Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 19/2021-23
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr Bc Tomášem Kamenickým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 5 835,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 835,50 Kč s úrokem z prodlení v částce 337,72 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 500 Kč od 24. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 835,50 Kč s úrokem z prodlení v částce 337,72 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 500 Kč od 24. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný procesní nárok na zaplacení částky 5 835,50 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku co do 4 600 Kč z titulu úvěrové smlouvy a co do 1 235,50 Kč k ní sjednané smluvní pokuty.
2. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaná projevily dne 23. 8. 2019 v písemné formě prostředky komunikace na dálku vůli zavázat se na straně žalobkyně poskytnout na požádání žalované peněžní prostředky do výše 3 500 Kč a na straně žalované tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 1 100 Kč do 28 dnů, tj. do 20. 9. 2019. Pro případ porušení povinnosti žalované vrátit úvěr řádně a včas byla v neprospěch žalované sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Žalobkyně poskytla žalované úvěr dne 23. 8. 2019. Dne 14. 9. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě žalované pohledávky a upozornila ji, že nebude-li uhrazeno, obrátí se na soud žalobou.
3. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, konkrétně částku 1 271 Kč (kdy žalobkyně požaduje částku 1 100 Kč), která je ve smlouvě považována za poplatek. Materiálně (obsahově) vzato je úrokem odměna úvěrujícího za poskytnutí úvěru úvěrovanému. Naproti tomu pod poplatkem za poskytnutí úvěru se rozumí odměna a kompenzace úvěrujícímu za povinnost úvěrujícího udržovat disponibilní zdroje, z nichž by k žádosti úvěrovaného úvěr poskytl. V souzeném případě ovšem taková povinnost právní předchůdkyni žalobkyně nevznikla, protože úvěr byl poskytnut bezprostředně po uzavření smlouvy. Jelikož žalobkyně neměla povinnost udržovat disponibilní zdroje, z nichž by mohla k žádosti žalované poskytovat úvěr, je třeba na poplatek ve výši 1 271 Kč hledět tak, že se jedná o odměnu žalobkyně za poskytnutí úvěru, tedy o úrok. Pokud jde o výši úroku, soud ji posuzoval mimo jiné i z hledisek §§ 580 a 588 o. z. a dospěl k závěru, že byť úrok ve výši 1 271 Kč za poskytnutí prostředků ve výši 3 500 Kč na dobu 28 dnů je úrokem vysokým, nicméně s přihlédnutím k judikatuře Krajského soudu v Plzni v oblasti krátkodobých spotřebitelských úvěrů, je z hlediska dobrých mravů na samotné hranici toho, co lze ještě akceptovat. Uvedený závěr je třeba učinit zejména s ohledem na to, že úvěr byl poskytnut v nízkém objemu a na krátkou dobu. Tzv. mikropůjčky jsou specifickým segmentem úvěrového trhu, u nichž se pro účely srovnání s úrokovými sazbami úvěrů poskytovaných peněžními ústav y nabízí srovnání s úročenými úvěry z kreditních karet, které se pohybují kolem 25 % ročně. Soud si je vědom toho, že judikatura Nejvyššího soudu pro závěr o nemravnosti ujednání o úroku zpravidla vyžaduje (s přihlédnutím k dalším okolnostem) dosažení trojnásobku běžné úrokové sazby bank, nicméně v souzeném případě nelze s odkazem na judikaturu Krajského soudu v Plzni sjednanou úrokovou sazbu považovat za nemravnou s přihlédnutím k těmto okolnostem: krátká doba splatnosti, která výrazně přispívá k tomu, že se RPSN jeví jako velmi vysoká; podstatným aspektem jej to, že půjčená částka je nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady a poskytovatel by měl generovat určitý zisk; úvěr nebyl nijak zajištěn, žalovaná za vyšší úrok získala téměř okamžitě jí požadovanou, ničím nezajištěnou částku; žalovaná neuzavírala smlouvu se zprostředkovatelem (jako tomu bývá v jiných obdobných případech), který by mohl rozhodování žalované ovlivňovat; žalovaná sama vyhledala nabídku a smlouvu uzavírala za užití prostředku komunikace na dálku, nemůže tak jít o osobu zcela nevědomou (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 25 Co 397/2019 , v němž Krajský soud posoudil jako platnou úvěrovou smlouvu se spotřebitelem uzavřenou na dálku se sjednaným úrokem 484 % ročně při RPSN 4 621 %, úvěru ve výši 7 000 Kč splatným do 28 dní).
4. Ujednání o smluvní pokutě soud podřadil pod § 2048 věty první o. z., neboť účastníci si sjednali pro případ porušení povinnosti žalovanou její povinnost zaplatit peněžitou částku, kdy si domluvili způsob jejího určení. Žalovaná smluvní pokuta nepřesahuje limit stanovený v § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Z částky 3 500 Kč za dobu od 6. 11. 2019 do 23. 10. 2020 se jedná o 1 235,50 Kč.
5. Žalovaná ve smyslu § 1958 odst. 1 o. z. nesplnila ve sjednané lhůtě, proto se ocitla v prodlení podle § 1968 o. z. a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. - za období od 6. 11. 2019 - 23. 10. 2020 kapitalizovaným částkou 337,12 Kč, poté ve výši 10% ročně od 23. 7. 2020 do zaplacení.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 835,50 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinná osoba povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná osoba domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.