Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 246/2020-120
Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem JUDr Petrem Kulawiakem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 112 568 Kč s přísl.
takto:
I. Řízení o zaplacení úroku ve výši 40,54 % ročně z částky 82 372,83 Kč od 20. 2. 2020 do zaplacení se zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 48 338 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 20. 2. 2020 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné splátky řádně a včas.
III. Žaloba o zaplacení částky 52 364 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně od 20. 2. 2020 do zaplacení, o zaplacení částky 13 542,77 Kč, o zaplacení úroku ve výši 35 % ročně z částky 82 372,83 Kč od 20. 2. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 223 977 Kč, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení o zaplacení úroku ve výši 40,54 % ročně z částky 82 372,83 Kč od 20. 2. 2020 do zaplacení se zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 48 338 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 20. 2. 2020 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné splátky řádně a včas.</b> <b>III. Žaloba o zaplacení částky 52 364 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně od 20. 2. 2020 do zaplacení, o zaplacení částky 13 542,77 Kč, o zaplacení úroku ve výši 35 % ročně z částky 82 372,83 Kč od 20. 2. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 223 977 Kč, se zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalované původně zaplacení částky 112 568 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 29. 4. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr 95 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s efektivní úrokovou sazbou 108,04 % ročně, a to v 24 měsíčních splátkách po 7 777 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje červnem 2019. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut podle článku 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, jelikož si strany sjednaly právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaná octne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dvou smluvních pokut u splátek č. 7, 8. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného podle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 600 Kč, jelikož podle smlouvy žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u níž se žalovaná octne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nákladů v souvislosti s prodlením žalované se splátkami č. 6, 7, 8. V důsledku prodlení žalované se splácením došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy k datu 18. 2. 2020. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré nesplacené úroky staly součástí nové jistiny úvěru a novou jistinou tak byla částka 97 428,92 Kč. Podle bodu 6.5 smlouvy jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou.
2. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu úroku ve výši 40,54 % ročně z částky 82 372,83 Kč od 20. 2. 2020 do zaplacení, proto soud řízení v tomto rozsahu v souladu s § 96 odst. 1 , 2 zák. č. 99/1963 , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. ) zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
3. Žalovaná potvrdila, že jí byl poskytnut úvěr ve výši 95 000 Kč žalobkyní a své závazky přestala hradit v důsledku své tíživé finanční situace způsobené zhoršujícím se zdravotním stavem, snažila se s žalobkyní vyjednat splátkový kalendář, který by byla schopna dodržet. Dále uvedla, že předmětná úvěrová smlouva odporuje dobrým mravům, když výše RPSN činí 108,04 %, kdy toto ujednání považuje za neplatné. Požádala o možnost splácet dluh ve splátkách 500 Kč měsíčně.
4. Žalobkyně k žádosti žalované o splátky uvedla, že s tímto souhlasí, ale jako výši jednotlivých splátek navrhla v 50 % výši původní splátky, tj. 3 889 Kč měsíčně.
5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaná dne 29. 4. 2019 podepsala předsmluvní formulář a hodnocení klienta. Ve formuláři žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši 95 000 Kč na dobu 24 měsíců s tím, že celá částka, kterou by za dobu úvěru bylo třeba zaplatit, činí 186 648 Kč. Strany se dohodly na efektivní úrokové sazbě 108,04 % ročně, která odpovídá nominální úrokové sazbě ve výši 75,54 % ročně. Z návrhu na uzavření smlouvy byly zjištěny stejné skutečnosti a také to, že v případě prodlení žalované se splácením jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku a poskytovatel úvěru má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením žalované u každé splátky v případě prodlení více než 15 dnů, a to ve výši 200 Kč u každé splátky. Úvěr byl žalované vyplacen 29. 4. 2019 na její účet, jak vyplývá z dokladu o vyplacení úvěru a tvrzení obou účastníků. Podle systému časových řad ARAD dostupných na www.cnb.cz činila průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v dubnu 2019 při spotřebě v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně 8,23 % ročně. Účastníci učinili nesporným, že žalovaná zaplatila celkem částku 46 662 Kč.
6. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku 48 338 Kč. Strany neuzavřely platně smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), jelikož ujednání stran o nominálním úroku ve výši 75,54 % (blíže ke srovnání rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 publikované v časopise Soudní judikatura pod číslem 13/2005) ročně je ujednáním nemravným podle § 580 OZ , k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 OZ . Ujednání o úroku je totiž esenciální náležitostí smlouvy o úvěru, bez níž úvěrová smlouva nemůže být platná, a v tomto případě tak nelze aplikovat ustanovení § 575 ani § 576 OZ . Nebyla-li smlouva uzavřena platně, nicméně žalobkyni se podařilo prokázat, že žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 95 000 Kč a sdělil jí, že požaduje, aby minimálně tyto prostředky byly vráceny ve sjednané lhůtě, bylo žalobě vyhověno pouze v té části, která odpovídá nevrácené jistině. Na straně žalované totiž došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ , jelikož obdržela plnění bez právního důvodu s ohledem na neplatnost smlouvy a v souladu s § 2991 odst. 1 OZ je tak povinna toto bezdůvodné obohacení vrátit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úhrada přisouzené částky byla umožněna v přiměřených splátkách v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud nemohl akceptovat výši navrženou žalovanou, jelikož by celkovou částku splatila za více než 8 let, což by bylo neúměrné prodloužení splatnosti dluhu na úkor žalobkyně. Na druhou stranu nevyhověl ani výši splátek navrhovaných žalující stranou zejména z důvodu sociální situace žalované a jejímu pokročilému věku. Žalovaná se snaží své dluhy splácet také u ostatních svých věřitelů pomocí splátek, a soudce má za to, že si zaslouží šanci, aby i dluh vůči žalobkyni splatila byť v hraniční téměř čtyřleté lhůtě. Zároveň věří, že takové prodloužení splatnosti dluhu nepůjde k výrazné tíži žalobkyně.
7. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu neplatnou, nebylo možné vyhovět ani nároku na zaplacení úroku či smluvní pokuty. Ve zbytku soud proto žalobu výrokem III. tohoto rozsudku zamítl.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. , a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesní úspěch osobu účastníků je přibližně shodný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je do 15 dnů ode dne jeho doručení přípustné odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň – město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně to, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat soudního výkonu takového rozhodnutí nebo podat exekuční návrh u exekutora.