Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 248/2020-46

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní titul Magdou Mocovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 21 260 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 010 Kč za dobu od 14.5.2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 740 Kč za dobu od 14.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 12 510 Kč a ohledně požadovaného úroku a úroku z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného a vyčísleného ve výroku I.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 010 Kč za dobu od 14.5.2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 740 Kč za dobu od 14.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 12 510 Kč a ohledně požadovaného úroku a úroku z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného a vyčísleného ve výroku I. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, uzavřeli dne 6.9.2016 smlouvu o zápůjčce číslo (Smlouva I.), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit smluvnímu věřiteli celkem částku ve výši 10 440 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 180 Kč. Celkovou částku tvoří jistina 6 000 Kč a celkových nákladů spotřebitelského úvěru 4 440 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 1200 Kč, úroku ve výši 840 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2400 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 uzavřené mezi původním věřitelem (právnická osoba) a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 6.12.2019. Žalobce požadoval zaplatit částku 8 450 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (6000 Kč) a dlužné úhrady (2 450 Kč), dále kapitalizovaný úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 6 000 Kč od 18.10.2017 (vznik práva na uhrazení celé dlužné částky) do 6.12.2019 (3 083,60 Kč), dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 000 Kč od 25.10.2017 (konec lhůty pro úhradu poslední splátky) do 6.12.2019 (1 037,11 Kč), dále úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 6 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Dále spolu žalovaná a právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, uzavřeli dne 17.6.2016 smlouvu o zápůjčce číslo (Smlouva II.), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit smluvnímu věřiteli celkem částku ve výši 20 880 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 360 Kč. Celkovou částku tvoří jistina 12 000 Kč a poplatky ve výši věru 8 800 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2400 Kč, úroku ve výši 1680 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4800 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 uzavřené mezi původním věřitelem (právnická osoba) a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 6.12.2019. Žalobce požadoval zaplatit částku 12 810 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (9 865,20 Kč) a dlužné úhrady (2 944,80 Kč), dále kapitalizovaný úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 9 865,20 Kč od 29.7.2017 (vznik práva na uhrazení celé dlužné částky) do 6.12.2019 (5 596,56 Kč), dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 9 865,20 Kč od 5.8.2017 (konec lhůty pro úhradu poslední splátky) do 6.12.2019 (1 883,90 Kč), dále úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 9 865,20 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 9 865,20 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Žalovaná ani přes výzvy dlužnou částku neuhradila.

2. Soud má za prokázané následující jednotlivé skutečnosti:

3. Právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 6.9.2016 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci v souvislosti s poskytnutím půjčky celkovou dlužnou částku ve výši 10 440 Kč, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 180 Kč. Celková dlužná částka je vypočtena jako součet půjčky ve výši 6 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, úroku ve výši 840 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2400 Kč v hotovostním režimu. Částku 6 000 Kč žalovaná převzala v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdila svým podpisem na smlouvě (prokázáno smlouvou o půjčce číslo). Dále právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 17.6.2016 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci v souvislosti s poskytnutím půjčky celkovou dlužnou částku ve výši 20 880 Kč, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 360 Kč. Celková dlužná částka je vypočtena jako součet půjčky ve výši 12 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, úroku ve výši 1 680 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč v hotovostním režimu. Částku 12 000 Kč žalovaná převzala v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdila svým podpisem na smlouvě (prokázáno smlouvou o půjčce číslo). Z karty zákazníka má soud za prokázané, že žalovaná ke dni žádosti o úvěru dne 17.5.2016 uvedla, že je zaměstnána v pracovním poměru na dobu neurčitou a její čistý příjem je 13 000 Kč. Dále uvedla další příjmy ve výši 10 000 Kč a celkové výdaje 9 000 Kč (prokázáno: kartou zákazníka ze dne 17.5.2016). Pohledávky žalované byly s účinností ke dni 6.12.2019 převedeny na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019). Tato skutečnost byla žalované oznámena přípisem ze dne 6.12.2019 (prokázáno přípisem a poštovním podacím archem ze dne 6.12.2019). K zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 35 017,34 Kč byla žalovaná řádně vyzvána dopisem ze dne 7.5.2020 (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně poštovního podacího archu ze dne 7.5.2020).

4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaná a původní věřitel (poskytovatel úvěru) uzavřeli 3.11.2015 smlouvu o zápůjčce podle a násl. o. z.; původní věřitel v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele ( a o. z.). Vzniklý závazek tak je kromě příslušných ustanovení , , nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smluv o zápůjčce rovněž podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) – srov. z. s. ú.

5. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované

(§ 9 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této smlouvy má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020, ve věci C -679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.

6. Žalobce v žalobě neuvedl žádná relevantní tvrzení o tom, jakým způsobem jeho právní předchůdce provedl před uzavřením smlouvy posouzení úvěruschopnosti žalované.

7. Z toho důvodu byl žalobce před jednáním vyzván usnesením ze dne datum rozhodnutí,

č. j. číslo jednací, (zejména) aby doplnil žalobu o tvrzení, jakým konkrétním způsobem byly před poskytnutím úvěru prověřeny majetkové a výdělkové poměry žadatele a aby k doplněným tvrzením označil a předložil důkazy. K tomu žalobce přípisem datovaným dne 12.3.2021 (č. l. 29) sdělil, že právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované, v kartě zákazníka ze dne 17.6.2016 žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem z hlavního pracovního poměru na dobu neurčitou u právnická osoba s.r.o. činil 13 000 Kč, dále měla další příjmy ve výši 10 000 Kč měsíčně. V kartě zákazníka ze dne 6.9.2016 žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem z hlavního pracovního poměru na dobu neurčitou u právnická osoba s.r.o. činí 10 000 Kč a dále má další příjem z brigády ve výši 6 000 Kč. Žalobce rovněž uvedl, že žalovaná měla při uzavírání smlouvy za povinnost uvést pravdivě a úplně všechny skutečnosti, jinak nejednala poctivě a v dobré víře a mohla se dopustit trestného činu. Dále uvedl, že postačuje, že poskytovatel zápůjčky měl y, ze kterých vycházel při zkoumání úvěruschopnosti žadatele k dispozici a nepořizoval si z nich kopie. Zde odkázal na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. -97. K jednání se žalobce nedostavil (řádně omluven), takže ho soud nemohl u jednání dne 29.4.2021 poučit v uvedeném směru o jeho povinnosti tvrzení a důkazní a o následcích nesplnění procesní povinnosti podle , 3

8. Žalobce tak v řízení nesplnil svou povinnost tvrzení a důkazní o tom, že jeho právní předchůdce (poskytovatel úvěru) posoudil s odbornou péči úvěruschopnost žalované a musí za to nést procesní odpovědnost v podobě neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. K tomu soud ještě dodává, že žalobní strana svou nepřítomností zabránila soudu, aby jí u jednání poskytl potřebná poučení ve shora uvedeném smyslu; nemůže proto úspěšně namítat, že soudem prvního stupně o svých povinnostech poučena nebyla (viz JUDr. Ljubomír Drápal: Příprava jednání a projednání věci samé ve sporném řízení před soudem prvního stupně po novele in Právní rozhledy 5/2002, Mimořádná příloha, s. 21). Na tom nic nemění ani znění omluvy zástupce žalobce (uvedený přípis č. l. 41), že žádá o odročení jednání, pokud by soud shledal, že tvrzení žalobce nejsou dostatečná a žalobnímu návrhu by nemohlo být zcela vyhověno.

9. Zdůrazňuje-li žalobce, že žalovaná měla za povinnost uvést při sjednávání smlouvy pravdivé a úplné údaje o svých majetkových, příjmových a jiných poměrech (jinak se mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu), pak se jedná o argumentaci nepřiléhavou. Podle ustálené soudní praxe, k níž se na jiných místech tohoto odůvodnění soud konkrétně přihlašuje, se nemůže poskytovatel úvěru zbavit své povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele tím, že se spokojí s jeho tvrzeními; tato tvrzení musí být hodnověrně doložena a posouzena, přičemž skutečnosti uváděné žadatelem mají být pro poskytovatele úvěru jen jedním ze zdrojů informací. Jinými slovy poskytovatel úvěru musí sám proaktivně zjišťovat všechny údaje potřebné pro posouzení úvěruschopnosti žadatele: nespolupracuje-li žadatel dostatečně, nebo není-li možno potřebné informace v dostatečném rozsahu zjistit či ověřit, je jediným možným důsledkem neposkytnutí úvěru. Ještě jinak řečeno, skutečnost, zda se žadatel (ne) dopustil trestného činu úvěrového podvodu, je nepodstatná pro posouzení, zda poskytovatel úvěru postupoval s náležitou odbornou péčí. Zcela obdobně pak platí, že se poskytovatel úvěru nemůže spoléhat jen na zásadu poctivého a dobrověrného jednání v právním styku; ani tato zásada pochopitelně neznamená, že má poskytovatel úvěru rezignovat na přezkoumání tvrzení a údajů poskytnutých dlužníkem.

