Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
9 C 9/2021-27
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul titul Dagmar Langovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 7 999 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 999 Kč od 22. 2. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 Kč ve výši 9,75 % ročně od 22. 2. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno jméno, sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 7 999 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 999 Kč od 22. 2. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 Kč ve výši 9,75 % ročně od 22. 2. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [jméno], sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, z titulu nesplaceného úvěru. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, sídlem adresa (dále jen,,právní předchůdkyně‘‘), s žalovanou dne 8. 1. 2019 uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku Smlouvu o úvěru číslo na základě níž poskytla žalované úvěr ve výši 8 000 Kč Smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku. Žalovaná však neuhradila na svůj dluh ničeho. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020 uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 26. 5. 2020. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní upomínky ze dne 26. 5. 2020. Žalobkyně po žalované požadovala zaplacení jistiny ve výši 8 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 22. 2. 2019 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, a soud věc rozhodl se souhlasem žalobkyně uděleným v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Z rámcové smlouvy číslo ze dne 8. 1. 2019 a z jednotlivé smlouvy o úvěru číslo ze dne 8. 1. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 8 000 Kč za podmínek ve smlouvě uvedených, a to na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 0,15%. Žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnutou částku 8 000 Kč vrátit do 2. 2. 2019.
5. Z kopie občanského průkazu žalované má soud za prokázané, že žalobkyně měla osvědčeny osobní údaje žalované a její totožnost.
6. Z výpisu právnická osoba vystaveného za období leden 2019 má soud za prokázané, že dne 8. 1. 2019 byla z účtu vedeného na jméno žalované na účet právní předchůdkyně žalobkyně poukázána částka ve výši 1 Kč a na účet vedený na jméno žalované byla poukázána částka 8 000 Kč.
7. Z vyjádření právnická osoba k žádosti o součinnost ze dne 3. 5. 2021 se podává, že žalovaná je vlastníkem bankovního účtu č. bankovní účet.
8. Z výpisu z účtu žalované za období od 1. 12. 2018 do 15. 12. 2018 soud zjistil, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost tímto výpisem. Z výpisu soud zjistil, že žalované byla dne
11. 12. 2018 vyplacena částka ve výši 16 151 Kč, a to od odesílatele ČSSZ Praha. Dále z účtu odcházely platby v různé výši a zůstatek činil částku 1 351,42 Kč.
9. Z karty Profil uživatele k osobě žalované bylo zjištěno, že žalovaná uvedla svůj příjem ve výši 17 500 Kč a své celkové měsíční výdaje ve výši 8 000 Kč. Z karty není patrné, zda a čím byl příjem či výdaje ověřovány. Dále bylo zjištěno, že žalovaná dne 6. 2. 2019 požádala
o prodloužení splatnosti úvěru, a splatnost tak byla prodloužena o 14 dní do 22. 2. 2019.
10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 26. 5. 2020.
11. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou upomínala k úhradě dlužné částky (viz Předžalobní výzva ze dne 20. 5. 2020).
12. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu (viz. Předžalobní výzva ze dne 26. 5. 2020, včetně podacího lístku ze dne 26. 5. 2020).
13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
17. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“
18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
20. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
21. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
22. Podle § 94 a 95 zákona o spotřebitelském úvěru musí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, poskytnout informace výslovně uvedené
v těchto ustanoveních. Informace se poskytují v souladu s ustanovením § 95 písemně na formulářích uvedených v příloze k zákonu o spotřebitelském úvěru.
23. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
24. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
25. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění.
26. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v rozsahu 7 999 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. 9 C 9/2021 - 18 ze dne 18. 5. 2021, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně na výzvu sdělila, že úvěruschopnost byla prověřována prostřednictvím databáze SOLUS, Zájmového sdružení právnických osob s tím, že žalovaná neměla v době poskytnutí úvěru jakékoliv dluhy. Schopnost žalované splácet úvěr žalobkyně vyvodila také z karty klienta, kde je zaznamenán údaj o pravidelném příjmu a měsíčních výdajích. Z karty klienta je patrné, žalovaná uvedla nějaký příjem a výdaje, ale vůbec z této nevyplývá, zda žalobkyně tvrzený příjem či tvrzené výdaje něčím ověřovala. Soudu nebyly předloženy žádné listin y, které by prokazovaly pravdivost tvrzení uvedených v kartě klienta (ať už potvrzení o příjmu, potvrzení o pobíraných dávkách sociálního zabezpečení, či listin y prokazující výši měsíčních výdajů – nájemní smlouva apod.). Současně v kartě klienta není ani uvedené, z čeho by se měli výdaje žalované skládat. Zároveň z předloženého výpisu z účtu žalované vyplývá, že při zůstatku něco málo přes
1 000 Kč lze pochybovat o schopnosti žalované jednorázově vrátit poskytnutý úvěr. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalované, v důsledku čehož v souladu s ustanovením § 588 občanského zákoníku je smlouva o úvěru neplatná, neboť porušila donucující ustanovení zákona.
27. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. Soud má za prokázané, že žalobkyně dne 8. 1. 2019 odeslala na účet žalované uvedený ve smlouvě o zápůjčce částku 8 000 Kč, přičemž stejného dne žalovaná na účet žalobkyně uhradila platbu ve výši 1 Kč. Žalovaná je tedy povinna žalobkyni uhradit částku ve výši
7 999 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Zároveň soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to ode dne 22. 2. 2019, tj. od splatnosti dluhu, jak požadovala žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v délce trvání 3 dnů.
28. Ve zbytku co do 1 Kč pak soud žalobu zamítl, když žalovaná tuto částku již žalobkyni vrátila (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem pod bodem III. tohoto rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 1 489 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , (dále jen„ vyhláška“), když z činnosti soudu je známo, že žalobkyně v obdobných věcech podává návrhy opakovaně za pomoci ustáleného vzoru (viz 10 C 14/2021 či 12 C 2/2021 ) a § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka). Dále z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).