Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 112/2021-24
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Radkou Kryndlerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 29 530 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení úroku 23,72 % ročně z 8 097,66 Kč od datum do datum a z 20 097,66 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 9 170 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z 12 000 Kč od datum do datum a z 2 330 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9 670 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z 9 670 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudků.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 690 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z 8 097,66 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení úroku 23,72 % ročně z 8 097,66 Kč od [datum] do [datum] a z 20 097,66 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 9 170 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z 12 000 Kč od [datum] do [datum] a z 2 330 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9 670 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z 9 670 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudků. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 690 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z 8 097,66 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 29 530 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neplnění smluvních povinností žalovanou z uzavřených smluv o zápůjčce. Žalobkyně uvedla, že původní věřitelka, obchodní společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ příjmení jméno“), s žalovanou uzavřela datum smlouvu o zápůjčce číslo jejímž obsahem byla povinnost právnická osoba anonymizováno poskytnout žalované zápůjčku 12 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 680 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, poplatek za administrativní činnost 2 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč. V rámci smlouvy o zápůjčce uzavřela právnická osoba anonymizováno s žalovanou smlouvu na životní pojištění, kde jako jednorázové pojistné byla sjednána částka 290 Kč. Výše uvedené se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 365 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum (dále jen„ smlouva číslo“). Žalovaná na dluh ze smlouvy číslo zaplatila pouze 2 330 Kč. Žalovaná měla uvedené povinnosti ze smlouvy číslo splnit nejpozději do datum, žalovaná je tedy v prodlení a ode dne následujícího vznikl právnická osoba anonymizováno nárok na náhradu zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku 23,72 % ročně z dlužné jistiny, protože žalovaná byla v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením více než jedné splátky (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky). Před uzavřením smlouvy číslo provedla právnická osoba anonymizováno posouzení úvěruschopnosti žalované a posoudila žalovanou jako úvěruschopnou, a to na základě tvrzených skutečností žalovanou. Tyto skutečnosti byly ověřeny proti dokladům vyžádaným od žalované.
2. datum uzavřela právnická osoba anonymizováno s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo jejímž obsahem byla povinnost právnická osoba anonymizováno poskytnout žalované zápůjčku 10 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala, že právnická osoba anonymizováno zápůjčku vrátí a zaplatí úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. V rámci smlouvy o zápůjčce uzavřela právnická osoba anonymizováno s žalovanou smlouvu na životní pojištění, kde jako jednorázové pojistné byla sjednána částka 290 Kč. Výše uvedené se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum (dále jen„ smlouva číslo“). Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy číslo pouze 7 000 Kč. Žalovaná měla uvedené povinnosti ze smlouvy číslo splnit nejpozději do datum, žalovaná je tedy v prodlení a ode dne následujícího vznikl právnická osoba anonymizováno nárok na náhradu zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku 23,72 % ročně z dlužné jistiny, protože žalovaná byla v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením více než jedné splátky (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky). Před uzavřením smlouvy číslo provedla právnická osoba anonymizováno posouzení úvěruschopnosti žalované a posoudila žalovanou jako úvěruschopnou, a to na základě tvrzených skutečností žalovanou. Tyto skutečnosti byly ověřeny proti dokladům vyžádaným od žalované.