10. K námitce, že žalobce ani jeho právní předchůdce (který smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavíral) nemají k dispozici kopie dokladů a jiných dokumentů předložených žalovanou při uzavírání smlouvy, lze doplnit následující. Nejde jen o to, zda uvedené y (doklady žalované, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, výpisy z účtu aj.) měl právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy k dispozici, ale zejména je též třeba znát obsah těchto listin, neboť jen se znalostí konkrétních skutečností plynoucích z těchto listin lze posoudit, zda žalobce vzal dostatečně v úvahu všechny jednotlivé skutečnosti na straně žalované (jak na její příjmové, tak výdajové stránce) a podle jeho přezkoumatelné úvahy vedené s odbornou péčí tak neměl v době uzavření smlouvy důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.

11. Žalobce na podporu své argumentace, že dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované, předložil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích jako soudu odvolacího ze dne 31. 7. 2020, č. j. -97. K tomu zdejší soud dodává, že zkoumání úvěruschopnosti je z povahy věci vždy věcí individuálního posouzení jedinečných skutkových okolností daného případu. Závěr o (ne) splnění povinnosti podnikatele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je vždy navázán na pečlivé zhodnocení konkrétního skutku. Zejména ale soud konstatuje, že se řídí právními závěry ustálené soudní praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, které na jiném místě odůvodnění reprodukuje. Rozhodnutí odvolacího soudu v (jiné) konkrétní věci takovou ustálenou judikaturou, jíž by měl následovat, být nemůže. Žádá-li žalobce, aby věc byla s ohledem na § 13 o. z. rozhodnuta stejně jako v uvedeném rozhodnutí odvolacího soudu, pak podle uvedeného ustanovení žalobce nemá právo na„ stejné rozhodnutí“, ale na právo, aby soud přesvědčivě vysvětlil důvod odchylného rozhodnutí právního případu; tímto důvodem jsou právě skutečnosti shora uvedené (odlišný skutkový základ projednávaných věcí, soulad rozhodnutí s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu a Ústavního soudu).

12. Smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalované bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Nelze tak přihlížet ke smluvním ujednáním o úroku, (paušalizovaných) nákladech spojených s administrativní činností a s hotovostním režimem splátek. Žalovaná předchůdci žalobce uhradila částku 1 964 Kč, na dluh tak zbývá uhradit částku 6 036 Kč, kterou soud žalobci přiznal. Na Smlouvu I. žalovaná uhradila celkem částku 1 900 Kč. Na Smlouvu II. žalovaná uhradila celkem částku 8 070 Kč Tyto částky je nutno započíst na jistinu.

13. Smlouvy o postoupení pohledávky (§ 1879 o. z.), podle nichž se věřitelem stal žalobce, shora uvedeným nejsou dotčeny, neboť postupitel a postupník nemusí právně kvalifikovat postupovanou pohledávku a postupní smlouva je platná i v případě takového (právního) omylu

o tom, že postupovaná pohledávka vznikla na základě platného právního jednání (R 27/2012).

14. Na základě všeho doposud uvedeného dospívá soud k závěru, že žalobce má nárok na vrácení (zaplacení) jistiny dluhu a úroku z prodlení v zákonné výši v návaznosti na doručení předžalobní výzvy žalované (§ 573 a § 1970 o. z.) u Smlouvy I. ve výši 4 100 Kč (6 000 Kč – 1 900 Kč) u Smlouvy II. ve výši 4 740 Kč (12 000 Kč – 8 070 Kč). Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalovaná je tedy v prodlení ode dne 14.5.2020 a od tohoto dne náleží žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, která činí 10 % ročně ( ); jelikož však žalobce žádal procentní sazbu nižší (8,05 % ročně), přiznal soud tuto sazbu nižší, neboť nemůže překročit návrh žalobce, jímž je vázán ( ) O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení Žalovaná, která byla v tomto řízení úspěšnější by měla vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žádná náhrada nákladů řízení však žalovanou nebyla požadována a vznik nákladů řízení žalované z obsahu spisu ani nevyplývá, náhrada nákladů řízení jí tedy nebyla přiznána.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.