Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 349/2020-46
Okresní soud v Prostějově rozhodl předsedkyní senátu JUDr Danou Malechovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 18.592,68 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8.532 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8.532 Kč od 27. 7. 2018 do zaplacení, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky 10.060,38 Kč, úroku z prodlení ve výši 1.092,41 Kč, úroku ve výši 1.145,49 Kč, úroku ve výši 28 % ročně z částky 11.973,77 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11.973,77 Kč od 15. 6. 2018 do 26. 7. 2018 a úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 3.441,77 Kč od 27. 7. 2018 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8.532 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8.532 Kč od 27. 7. 2018 do zaplacení, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky 10.060,38 Kč, úroku z prodlení ve výši 1.092,41 Kč, úroku ve výši 1.145,49 Kč, úroku ve výši 28 % ročně z částky 11.973,77 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11.973,77 Kč od 15. 6. 2018 do 26. 7. 2018 a úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 3.441,77 Kč od 27. 7. 2018 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 7. 2020 se žalobce domáhal vůči žalované peněžitého plnění ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 19. 12. 2016 mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovanou. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti částku 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce v souvislosti s poskytnutým úvěrem 12.961 Kč, spolu s jistinou ve 60 týdenních splátkách po 467 Kč. Žalobce uvedl, že žalovaná uhradila 6.468 Kč. Žalobce požadoval zaplacení částky 18.592,38 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 19. 12. 2016 mezi žalovanou a věřitelem právnická osoba bylo zjištěno, že žalovaná převzala v hotovosti od zástupce věřitele částku 15.000 Kč, což stvrdila svým podpisem. Podle smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli úrok ve výši 2.586 Kč a poplatek ve výši 3.680 Kč 6.696, tj. celkem včetně jistiny částku 27.961 Kč, v 60 týdenních splátkách po 467 Kč. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na svůj dluh částku 6.468 Kč. Žalobce nedoložil, že věřitel zkoumal schopnost žalované dluh splácet.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce.
5. Žalobce vyzval výzvou ze dne 14. 6. 2018 žalovanou k úhradě dluhu ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy. Výzva byla předána k poštovní přepravě dne 13. 7. 2018.
6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.
9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2)
10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Právní předchůdce žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb. , však podle aktuální judikatury Soudního dvora (rozsudek ze dne 5. 3. 2020, C -679/18) je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. Právní předchůdce žalobce jako věřitel však neučinil žádné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného. Žalobce v této souvislosti měl učinit jednoduchá a účinná opatření, tj. například zjistit příjmy žalovaného, anebo v dostupných registrech dlužníků ověřit, zda v nich žalovaný není evidován. Takto právní předchůdce žalobce jako věřitel mohl zjistit skutečnou majetkovou situaci žalovaného v registru SOLUS, v bankovním registru klientských informací, nebankovním registru klientských informací, případně v centrálním registru úvěrů vedeným ČNB. Z listin předložených žalobcem však nevyplývá, že by jakákoliv taková objektivizující šetření učinil. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnosti dlužníka pro rozpor se zákonem neplatná.
13. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., které přijala žalovaná jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaná získala 15.000 Kč a uhradila 6.468 Kč. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 8.532 Kč a rovněž je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , od data následujícího uplynutí lhůty stanovené ve výzvě ze dne 14. 6. 2018, podané k poštovní přepravě dne 13. 7. 2018. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta.
14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. , za situace kdy převážně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.