Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 79/2021-53
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lucií Hrůšovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 38 939,81 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 38 939,81 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 38 939,81 Kč od 20. 11. 2020 do 19. 12. 2020, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 38 939,81 Kč od 30. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 38 939,81 Kč od 20. 12. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 628,90 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 558 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 38 939,81 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 38 939,81 Kč od 20. 11. 2020 do 19. 12. 2020, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 38 939,81 Kč od 30. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 38 939,81 Kč od 20. 12. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 628,90 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 558 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 38 939,81 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 10. 2. 2013 rámcovou smlouvu č. 1108418. Dodatkem č. 1 k rámcové smlouvě ze dne 16. 5. 2013 byl pro žalovaného zřízen účet č. bankovní účet. Dodatkem č. 8 k rámcové smlouvě ze dne 20. 9. 2019 žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 40 000 Kč, a to mu bylo žalobkyní i schváleno. Žalovaný byl dle ujednání povinen splácet poskytnuté finanční prostředky včetně sjednaných úroků ve výši 18,9 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný porušil smluvní podmínky žalobkyně pro používání kontokorentu a dne 20. 11. 2020 přistoupila žalobkyně ke zesplatnění kontokorentu. Žalovaný byl vyzván k neprodlené úhradě celé dlužné částky, která činila 38 939,81 Kč na jistině úvěru a 1 628,90 Kč na smluvním úroku vyčísleným za dobu ode dne poslední řádně zaplacené splátky do dne předcházejícího dni zesplatnění. Žalovaný ale ani poté nic dalšího na svůj dluh neuhradil. Proto se žalobkyně po něm domáhala ještě smluvního úroku ve výši 18,9% ročně jdoucího z dlužné jistiny úvěru od 20. 11. 2020 do 19. 12. 2020, smluvních úroků 8,25 % ročně z částky 38 939,81 Kč od 20. 12. 2020 do zaplacení a také zákonných úroků z prodlení opět jdoucích z dlužné jistiny úvěru.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z rámcové smlouvy č. 1108418, jejíž nedílnou součást tvořily i obchodní podmínky žalobkyně, její ceník, podmínky pro používání karet, podmínky pro používání úvěru, podmínky pro používání hypotéky, pojistné podmínky a Rámcová pojistná smlouva, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 10. 2. 2013 s žalovaným smlouvu, ve které se zavázala poskytovat žalovanému sjednané bankovní služby, a dále na základě dodatků k této rámcové smlouvě č. 1 a č. 8 i běžný účet č. bankovní účet a možnost využívání kontokorentu. Pro případ zpoždění se splátkou úvěru je ve smlouvě zakotven nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení a na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dlužné částky. Pro případ zesplatnění celého úvěru bylo výslovně dojednáno, že celá dlužná částka bude dále úročena aktuálním úrokem.
5. Z podmínek pro používání úvěru dále vyplynulo, že byla mezi účastníky sjednána možnost okamžitého zesplatnění úvěru v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru. V případě zesplatnění měla být sazba obchodního úroku zafixována ke dni zesplatnění.
6. Dle obchodních podmínek dále platí, že dokumenty doručované poštou, jsou doručené okamžikem jejich přijetí žalovaným, nebo okamžikem, kdy se zásilka vrátí žalobkyni jako nedoručená anebo nejpozději 10 den po jejich odeslání. Všechny dokumenty jsou také zakládány do schránky dokumentů v rámci internetového bankovnictví.
7. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet vyplývá, že žalovaný v období 19. 9. 2019 di 15. 1. 2021 vyčerpal částku 38 939,81 Kč, limit kontokorentu 40 000 Kč, roční úroková sazba 18,9 %.
8. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu žalovaného vyplývá výše jednotlivých čerpaných jistin a úroků, kdy částka dosud nesplacené jistině odpovídá žalované částce.
9. Před podáním žaloby byl žalovaný znovu vyzván k úhradě žalované částky, a to přípisem ze dne 20. 11. 2020, ve kterém byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
10. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.
11. Žalovaný uzavřel s žalobkyní rámcovou smlouvu o bankovních službách, na základě které vedla žalobkyně pro žalovaného běžný účet a poskytovala mu i ostatní sjednané bankovní služby s tím spojené. Dodatky k této smlouvě ze dne 16. 5. 2013 a dne 20. 9. 2019 pak bylo mezi účastníky sjednáno zřízení běžného účtu č. bankovní účet a možnost využívání kontokorentu. Převedení jednotlivých částek na účet žalovaného a následné provedení úhrady dotčených závazků bylo v řízení prokázáno výpisy. Žalovaný se přitom zavázal celou dlužnou částku včetně sjednaných úroků k jednotlivým úvěrovým smlouvám. Ke dni 20. 11. 2020 tak došlo v souladu se smlouvou a podmínkami pro používání úvěru k zesplatnění celkového kontokorentního úvěru, přičemž dlužná částka k tomuto datu odpovídala žalované částce. Žalobkyně nadto požadovala po žalovaném úhradu dlužných smluvních úroků a také žádala úhradu zákonných úroků z prodlení. Žalovaný byl před podáním žaloby znovu vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství, avšak nijak na tuto výzvu nereagoval, ačkoliv byl upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
12. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Žaloba je důvodná.
16. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z., která odpovídala i všem požadavkům o.z. na závazky ze spotřebitelských smluv dle § 1810 a zejména dle § 1841 a násl. o.z. a také vyhovovala požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně jako úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnila, když žalovanému poskytla sjednané částky v celkové dosud nesplacené výši 31 939,81 Kč. Tato částka byla k výslovné žádosti žalovaného následně použita na úhradu ve smlouvě vymezených předchozích závazků žalovaného a ve zbytku neúčelově pro potřeby žalovaného. Naopak žalovaný coby úvěrovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť přestal hradit své závazky. Celkem tak dluží žalobkyni žalovanou částku. Proto mu soud nyní uložil povinnost tuto částku zaplatit, neboť ověřil, že jednotlivé složky této částky, jakož i požadované úroky a náklady na vymáhání odpovídají smluvnímu ujednání účastníků a neodporují ani kogentním ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru. Současně soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky z prodlení, neboť i na ně vznikl žalobkyni nárok dle § 1970 občanského zákoníku a dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se totiž se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení, a je proto povinen tyto úroky z prodlení žalobkyni zaplatit. Soud přitom ověřil, že žalobkyní žádané úroky z prodlení jsou určeny v souladu s citovaným ustanovením nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 558 Kč, což je částka, které odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku. Jiné náklady žalobkyně nepožadovala.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.