Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 258/2020-21

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr Radomírem Josiek ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 16 400 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 29. 12. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o částku 7 700 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 16 400 Kč od 16. 5. 2019 do 28. 12. 2019 a z částky 7 700 Kč od 29. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 29. 12. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá o částku 7 700 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 16 400 Kč od 16. 5. 2019 do 28. 12. 2019 a z částky 7 700 Kč od 29. 12. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 16 400 s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 16.5.2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 7 700 Kč. Celkovou částku 17 700 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 295 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a uhradil pouze 1 300 Kč. Úvěruschopnost žalované zkoumala právní žalobkyně dotazem na osobní a majetkové poměry, informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalovaného a zapsány do evidenční karty žalovaného. Rovněž byla prováděna kontrola v příslušných databázích týkajících se exekucí a insolvence.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle a k projednání věci jednání nenařizoval.

3. Z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, evidenční karty žalovaného, přehledu plateb, výzvy k úhradě z datum včetně podacího archu, a z potvrzení anonymizována tři slova právnická osoba byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto jistinu, navýšenou o úrok ve výši 7 700 Kč, v 60 týdenních splátkách po 295 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána dotazem na jeho příjmy a výdaje, z nichž bylo úvěrujícím zjištěno a zapsáno do evidenční karty, že žalovaný byl v roce 2018 v zaměstnaneckém poměru a dosahovala čisté mzdy ve výši 21 955 Kč měsíčně, což mělo být ověřeno výplatními páskami za poslední tři měsíce. Celkové výdaje měly činit v roce 2018 celkem 14 111 Kč měsíčně, z čehož mělo činit nájemné 2 000 Kč, náklady na energie 1 000 Kč a výdaje na jiné úvěry 4 612 Kč. Ze sdělení zaměstnavatele žalovaného bylo však zjištěno, že jeho průměrná měsíční čistá mzda činila 16 767 Kč (vycházeje z měsíců 12/2017 – 2/ 2018), tedy ověření výplatními páskami nemohlo proběhnout. Předžalobní upomínka byla vyhotovena datum.

4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu byla žalobkyní jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 10 000 Kč, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce, kterou upravuje ustanovení a násl. , se uplatní i právní úprava o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v  tohoto zákona.

5. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

7. Podle věta první, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně tato zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet, a to dotazem na osobní, majetkové a pracovní poměry, což bylo zaznamenáno do jeho evidenční karty, avšak nepředložila žádné důkazy prokazující toto zkoumání. Navíc dokazováním bylo zjištěno, že neověřila čistou mzdu žalovaného, neboť ta dle sdělení zaměstnavatele nečinila uvedených 21 955 Kč, ale pouze 16 767 Kč měsíčně. Lze tedy předpokládat, že neověřovala ani výdaje a spokojila se s tvrzením, že náklady žalovaného, který bydlí v nájemním bytě a je svobodný, činí pouze 2 000 Kč měsíčně, což je nájemné hluboko pod obvyklým nájemným v obec. Žalobkyně tedy neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Protože žalobkyně neposuzovala řádně úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, porušila tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o zápůjčce uzavřená dne datum neplatná.

9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení , podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dle smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný dosud vrátila částku 1 300 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 8 700 Kč. Žalovaný byla vyzván k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne datum, který mu byl doručován téhož dne prostřednictvím České pošty, s.p.. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději datum a sedmidenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula datum. Žalovaný se proto dostal do prodlení s vrácením dlužné částky následujícího dne a dle je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 9,75 % ročně od 31.7.2019 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

10. Protože procesní úspěch účastníků řízení je v zásadě stejný, bylo dle rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.