Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 97/2020-25
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní titul Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 5 341 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 141 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 427 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do požadovaného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 427 Kč za dobu od datum do datum a dále co do částky 200 Kč zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 934 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 141 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 427 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do požadovaného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 427 Kč za dobu od [datum] do [datum] a dále co do částky 200 Kč zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 934 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 341 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb za dodávky elektřiny za období od datum do datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalované elektřinu do odběrného místa ulice a číslo, obec a číslo – část obce, a na druhé straně závazek žalované hradit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. Žalobkyně žalované vyfakturovala cenu za odebranou elektřinu za období od datum do datum fakturami:
- číslo ze dne datum, splatnou dne datum na částku 807 Kč (kdy jde o náklady spojené s přerušením dodávky),
- číslo ze dne datum, splatnou dne datum na částku 1 815 Kč (kdy jde o poplatek ve výši 907,50 Kč za odpojení elektřiny a poplatek ve výši 907,50 Kč za opětovné připojení elektřiny, který žalobkyně ve prospěch žalované nepožaduje), kdy na jistinu dlužné částky zbývá uhradit 907 Kč,
- číslo ze dne datum, splatnou dne datum na částku 3 427 Kč,
- číslo ze dne datum, splatnou dne datum na částku 200 Kč (kdy jde o poplatek za upomínku).
Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry její dispozice.
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.
6. Soud věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb. , občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“).
7. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávek elektřiny a s tím spojených služeb, k čemuž se zavázala zmíněnou smlouvou. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení ceny za dodanou elektřinu ve výši 3 427 Kč. Žalobkyni také vzniklo právo na náklady spojené s přerušením dodávky ve výši 807 Kč a poplatek za odpojení ve výši 907 Kč, a to dle písm. J, bodu 1 a 3 anonymizováno obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, ve spojení s ceníkem poplatků platným od datum. Soud proto na základě uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
8. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a žalobkyně tak má právo i na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění poskytnuté žalované v prokazatelně doručené předžalobní upomínce, neboť žalobkyně neprokázala jakým způsobem a na jakou adresu byla žalované doručena faktura číslo od které žalobkyně odvíjí splatnost žalované částky a počátek prodlení žalované. Lhůta k plnění byla žalované v předžalobní upomínce poskytnuta do datum, žalovaná neplnila a dnem následujícím se dostala do prodlení (datum).
9. Nárok žalobkyně na paušální náklady na upomínání ve výši 200 Kč soud žalobkyni rovněž nepřiznal. Vyšel přitom ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum, Cpjn 200/2013 . V něm Nejvyšší soud dovodil – v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, že v adhezních smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem je neplatné ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když podnikatel žádnou takovou povinnost v případě porušení svých povinností nemá. Tyto závěry se uplatní i v poměrech právní úpravy aktuálního občanského zákoníku s tím rozdílem, že se k takovým ujednáním jakožto k ujednáním nepřiměřeným podle § 1813 a § 1815 o. z. nepřihlíží. Soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen ohledně jeho nepatrné části, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 5 341 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.
11. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
12. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).