3. V důsledku fúze sloučením se datum stala právním nástupcem právnická osoba anonymizováno právnická osoba anonymizována dvě slova, dnes právnická osoba, IČO (dále jen„ právní nástupce“). Právní nástupce právnická osoba anonymizováno uzavřel s žalobkyní datum smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž obsahem bylo postoupení souboru pohledávek, včetně pohledávek které jsou předmětem tohoto řízení, na žalobkyni.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Soud má za zjištěný následující skutkový stav. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že právnická osoba anonymizováno uzavřela s žalovanou datum smlouvu o zápůjčce číslo jejímž obsahem byla povinnost právnická osoba anonymizováno poskytnout žalované zápůjčku 12 000 Kč (čl. 1 smlouvy číslo). Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 680 Kč (čl. 2 písm. b smlouvy číslo), poplatek za administrativní činnost 2 400 Kč (čl. 2 písm. a smlouvy číslo) a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč (čl. 2 písm. c smlouvy číslo). V rámci smlouvy o zápůjčce uzavřela právnická osoba anonymizováno s žalovanou smlouvu na životní pojištění, kde jako jednorázové pojistné byla sjednána částka 290 Kč (čl. 3 smlouvy číslo). Výše uvedené se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 365 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Z karty zákazníka z datum soud zjistil, že před uzavřením smlouvy číslo provedla právnická osoba anonymizováno posouzení úvěruschopnosti žalované, kde jako měsíční příjem žalované zjistila částku 27 666 Kč rovnající se součtu dalších příjmů žalované ve výši 13 510 Kč a příjmů žalované ze sociálních dávek ve výši 14 156 Kč. Jako měsíční výdaje žalované zjistila právnická osoba anonymizováno částku 18 000 Kč Tyto údaje ověřila právnická osoba anonymizováno na základě předložené nájemní smlouvy, výměry podpory/důchodu a SIPO.
7. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že datum uzavřela právnická osoba anonymizováno s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo jejímž obsahem byla povinnost právnická osoba anonymizováno poskytnout žalované zápůjčku 10 000 Kč (čl. 1 smlouvy číslo). Za to se žalovaná zavázala, že právnická osoba anonymizováno zápůjčku vrátí a zaplatí úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 400 Kč (čl. 2 písm. b smlouvy číslo), odměnu za administrativní činnost 2 000 Kč (čl. 2 písm. a smlouvy číslo) a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč (čl. 2 písm. c smlouvy číslo). V rámci smlouvy o zápůjčce uzavřela právnická osoba anonymizováno s žalovanou smlouvu na životní pojištění, kde jako jednorázové pojistné byla sjednána částka 290 Kč (čl. 3 smlouvy číslo). Výše uvedené se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy číslo pouze 7 000 Kč. Z karty zákazníka z datum soud zjistil, že před uzavřením smlouvy číslo provedla právnická osoba anonymizováno posouzení úvěruschopnosti žalované, kde jako měsíční příjem žalované zjistila částku 14 116 Kč rovnající se součtu příjmu žalované z rodičovského příspěvku 7 600 Kč a příjmů žalované ze sirotčího důchodu 6 516 Kč. Jako měsíční výdaje žalované zjistila právnická osoba anonymizováno částku 9 280 Kč Tyto údaje ověřila právnická osoba anonymizováno na základě předložené výplatní pásky, nájemní smlouvy, SIPO a výměry státní podpory.
8. Soud dále zjistil, že čl. 1 smluvních podmínek, které jsou součástí smlouvy číslo zní:„ V případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy o zápůjčce, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy o zápůjčce jistina úročena.“
9. Článek 9.3 věta druhá smluvních podmínek zní:„ Zákazník dále potvrzuje, že byl příslušným zástupcem (zprostředkovatelem) Úvěrujícího seznámen s rozsahem jeho oprávnění ve smyslu § 17 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (tedy byl informován o skutečnosti, že oprávněný zástupce je na základě smluvního vztahu s Úvěrujícím oprávněn vyvíjet činnost směřující k uzavírání smluv o půjčce a uzavírat tyto smlouvy jménem, na účet a na odpovědnost Úvěrujícího a že tento oprávněný zástupce vykonává zprostředkovatelskou činnost na daném území výhradně pro Úvěrujícího. Z obsahu článku 9.3 smluvních podmínek je zřejmé, že čl. 1 smluvních podmínek má odkazovat na zcela jiný článek smluvních podmínek, a to na článek 9.7 věta druhá smluvních podmínek, který stanovuje, že:„ Bude-li však Zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost Smlouvy o půjčce do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.“ Z čl. 1 ve spojení s čl. 9 věta druhá smluvních podmínek soud zjistil, že účinnost smlouvy o zápůjčce se prodloužila, jelikož je žalovaná v prodlení se splácením některé ze splátek. Ze stejných článků smluvních podmínek soud zjistil, že dlužná jistina se neúročí úrokem ve výši 23,72 % ročně od datum do zaplacení, jelikož doba od datum do zaplacení překračuje původně sjednanou dobu trvání smlouvy o zápůjčce (čl. 1 věta třetí smluvních podmínek), která byla původně sjednána do datum.
