1, a to s ohledem na dále cit. 1812 odst. 1 z.č. , – dále jen jako„ o.z.“), administrativním poplatkem částka (určeným jako 20% z jistiny spotřebitelského úvěru), a úhradou za ve smlouvě zvolené a sjednané doplňkové služby: hotovostní inkaso splátek částka (určeno jako 40 % z jistiny úvěru) a pojištění Credit Life částka Celkem tedy splatit v rámci zároveň sjednaných splátek celkové dlužné částky (v celkové výši částka) a ve sjednaných 58 týdenních splátkách po částka, splatných počínaje dnem datum, tuto celkovou dlužnou částku a dle ujednání stran (a volby žalovaného) formou hotovostního inkasa splátek pracovníkem právního předchůdce žalobkyně a v místě bydliště žalovaného. Na nároky právního předchůdce žalobkyně z titulu S2 pak bylo do současnosti uhrazeno částka (to má soud za zjištěné z nesporných tvrzení obou stran sporu). Mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek z datum (a i ve spojení s částí její přílohy specifikující mezi postupovanými pohledávkami i pohledávku odpovídající N2, a i ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku k osobě právního předchůdce žalobkyně, a i s oznámením o postoupení pohledávek právním předchůdcem žalobkyně žalovanému ze dne datum – a to včetně poštovního podacího lístku o jeho odeslání z datum) bylo naopak prokázáno, že i N2 byl i se svým příslušenstvím postoupen právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni, a to právě smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Za prokázané ale již soud nevzal, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zjištěného spotřebitelského úvěru v částce částka žalovanému dne datum s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr sjednanými splátkami částka týdně, resp. že tak učinil na základě dostatečných informací, ze kterých bylo tehdy zřejmé, že žalovaný bude schopen tyto splátky splácet. To pak i přes to (nebo spíše právě proto), že za řízení bylo zjištěno následující. Z k důkazu rovněž provedené karty zákazníka z datum bylo zjištěno, že žalovaný mj. i za účelem prověření jeho úvěruschopnosti ze strany právního předchůdce žalobkyně tomuto ke své osobě před uzavřením S2 podpisem této karty sdělil následující. Uvedl, že žije s rodiči (v místě Tř. 1 máje číslo, obec) s náklady bydlení částka (kdy k těmto tvrzením doložil dle téhož důkazu i nájemní smlouvu). Dále uvedl, že je zaměstnán u titul právnická osoba, IČO, na pracovní pozici lisaře v pracovním poměru na dobu neurčitou, a to od března 2017. K tomu dle uvedené karty sám doložil právnímu předchůdci žalobkyně pracovní smlouvu a mělo dojít i k telefonickému ověření tohoto zaměstnání (právním předchůdcem žalobkyně). Dále v rámci karty zákazníka žalovaný jejím podpisem právnímu předchůdci žalobkyně sdělil, že má celkové čisté příjmy ze zaměstnání částka měsíčně, a k tomuto doložil 3 výplatní pásky za březen až květen 2017 (to má soud za zjištěné i z výpovědi žalovaného). Jako své další osobní výdaje žalovaný téže formou právnímu předchůdci žalobkyně označil částku částka měsíčně. Žalovaný pak v rámci dané karty zákazníka rovněž prohlásil, že proti němu nejsou vedeny exekuce, přičemž informace o tehdejších exekucích žalovaného zástupce právního předchůdce žalobkyně s žalovaným neřešila, a tyto ji nezajímaly (to vzal soud za zjištěné opět z výpovědi žalovaného, která byla v této části zcela věrohodná, a to včetně popisu situace, za které ke sjednaní S1 a i S2 došlo). Za účelem zjištění skutkového stavu (údajů, ze kterých vycházel právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného) a v souladu s  věta prvá pak soud dále vyžádal od společnosti s IČO důkazy ve formě pracovní smlouvy žalovaného z datum (včetně mzdového výměru) a výplatních pásek žalovaného u této společnosti v rozhodné době a zjistil z nich následující. Žalovaný byl k datum zaměstnán u dané společnosti od datum jako lisař s hodinovou mzdou částka + zákonné příplatky, a to na dobu neurčitou. Z výplatních pásek žalovaného za období od března 2017 do května 2017 soud zjistil, že žalovanému byly daným zaměstnavatelem z jeho čisté mzdy částka již od první výplaty strhávány exekuční srážky prakticky v nejvyšší přípustné výši, kdy i v důsledku toho byla ze mzdy žalovaného tomuto vyplácena na jeho účet v období od první výplaty (za březen 2017) do výplaty za květen 2017 průměrně měsíčně částka částka, kdy tento průměr s ohledem na maximální přípustnou výši exekučních srážek prakticky v žádném z daných měsíců zásadně nepřekročila. Z výpovědi žalovaného vzal soud za zjištěné i to, že ve skutečnosti přispíval v dané době své matce na bydlení s ní částky do částka měsíčně (a v závislosti na výši mu vyplacených prostředků z jeho výplaty u od společnosti s IČO). K vrácení i nesplacené části spotřebitelského úvěru z titulu S2 byl žalovaný vyzván již v oznámení o postoupení pohledávky z datum provedeného vůči žalovanému právním předchůdcem žalobkyně, a to do 10 dní od jeho doručení žalovanému. K jeho doručení žalovanému došlo (při jeho prokázaném odeslání žalovanému dne datum) dle soudu nejpozději datum, a v této výzvě stanovená 10ti denní lhůta k úhradě dluhu i z S1 (včetně jeho jistiny na poskytnutém spotřebitelském úvěru) proto plynula do datum.

