Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 45/2021-31
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
doručovací adresou adresa žalovaného
pro zrušení vyživovací povinnosti,
takto:
I. Zrušuje se vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému, stanovená ve výši částka měsíčně rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 4. 1. 2013, č. j. 15 P 239/2008 -69, a to ode dne datum.
II. Tím se mění výroky I a II rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 4. 1. 2013, č. j. 15 P 239/2008 -69.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Zrušuje se vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému, stanovená ve výši [částka] měsíčně rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 4. 1. 2013, č. j. 15 P 239/2008 -69, a to ode dne [datum]. II. Tím se mění výroky I a II rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 4. 1. 2013, č. j. 15 P 239/2008 -69. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se v řízení domáhal žalobou, podanou u zdejšího soudu dne datum, zrušení vyživovací povinností, stanovené mu ve výroku II shora odkazovaným rozsudkem opatrovnického soudu. Uvedl, že plnoletý vnuk - žalovaný se již nepřipravuje na budoucí povolání studiem, žije samostatně a vyživovací povinnost žalobce tak skončila. K výzvě soudu k odstranění vad usnesením č. l. 4 dále podáním ze dne datum doplnil, že je v invalidním důchodu pro II. stupeň invalidity, dále pracoval s příjmem anonymizována tři slova měsíčně, při jednání však již uvedl, že od datum je nezaměstnaný, kvůli zdravotnímu stavu si hledá zaměstnání s jinou pracovní náplní. Žalovaný se o žalobce nestará, pouze inkasuje peníze, neoznámil ani změnu svých poměrů, zejm. že je registrován u Úřadu práce či že nastoupil do zaměstnání a to pravděpodobně od února 2021 u„ anonymizováno obec“, vyživovací povinnost proto žádal zrušit dnem datum. S žalobcem se nestýká ani matka žalovaného.
2. Žalovaný se k věci písemně nevyjádřil, soud jej za účelem doručení žaloby kontaktoval telefonicky, žalovaný sdělil svou adresu pro doručování, spontánně uvedl, že je srozuměn s tím, že mu již výživné nenáleží, o podání žaloby do té chvíle nevěděl. Žádnou další aktivitu však neprojevil, k nařízenému jednání se nedostavil, soud věc projednal v jeho nepřítomnosti.
3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žalobce dle přehledu věcí u zdejšího soudu nemá exekuci ani nečelí žádnému řízení, z něhož by mohla vyplynout podstatná platební povinnost. Dle usnesení zdejšího soudu číslo jednací 11 C 411/2014 -21 měl žalobce nejméně od září 2015 vyživovací povinnost ke své dceři (číslo) ve výši částka měsíčně. Z opatrovnického spisu zdejšího soudu sp. zn. 15 P 239/2008 bylo zjištěno následující. Matka žalovaného v roce 2004 návrhem požadovala, aby soud stanovil vyživovací povinnost k jejímu synovi – žalovanému, babičce jméno příjmení, což odůvodnila svým nízkým příjmem a požadavkem úřadu práce. Projednávaná vyživovací povinnost byla iniciován návrhem matky žalovaného v anonymizováno rok, dle protokolu ze dne datum a rozsudku č. l. 28 byla vyměřena částkou částka měsíčně. Návrhem z října 2012 se matka žalovaného domáhala zvýšení tohoto výživného. Žalovaný dle potvrzení zaměstnavatele z roku 2012 a svého vyjádření pracoval jako anonymizováno s čistým příjmem v průměrné měsíční výši anonymizována dvě slova. Kč. Dle zprávy opatrovníka č. l. 59 z prosince 2012 byl žalovaný zdravý, měl běžné zájmy, majetkové poměry domácnosti byly skromné. Dle protokolu z ledna 2013 a rozsudku č. l. 69 bylo žalobci k žalovanému vyměřeno výživné částka měsíčně. Dle registru obyvatel (č. l. 2) je žalovaný svobodný, za svůj život celkem 17 krát změnil adresu trvalého bydliště, je bezdětný, jeho matkou je jméno příjmení (číslo), otce v rodném listě zapsaného nemá. Dle sdělení OSSZ Teplice byl žalovaný zaměstnán v období listopadu 2020 u právnická osoba, od datum pak u anonymizováno právnická osoba Dle zprávy Úřadu práce, kontaktní pracoviště obec, byl žalovaný v evidenci uchazečů jen v období prosince 2020 až datum a v té době bydlel na anonymizováno ulici v obec, dle č. l. 20 nečerpal dávky státní sociální podpory ani hmotné nouze, nárok na přídavek na dítě mu byl v prosinci 2020 odejmut (do té doby částka měsíčně). Předžalobní výzva ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. nebyla ani tvrzena.
4. Účastnickým výslechem žalobce bylo zjištěno, že žalovaného viděl naposledy v jeho dvou letech, pak náhodně v jeho čtyřech letech, matka žalovaného se ale při té příležitosti vyjádřila značně neuctivě, byla závislá na hráčství, nebyla schopna si udržet zaměstnání ani v hospodském provozu žalobce. Pracoval jako anonymizována dvě slova, po revoluci v anonymizováno, posledních 20 let řídil stavební stroje pro právnická osoba Plného invalidního důchodu nedosáhl, čerpá aktuálně jen částka měsíčně, měl by v následujícím měsíci dosáhnout na podporu v nezaměstnanosti, má onemocnění anonymizována dvě slova a s tím spojené komorbidity, shání proto aktuálně zaměstnání, kde nebude celý den sedět. O žalovaném nemá informace, měl snad naposledy studovat něco v obec, spojené s právem, ale ani bližší typ takového studia mu není znám.
5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Podle § 910 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) platí, že (1) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. (2) Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. (3) Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. (4) Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků. Podle § 911 tamtéž platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 tamtéž platí, že (1) pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. (2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.
6. Soud dospěl k závěru, že vyživovací povinnost k žalovanému žalobci zanikla nejpozději dnem datum, kdy žalovaný nastoupil do zaměstnání. Soud neměl žádné informace (od účastníků) ohledně dosavadního života žalovaného, mimo neurčité skutkové tvrzení žalobce, že žalovaný do té doby studoval v obec. Z nástupu k agentuře práce tak soud dovodil, že žalovaný v té době již ukončil veškerou dosavadní přípravu na budoucí povolání. Jelikož v té době již dosáhl plnoletosti a z minulosti nebyly signalizovány žádné zdravotní či vývojové obtíže žalovaného, dovodil soud, že žalovaný byl od anonymizováno rok schopen samostatné obživy. Pro opačný závěr chybělo soudu jakékoliv skutkové tvrzení žalovaného. Majetkové a osobní poměry žalobce tak již pro výsledek řízení neměly podstatný význam, neboť i jeho poměry jsou skromné a neodůvodňují tak poskytování výživného ani v situaci, kdy má žalovaný sice již možnost zaměstnání, ale stálé zaměstnání teprve hledá a příležitostně je v evidenci uchazečů o zaměstnání. Proto mohl soud žalobě vyhovět a konstatovat zánik vyživovací povinnosti nejpozději k datum.
7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byl žalobce v řízení zcela úspěšný, soud by tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tomuto přiznával k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobce se však práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, soud tak nemusel aplikovat ani ustanovení § 142a o. s. ř. o. s. ř. , které by vedlo ke shodnému výsledku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.