Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 16/2021-112
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr Alžbětou Pasternakovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 000 Kč od 30. 12. 2020 do zaplacení, to vše ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 1 490,31 Kč odpovídající kapitalizovanému úroku, částky 1 250 Kč a úroku z prodlení z částky 6 000 Kč od 26. 4. 2017 do 29. 12. 2020, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce titul. jméno příjmení na náhradě nákladů řízení částku 233 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 000 Kč od 30. 12. 2020 do zaplacení, to vše ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 1 490,31 Kč odpovídající kapitalizovanému úroku, částky 1 250 Kč a úroku z prodlení z částky 6 000 Kč od 26. 4. 2017 do 29. 12. 2020, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce [titul]. [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku 233 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (viz poučení), odůvodnění tohoto rozsudku bude obsahovat jen náležitosti uvedené v ustanovení § 157 odst. 4 zák. č. 99/1963 , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), tj. pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobkyně se návrhem ze dne 27.8.2020 domáhala po žalované zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru. Na základě úvěrové smlouvy ze dne 26.1.2017 uzavřené za pomoci prostředků komunikace na dálku se právní předchůdkyně žalobkyně, a to společnost právnická osoba zavázala poskytnou žalované úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč s tím, že úvěr bude úročen částkou 8,5% měsíčně a dále bude zpoplatněn částku ve výši 12,5% z každé čerpané částky úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání, přičemž minimální výše splátky byla 1 000 Kč. Žalovaná celkem čerpala částku 6 000 Kč, přičemž na splátkách neuhradila vůbec nic. Žalobkyně se domáhala vedle dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč také nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 1 250 Kč dle čl. VI. odst. 1 písm. a) smlouvy, kapitalizovaného úroku z úvěru a úroku z prodlení. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou společnosti právnická osoba a ta následně žalobkyni.
3. Na výzva soudu ze dne 12.2.2021, aby doplnila svoje tvrzení mimo jiné ohledně toho, jakým způsobem zkoumal její právní předchůdce úvěruschopnosti žalované, žalobkyně nijak nereagovala.
4. Žalovaná při jednání uvedla, že si úvěr vzala v době, kdy na tom byla špatně. Neměla kde bydlet, brala drogy a rozešel se s ní přítel. Samotné poskytnutí finančních prostředků nesporovala s tím, že na úvěr ničeho neuhradila.
5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 26.1.2017 uzavřené mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako klientem soud zjistil, že věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr až do limitu 35 000 Kč s tím, že úrok z úvěru činí 8,5% měsíčně a poplatek za čerpání úvěru 12,5% z částky každého čerpání. RPSN úvěru činila 234,42%. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo ve výši 1 000 Kč měsíčně, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy do 30. dne kalendářního měsíce počínaje dnem 26.1.2017. V případě prodlení žalované se splácením jakékoliv částky mohl věřitel požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v souvislosti s tímto prodlením a dále zaplacení úroků z prodlení a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Podle standartních informací k úvěru a Obchodních podmínek se jednalo o spotřebitelský úvěr. Žalovaná celkem vyčerpala částku 6 000 Kč, přičemž částku 4 000 Kč čerpala dne 26.1.2017 a částku 2 000 Kč dne 2.2.2017 právnická osoba svoji pohledávku za žalovanou vyplývající ze shora uvedené úvěrové smlouvy postoupila smlouvou ze dne 18.12.2019 společnosti právnická osoba a ta následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2019 žalobkyni. Pokud jde o předžalobní upomínku ze dne 27.5.2020 žalobkyně nijak nedoložila její odeslání žalované.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dále jen o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Poskytování spotřebitelského úvěru je dále upraveno v zákoně č. 257/2016 Sb, o spotřebitelském úvěru, kdy podle § 86 odst. 1 a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. V této souvislosti soud odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 , ze dne 26. 2. 2019, podle kterého nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d.
7. Žalovaná učinila nesporným, že ji společnost právnická osoba poskytla úvěr ve výši 6 000 Kč. Soud se nicméně domnívá, že uzavřená úvěrová smlouva je absolutně neplatná, a to z důvodu, že společnost právnická osoba úvěr poskytla, aniž by jakkoliv posoudila úvěruschopnost žalované, jak ji ukládá zákon. Tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalované v žalobě zcela absentují a žalobkyně je nedoplnila ani k výzvě soudu. Prověření úvěruschopnosti nijak nevyplynulo ani z provedeného dokazování. Protože žalovaná nesplnila svoji povinnost vyplývající ust. § 86 zák. o spotřebitelského úvěru považuje soud úvěrovou smlouvu v souladu s ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a shora citovanou judikaturou za absolutně neplatnou, což se týká i vedlejších ujednání, na jejichž základě se žalobkyně domáhala smluvených poplatků či smluvních úroků. Na poskytnuté plnění pak soud hledí jako na bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalovaná se tak obohatila o částku 6 000 Kč, když při jednání potvrdila, že na splátkách ničeho neuhradila. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatil částku 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky počínaje dnem 30.12.2020, neboť vyšel z toho, že žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě žalované částky poprvé až samotnou žalobou, která ji byla doručena dne 29.10.2020. Nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. .
8. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je neplatná, není žalovaná povinna platit žádné poplatky či smluvní úroky sjednané touto smlouvou. Soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl, jakož i co do úroku z prodlení za období předcházející doručení žaloby jako výzvy k plnění (viz výrok č. II).
9. S ohledem na aktuální sociální situaci žalované (příjem ve výši cca 8 000 až 14 000 Kč měsíčně, životní výdaje a výkon trestu obecně prospěšných prací, který ji omezuje v možnosti docílení vyššího příjmu) soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil povinnost uhradit žalovanou částku ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně pod hrozbou ztráty výhody splátek v případě, že by žalovaná splátky řádně nehradila. Tímto způsobem by mělo dojít k úhradě žalované částky do 7 měsíců, což považuje soud z hlediska oprávněných zájmů žalobkyně za přijatelné.
10. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu ve věci a více úspěšné žalobkyni (úspěch co do částky 6 195 Kč, což představuje 57,825% z předmětu řízení: částce 4 518 Kč coby neúspěchu ve výši 42,175% z předmětu řízení) přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 233 Kč, což představuje 15,65% z částky 1 489 Kč. Pro stanovení míry úspěchu ve věci soud kapitalizoval úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku, takže zjistil, že celkem byla předmětem řízení částka 10 713 Kč sestávající z těchto nároků: 6 000 Kč jistina a částka 195 Kč jako kapitalizované úroky z prodlení z této částky od 30.12.2020 do 12.5.2021, kapitalizované úroky z úvěru ve výši 1 490,31 Kč, poplatky spojené s prodlením ve výši 1 250 Kč a kapitalizované úroky z částky 6 000 Kč za období od 26.4.2017 do 29.12.2020. S ohledem na skutečnost, že se jedná o formulářovou žalobu, přiznal soud náhradu nákladů dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen AT) Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (po 200 Kč za každý z následujících úkonů - příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle ust. § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 . vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) ve spojení s ust. § 11 odst. 1 AT, náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 shora uvedené úkony právní služby po 100 Kč za každý dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč, tj. celkem 1489 Kč.
11. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.