7. Podle z.č. , (dále jen jako „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Soud nejprve uzavřel, že žalobou uplatněné nároky (v rozsahu, v nichž byla žaloba nakonec posouzena jako důvodná), byly na žalobkyni platně postoupeny zjištěnou smlouvou o postoupení pohledávek z datum, a to z právního předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO.

20. Soud dále hodnotil, zda lze uzavřít na to, že zjištěné S1 a S2 (svojí povahou a dle jejich zjištěného obsahu smlouvy o úvěru ve smyslu o.z.) byly uzavřeny mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (jako spotřebitelem) platně, a to i s ohledem na jejich povahu jako spotřebitelských úvěrů ve smyslu z.č. ve znění platném a účinném ke dni uzavření té které z nich. Při tomto právním hodnocení pak soud přihlédl i ke stále aplikovatelným závěrům prezentovaným v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. (a to neboť dle právního názoru nalézacího soudu je v  věta první z.č. zakotvený následek v podobě neplatnosti právního jednání vnímat a vyložit jako neplatnost absolutní dle o.z.), a uzavřel, že závěr o platném uzavření S1 a S2 jako smluv o spotřebitelském úvěru přijmout nelze. To pak pro neunesení břemene důkazního, resp. ještě primárněji pro neunesení břemene tvrzení, na straně žalobkyně. Konkrétně pak o těch ve věci rozhodujících skutečnostech, z jakých konkrétních údajů a ověřených prostřednictvím jakých konkrétních zdrojů (a s jakými z nich se podávajícími zjištění zejména výdajové i příjmové stránce rozpočtu žalovaného) právní předchůdce žalobkyně vycházel při ověření úvěruschopnosti žalovaného ve vztahu k jeho uvažovaným závazkům z titulu S1, resp. z titulu S2. To pak v případě S1 zároveň s přihlédnutím k tomu, že právnímu předchůdci žalobkyně muselo být k datum a z jemu dle k důkazu provedené karty zákazníka (a již i z dokladů, které měl k dispozici z případu uzavření S2) zřejmé, že žalovaný ve skutečnosti disponuje znatelně nižšími příjmy, než jaké k datum uvádí (to s ohledem na exekuční a další srážky, o kterých není zřejmé, zda a co o nich právní předchůdce žalobkyně zjistil nebo zjišťoval), a dále s přihlédnutím k tomu, že žalovaný takovéto„ zkreslené údaje“ o své příjmové stránce uváděl právnímu předchůdci žalobkyně opakovaně (jak je zřejmé i z karty zákazníka z datum), v tomto případě pak i toliko zprostředkovaně (přes matku žalovaného) a konečně i s ohledem na to, že za tohoto stavu se jeví poměrně nevěrohodně i údaje o výdajové stránce rozpočtu žalovaného deklarovaného jím v předmětné kartě zákazníka z datum (a dle kterých u něho ve stejném bydlení došlo k poklesu i tak nízkých nákladů na bydlení o 50 %). V případě S2 to platí obdobně a s přihlédnutím zejména k tomu, že právnímu předchůdci žalobkyně muselo být již k datum (a z jemu dle k důkazu provedené karty zákazníka) zřejmé, že žalovaný ve skutečnosti disponuje znatelně nižšími příjmy, než jaké k datum uvádí (to s ohledem na exekuční srážky, o kterých není zřejmé, zda a co o nich právní předchůdce žalobkyně zjistil nebo zjišťoval), a dále s přihlédnutím k tomu, že žalovaný informace o daných exekucích zřejmě nepravdivě v dané kartě zákazníka zamlčoval, a konečně i s ohledem na to, že za tohoto stavu se jeví poměrně nevěrohodně i údaje o výdajové stránce rozpočtu žalovaného deklarovaný jím v předmětné kartě zákazníka z datum o nákladech na bydlení pouze ve výši částka měsíčně.

