Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 63/2021-37
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem titul Radimem Slezákem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 7 500 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 14. 12. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky o 1 500 Kč vyšší, v této části se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 14. 12. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky o 1 500 Kč vyšší, v této části se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 14. 1. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 14. 12. 2016 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba s.r.o. IČO dne 18. 11. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek webová adresa a SMS zpráv. Před samotným uzavřením smlouvy o zápůjčce žalovaný vyplnil dle pokynů na internetovém portálu žádost o poskytnutí zápůjčky, kterou odeslal právní předchůdkyni žalobkyně, kdy nutným předpokladem pro odeslání žádosti bylo seznámení se s obchodními podmínkami, obsahem návrhu smlouvy o zápůjčce, jakož i standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, kdy s nimi odesláním výslovně souhlasil. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 500 nejpozději do 13. 12. 2016.
2. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 23. 1. 2017. Žalovaný byl k nápravě vyzván upomínkou ze dne 24. 10. 2018, avšak bezúspěšně.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil zvláštní doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště, což je obec, ulice a číslo. Žalovanému byla žaloba doručena na uvedenou adresu do vlastních rukou uplynutím desetidenní lhůty k vyzvednutí písemnosti ve smyslu § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř. , Z § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10 ).
4. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdce žalobce náležitě zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Ve spise se nenachází důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitel řádně zjišťoval a posuzoval majetkové a osobní poměry žalovaného. Žalobce ani nedoložil, že by byl žalovaný lustrován v jakékoli evidencích dlužníků (např. příjmení, NRKI apod.).
5. Provedenými listinnými důkazy soud zjistil následující skutkový stav.
6. Prostřednictvím internetových stránek právnická osoba s.r.o. požádal žalovaný o poskytnutí půjčky ve výši 6 000 Kč za poplatek ve výši 1 500 Kč. Žalovaný souhlasil s návrhem smlouvy a všeobecnými obchodními podmínkami. Žalovaný se zavázal zápůjčku i poplatek vrátit do 13. 12. 2016. Půjčka byla poskytnuta právní předchůdkyni žalobkyně žalovanému dne 18. 11. 2016 Pohledávka za žalovaným byla postoupena písemnou smlouvou o postoupení pohledávek dne 23. 1. 2017.
7. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , a rovněž dle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.
8. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
12. Zjištěný skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následujícím způsobem.
13. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru (v tomto případě nazvaném smlouva o zápůjčce). Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
14. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Žalobkyně nedoložila doklady, jimiž si ověřovala příjem žalovaného, pouze předložila žádost o úvěr, ve které jsou tyto doklady a příjmy a výdaje žalovaného vyjmenovány. Nedoložila ani, že by zjišťovala a ověřovala, zda žalovaný nefiguruje v elektronických databázích dlužníků. Tato informace je přitom zásadní pro zjištění, zda je žadatel spotřebitelský úvěr tento schopen splácet. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovaným za neplatnou dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném v den uzavření úvěrové smlouvy, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o.z., a to prostředky komunikace na dálku, neboť žalobkyně se zavázala přenechat žalovanému částku 6 000 Kč (tedy zastupitelnou věc), aby ji využil podle libosti, a žalovaný se zavázal částku 6 000 Kč vrátit a zaplatit poplatek ve výši 1 500 Kč, a to do 23. 1. 2017. Původní věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z., a žalovaný je povinen zbylé bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobce, které žalovaný nijak nezpochybnil, ohledně jeho plnění, resp. jeho nedostatku. Je třeba připomenout, že žalovaný má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatil.
16. S ohledem na to, že soud považuje smlouvu za neplatnou, zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zbylých poplatků, neboť poplatky nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednány.
17. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. Žalovaný je v prodlení od 14. 12. 2016 a od tohoto data byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , tj. ve výši 8,05 % ročně.
18. Žalobkyně byla ve sporu převážně úspěšná a současně zaslala žalovanému na poslední známou adresu předžalobní výzvu, má proto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila.
19. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (u Okresního soudu v Kroměříži např. ve věci vedené pod sp. zn. EPR číslo, EPR číslo) a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. V daném případě byla žalobkyně s návrhem zcela úspěšná. Soud stanovil výši odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, tj. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v náhradě hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 100 Kč, to vše navýšeno podle § 137 odst. 1 , 2 o. s. ř. o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč.
20. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.
21. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.