10. Výpisem z obchodního rejstříku soud zjistil, že právním nástupcem právnická osoba anonymizováno se stala datum právnická osoba anonymizována dvě slova, dnes právnická osoba, IČO. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum, soud zjistil, že právní nástupce právnická osoba anonymizováno postoupil žalobkyni soubor pohledávek, který v sobě zahrnoval i pohledávky ze smlouvy číslo číslo.
11. Na základě zjištěného skutkového stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
12. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
13. Podle § 9 odst. 3 z. s. ú. spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
14. Podle § 9 odst. 4 z. s. ú. pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.
15. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
18. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
19. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
21. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
22. příjmení závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.
23. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne datum sp.zn. ústavní nález, v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tento důsledek dovozuje též pro režim úpravy z.s.ú. před účinností novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. (viz rozsudek ze dne 20. 3. 2019, sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ).
24. Konečně též rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK) vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
25. V případě posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy číslo právnická osoba anonymizováno nejednala s odbornou péčí, když před uzavřením smlouvy dostatečně neověřila tvrzené příjmy žalované. příjmení příjmení jméno řádně ověřila část příjmu žalované ve výši 14 156 Kč jako příjem ze sociálních dávek, a to výměrem podpory/důchodu. Pokud jde však o položku označenou jako„ další příjmy zákazníka“ není z karty zákazník z datum zřejmé, jaké další příjmy mohla mít žalovaná v době uzavření smlouvy číslo k dispozici. O tom nelze než učinit závěr, že před uzavřením smlouvy číslo právnická osoba anonymizováno dostatečně neověřila úvěruschopnost žalované.
26. Protože smlouva číslo z výše popsaných důvodů absolutně neplatná, je proto třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. příjmení příjmení jméno poskytla žalované plnění ve výši 12 000 Kč, žalovaná zaplatila právnická osoba anonymizováno celkem 2 330 Kč. Žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 9 670 Kč odpovídající rozdílu mezi poskytnutým a obdrženým plněním.
27. Podle § 1958 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
28. Žalovaná pak měla plnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byla žalobkyní vyzvána. Za takovou výzvu považuje soud předžalobní upomínku z datum, kdy byla žalovaná vyzvána k zaplacení do datum. Od následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení v žalobě požadované výši. Pokud byl požadován úrok z prodlení za dřívější období, soud jej zamítl.
29. V případě nároku ze smlouvy číslo soud žalobě vyhověl, jelikož žalobkyně předloženými důkazy prokázala, že právnická osoba anonymizováno splnila veškeré své povinnost z uzavřené smlouvy číslo zejména že poskytla žalované zápůjčku a splnila své povinnosti ze zákona, zejména že řádně ověřila úvěruschopnost žalované posouzením jejich příjmů a výdajů a jejich ověření na základě předložených listin žalovanou. Žalovaná naopak své povinnosti ze smlouvy číslo nesplnila, když dluh ze smlouvy číslo nesplnila stanoveným způsobem a ve stanovené výši a je v prodlení s plněním svých povinností ze smlouvy číslo.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tak že žalované, která byl ve věci poměrně úspěšnější, nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož je z obsahu spisu zřejmé, že jí žádné náklady řízení nevznikly. Požadavek žalobkyně byl ke dni vyhlášení rozsudku představován jistinou 29 530 Kč, smluvním úrokem 20 281,30 Kč (11 814,51 Kč + 8 466,79 Kč) a zákonným úrokem z prodlení 6 852 Kč (3 991,04 Kč + 2 860,96 Kč), tj. celkem 56 663,30 Kč. Soud ke dni vyhlášení rozsudku přiznal žalobkyni jistinu 20 360 Kč (9 670 Kč + 10 690 Kč) a zákonný úrok z prodlení 3 346,61 Kč (485,65 Kč + 2 860,96 Kč), tj. celkem 23 706,61 Kč. příjmení 56 663,30 Kč představovala 100 % úspěch ve věci. Žalobkyni byla přiznána částka 23 706,61 Kč představující méně než poloviční úspěch ve věci žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.