21. Jednal-li soud ve věci bez účasti žalobkyně za splnění podmínek , znemožnila tím žalobkyně soudu jí stran této/těchto rozhodných skutečností poskytnout u nařízeného jednání poučení dle a 3 K danému závěru o neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního na straně žalobkyně nutno dodat, že žalobkyně v obecné rovině tvrdila, že k procesu (řádného a odborného) prověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany jejího právního předchůdce došlo (a tvrdila dílem i část relevantních údajů zejména o příjmech žalovaného, na podkladě které na to mohlo být usuzováno), avšak pominula při tvrzení o průběhu tohoto procesu (byť možná i s ohledem na absenci poznatků přijatých soudem z jím dle věta první vyžádaných důkazů podávajících se z obsahu spisu) v průběhu dokazování najevo vyšlé zjištěné skutečnosti (jak jsou popsány v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozsudku), které při absenci případných dalších zjištění o poměrech žalovaného (a absenci důkazů o nich) k datum, resp. k datum znamenaly nutnost za daného stavu řízení (a dokazování) nutnost přijetí právě závěru o závažných pochybách o úvěruschopnosti žalovaného k závazkům z obou předmětných smluv o spotřebitelském úvěru. Za situace, kdy je totiž poskytovateli spotřebitelského úvěru z jemu spotřebitelem (žadatelem o spotřebitelský úvěr) nutně zřejmé (resp. mu to musí být zřejmé), že údaje deklarované spotřebitelem k jeho příjmové nebo výdajové stránce tento spotřebitel zkresluje (ať úmyslně nebo i neúmyslně), musí pro splnění požadavků kladených na něho § a 2 z.č. zajistit pro učinění závěru o úvěruschopnosti daného spotřebitele další dostatečné a právě tomuto případu přiměřené informace, a to ať již od spotřebitele samého nebo i z jiných zdrojů. V daném případě to znamenalo přinejmenším rozkrýt skutečné (žalovanému reálně vyplácené) příjmy žalovaného v rozhodném období, zjistit alespoň základní informace k výši a povaze žalovanému již i exekučně strhávaných dluhů, a vyžadovat i doklady prokazující z výdajové stránky rozpočtu žalovaného věrohodně jeho skutečné výdaje na bydlení (ať již výpisem z účtu, nebo jinými důkazy svědčícími o reálnosti výdajů na bydlení ve výši částka popř. částka měsíčně). Za této situace a při uvedených pochybách podávajících se z právnímu předchůdci žalobkyně žalovaným doložených dokladů k jeho příjmům nebylo již možno tolerovat při zkoumání výdajové stránky rozpočtu žalovaného toliko jeho prohlášení o bydlišti u rodičů a doložení nájemní smlouvy (za řízení nadto neprokázaného obsahu). S ohledem na vše uvedené soud uzavřel, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní o všech těch ve věci rozhodujících skutečnostech, které by byly způsobilé vést k závěru o tom, že k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany právního předchůdce žalobkyně před uzavřením S1 a S2 došlo, neunesla.

22. Za tohoto stavu tedy soud zároveň uzavřel, že nelze přijmout závěr o tom, že by právní předchůdce žalobkyně splnil své povinnosti plynoucí pro něj z a 2 z.č. splnil, což vede na základě téhož zákona ve spojení s  o.z. k závěru o absolutní neplatnosti S1 a i S2., resp. k závěru o nemožnosti posouzení obou těchto smluv jako platně uzavřených.

23. Byť pak soud S1 a ani S2 nemohl z podaných důvodů posoudit jako platné, z čehož rezultuje nedůvodnost žaloby stran nárokovaného smluvního příslušenství N1 a i N2 (veškerých nárokovaných smluvních úroků a i nedoplatků na všech nárokovaných poplatcích, a i nárokovaného úroku z prodlení odvozeného ode dne smluvní splatnosti závazků z S1 a i S2), pak prokázanou skutečností rovněž zůstává, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně a na základě S1 a i S2 obdržel hotovost ve výši částka (z titulu S1) a částka (z titulu S2), a dále i ta, že k vrácení jejich (resp. k vrácení její části u S2) byl žalovaný rovněž právním předchůdcem žalobkyně vyzván. To pak konkrétně v oznámení o postoupení pohledávky a ve lhůtě do datum (u jistiny z S1 tedy k zaplacení žalobou nárokované částky částka do uvedeného dne a u jistiny z S2 k zaplacení i žalobou nárokované částky 8 247,54 do uvedeného dne).

