Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 19/2021-44

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr Zdeňkem Hammerem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 3 856,82 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 200 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 200 Kč od 11. 1. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky ve výši 1 656,82 Kč, dále co zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 656,82 Kč od 11. 1. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 210 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 200 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 200 Kč od 11. 1. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky ve výši 1 656,82 Kč, dále co zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 656,82 Kč od 11. 1. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 210 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Předmětem tohoto řízení bylo zaplacení částky ve výši 3 856,82 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce uvedl, že jeho předchůdce, společnost právnická osoba, IČO uzavřel dne 21.12.2018 s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 2 200 Kč. Žalovaný se zavázal, že uvedenou půjčku vrátí spolu s poplatkem ve výši 1 656,82 Kč a to data splatnosti, tedy do 10.1.2019. Právní předchůdce žalobce na svých webových stránkách webová adresa poskytuje úvěry, kdy se žadatelé nejdříve zaregistrují, následně je jim zřízen uživatelský účet, odsouhlasí znění rámcové smlouvy a po té je jim na číslo jejich telefonu odeslán bezpečnostní kód. Totožnost klientů je ověřována tím, že zašlou své osobní údaje i číslo svého bankovního účtu. Právní předchůdce žalobce zaslal shora uvedené prostředky na bankovní účet žalobce č. bankovní účet. Vzhledem k tomu, že žalovaný nic neuhradil, domáhá se žalobce nároku na zaplacení částky 3 856,82 Kč soudní cestou. Aktivní legitimaci ve sporu žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.9.2019 mezi spol. právnická osoba a žalobcem, na základě které byly pohledávky vůči žalovanému postoupeny na žalobce.

2. Soud ve věci nařídil jednání, kterého se žalobce omluvil. Žalovaný se k jednání bez omluvy neostavil, soudní písemnosti mu byly zasílány na adresu uvedeno v centrální evidenci obyvatel (obec a číslo). Na uvedené adrese si žalovaný soudní písemnosti nepřevzal, dne 24.3.2021 mu byly uloženy na poště a po uplynutí úložní doby byly odeslány zpět soudu.

3. Soud provedl důkazy, které na podporu svého nároku předložil žalobce. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno a z následné Smlouvy o úvěru, má soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobce, spol. právnická osoba poskytl žalovanému úvěr ve výši 2 200 Kč a žalovaný se zavázala úvěr splatit do 10.1.2019 spolu s poplatkem ve výši 1 656,82 Kč. Žalovaný je ve smlouvě identifikován svým jménem, příjmením, rodném číslem, číslem OP a číslem bankovního účtu (bankovní účet). Zaslání částky ve výši 2 200 Kč na účet žalovaného má soud za prokázáno z Historie transakcí, kdy na účet žalovaného byla dne 21.12.2018 zaslána částka ve výši 2 200 Kč.

4. Aktivní legitimace k podání žaloby je prokazována Oznámením o postoupení pohledávek ze dne 17.4.2020, kde spol. právnická osoba žalovaného informuje, že jeho pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2.4.2020 postoupena na žalobce. S uvedením Oznámení koresponduje i smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh.

5. Pokud jde o výši dluhu v částce 3 856,82 Kč, tato se skládá z dosud neuhrazené jistiny ve výši 2 200 Kč poplatku za úvěr ve výši 1 656,82 Kč.

6. Podle ( , dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je uvedena v ust.

11. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18 tak, že,,články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.

15. Z uvedeného vyplývá, že soudy vždy, pokud řeší spor ze závazkového právního vztahu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, musí, a to z úřední povinnosti, prioritně zkoumat, zda poskytovatel úvěru postupoval v souladu se shora citovaným ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

16. V daném případě žalobce soudu nedoložil, že by kvalifikovaně zkoumal úvěru schopnost žalovaného, když ani netvrdil a logicky neprokazoval, jak byla bonita žalovaného zkoumána. Vzhledem k tomu, že se žalobce ústního jednání neúčastnil, nemohl být soudem ani poučen ve smyslu ust. ,3 o tom že je nutno tvrdit a prokázat zkoumání bonity žalovaného.

17. Po právní stránce proto soudu nezbylo, než věc posoudit tak, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k plnění na základě neplatné smlouvy o úvěru. Z žalobních tvrzení, která nebyla nijak rozporována, vyplývá, že ze smlouvy o úvěru žalobce žalovanému poskytl jistinu ve výši 2 200 Kč a žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatil o částku 2 200 Kč. Tuto částku soud žalobci přiznal spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak v žalobě požadoval, tedy od 11.1.2019 do zaplacení.

18. Protože má soud smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou, tak veškeré žalobní nároky plynoucí z uvedené smlouvy a které byly vyjádřeny v petitu žaloby, tedy souhrnné poplatky co do částky ve výši 1 656,82 Kč, dále co zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 656,82 Kč od 11. 1. 2019 do zaplacení zamítl, tak, by bylo rozhodnuto o celém žalobním nároku. Uvedený žalobní nárok (úroky a další poplatky) je svou povahou akcesorický a váže se k hlavnímu závazku (smluvnímu vztahu), který byl neplatně sjednán.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , když žalobce měl plný úspěch. Soud žalobci přiznal náhradu ve výši 1 489 Kč, což představuje odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle vyhl. č. (advokátní tarif), ve znění novely č. (snížená odměna za formulářové žaloby) á 200 Kč, režijní paušál za tři úkony právní služby á 100 Kč DPH ve výši 21% (sazba ke dni uskutečnění shora uvedených úkonů) činí částku ve výši 189 Kč. Do náhrady nákladů řízení soud započetl i zaplacený soudní poplatek žalobcem a to ve výši 400 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 1 489 Kč. Soud úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení vypočetl dle novely advokátního tarifu č. , ust. , neboť se v dané věci jedná o podání na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech (nárok z nesplaceného spotřebitelského úvěru). Individualizace návrhu na vydání EPR, resp. žaloby, je v zásadě technického charakteru, když jeho strukturovaný text směřuje k uplatnění v zásadě totožných nároků z totožných důvodů a rozdíly spočívají pouze v technické či administrativní záměně proměnných skutečností vyplývajících z jednotlivých smluvních ujednání (viz judikát Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn.: ). Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu pouze o 14,08% úspěšnější než žalovaný (žalováno 3 856,82 Kč, přiznáno 2 200 Kč), činí náhrada nákladů řízení částku ve výši 209,65 Kč.

20. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat exekučně či soudním výkonem rozhodnutí.