24. Soud se pak s ohledem na ustalující se judikaturu soudů vyšších stupňů dále tímto rozhodnutím (a pro futuro) odchyluje (a bude odchylovat) od jím doposud zastávaného právního názoru (opřeného o dikci § 2993 o.z. a důvodovou zprávu k němu), a podle kterého zásadně nelze bez námitky protiplnění jedné ze stran absolutně neplatné smlouvy se vzájemnými závazky stran téhož druhu (tedy typicky se vzájemnými závazky peněžitého charakteru jedné smluvní strany vůči druhé smluvní straně a naopak) vypořádat mezi těmito (v řízení o žalobě toliko jedné ze stran takové smlouvy o peněžité plnění z ní) si již oběma stranami dané smlouvy navzájem poskytnutá peněžitá plnění (realizovaná plnění téhož druhu). Opačný (a soudem nově zastávaný výklad) dané ustanovení rovněž připouští s tím, že jde o toliko„ kvantifikaci“ bezdůvodného obohacení jedné ze stran (strany žalující) a nikoliv o vypořádání bezdůvodného obohacení v pravém slova smyslu a přicházející do úvahy na podkladě § 2993 o.z. u vzájemných plnění stran smluv s plněními nestejnorodého charakteru.

25. V poměrech dané věci to pak znamenalo, že pokud žalobkyně z titulu S1 (o které soud uzavřel, že je na ni třeba nahlížet jako na absolutně neplatnou) nárokovala na žalovanému vyplacené jistině daného spotřebitelského úvěru částku částka, pak bylo-li z titulu téže smlouvy na závazky z ní druhou smluvní strano zaplaceno již částka, pak ničeho nebránilo žalobě vyhovět alespoň co do té její části, která vyjadřuje částkou částka část ještě žalovaným žalobkyni (resp. právnímu předchůdci žalobkyně) nevráceného bezdůvodné obohacení žalovaného získaného jím na úkor poskytovatele spotřebitelského úvěru – resp. jeho právního nástupce – žalobkyně (jako osoby,která do práv svého právního předchůdce vstoupila po postoupení předmětných pohledávek). Tuto částku lze proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2993 o.z.) přiznat, a to i se zákonným úrokem z prodlení od splatnosti tohoto nároku, založené výzvou k jeho zaplacení. K té došlo v tomto případě dle zjištěného skutkového stavu poprvé oznámením o postoupení pohledávky z datum, a to dne datum. Od datum je proto žalovaný s oporou v § 1968 o.z. v prodlení s vrácením částky částka, a žalobkyni proto od tohoto dne přísluší i zákonný úrok z prodlení této částky až do jejího zaplacení (§ 1970 o.z.). Proto soud žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku č. I tohoto rozsudku.

26. U nároků z titulu S2 je pak situace odlišná, a to neboť za řízení bylo zjištěno, že na podkladě této (opět absolutně neplatné) smlouvy se žalovanému dostalo částka, a dále to, že na závazky žalovaného z ní již bylo právnímu předchůdci žalobkyně uhrazeno částka. Za tohoto stavu tak nelze žalobě vyhovět s oporou v § 2993 o.z. u tohoto nároku ani částečně. Proto soud žalobu zamítl ve výroku č. II tohoto rozsudku jednak stran N2 v celém rozsahu a stran N1 v rozsahu vymezeném rovněž v tomto výroku tohoto rozsudku, a tedy v rozsahu, v němž se opírá jako o právní důvod nikoliv o bezdůvodné obohacení, ale o platně uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru.

27. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu podle

28. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyní odkazované (a dokládané) judikatorní závěry Krajského soudu v Českých Budějovicích (ve věci jeho sp. zn. ) na danou věc nepřiléhají, a to když se zjištěný skutkový stav této věci v podstatných skutkových zjištěních odlišuje (srovnej zejména části tohoto rozsudku o zjištěních zakládající významné pochyby o poměrech žalovaného v rozhodných dnech... datum a datum). Nadto dané rozhodnutí odvolacího soudu nemá v poměrech dané věci pro soud nalézací soud právní závaznost jako rozhodnutí odvolacího soudu v této věci, a ani„ právní sílu“ rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR publikovaných v jeho Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, popř. jako nálezy Ústavního soudu ČR

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného

vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v

obec ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat

jejich splnění exekučním návrhem.