Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 246/2020-53
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní titul Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 50 313,81 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 27.000 Kč od 20. 10. 2018 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do úroků ve výši 25,85 % ročně z částky 27.000 Kč od 20. 10. 2018 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 432 Kč, co do poplatků v souhrnné výši 2.678 Kč a dále co do smluvní pokuty ve výši 20.203,81 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 27.000 Kč od 20. 10. 2018 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do úroků ve výši 25,85 % ročně z částky 27.000 Kč od 20. 10. 2018 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 432 Kč, co do poplatků v souhrnné výši 2.678 Kč a dále co do smluvní pokuty ve výši 20.203,81 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 31. 8. 2020, ve znění doplnění ze dne 30. 11. 2020, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 30.110 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 27.000 Kč od 20. 10. 2018 do zaplacení a dále částky 20.203,81 Kč s tím, že žalovaný a původní věřitelka, společnost právnická osoba, uzavřeli dne 19. 9. 2017 smlouvu o úvěru č. 6 2017 číslo, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 27.000 Kč, který měl žalovaný vrátit v 13 měsíčních splátkách, když poslední splátka byla splatná dne 19. 10. 2018 Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které byl žalovaný v prodlení, přičemž smluvní pokuta počítaná z částky 30.110 Kč za období od 20. 10. 2018 do 20. 8. 2020 činila 20.203,81 Kč. Pro posouzení úvěruschopnosti vyšel původní věřitel z dokladů předložených žalovaným, především z jeho mzdy. Peníze byly v hotovosti vyplaceny žalovanému dne 19. 9. 2017, žalovaný však porušil závazek plynoucí ze smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou částky ve výši 30.110 Kč. Na základě smlouvy o převodu části podniku došlo k převodu pohledávky za žalovaným na právnická osoba anonymizována dvě slova. Poté byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě smlouvy ze dne 11. 12. 2019 na společnost právnická osoba a následně došlo k postoupení na žalobkyni smlouvou ze dne 26. 5. 2020.
2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
4. K výzvě soudu žalobkyně upřesnila, že žalovaný nezaplatil žádné splátky a ocitl se tak v prodlení se všemi splátkami úvěru. Úrok byl sjednán ve výši 25,85 %. Úvěr byl splatný v 13 splátkách po 3.510 Kč, splatných vždy k 19. dni kalendářního měsíce. Žalovaná pohledávka se skládala z neuhrazené jistiny ve výši 27.000 Kč, neuhrazeného poplatku za správu úvěru ve výši 1.414,40 Kč, neuhrazeného inkasního poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 1.263,60 Kč a neuhrazeného úroku za období od 19. 9. 2017 do 19. 10. 2018 ve výši 432 Kč. V rámci posuzování úvěruschopnosti bylo kromě údajů sdělených žalovaným vycházeno z lustrace v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku. Na základě finanční analýzy a úvěrového scóringu došel původní věřitel k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet, a to s ohledem na výši volných finančních zdrojů. V době poskytnutí úvěru nic nenasvědčovalo tomu, že by ze strany žalovaného mohlo dojít k nesplácení. Pokud jde o poplatek za správu a vyhodnocení úvěru, ten slouží k pokrytí nákladů vynaložených poskytovatelem úvěru na posouzení úvěruschopnosti a na obsluhu a správu dluhu. Výše je sjednána individuálně dohodou stran. Inkasní poplatek slouží k pokrytí nákladů na službu poskytovanou dlužníkovi spočívající v inkasu hotovostních splátek v místě bydliště. Jeho výše je závislá na konkrétních okolnostech případu. Výběr hotovosti dlužníka probíhá na adrese, kterou dlužník takto označí. I výše tohoto poplatku je s dlužníkem sjednána individuálně. Oba poplatky byly sjednány v přiměřené výši, inkasní poplatek však žalobkyně požaduje v redukované částce. Poplatky byly sjednány transparentně, jasně a srozumitelně na první stránce smlouvy a dlužník s nimi vyjádřil souhlas. V rámci vyjádření žalobkyně rozšířila svůj nárok o příslušenství v podobě smluvního úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 27.000 Kč za období od 20. 10. 2018 do zaplacení.
5. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 28. 12. 2020, č. j. 18 C 246/2020 -28 soud připustil změnu žaloby v podobě rozšíření návrhu dle podání žalobkyně ze dne 30. 11. 2020.
6. Soud nařídil jednání nejprve na den 8. 2. 2021, přičemž žalobkyně se z něj prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaný se k jednání dostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti žalobkyně postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 občanského soudního řádu .
7. U jednání žalovaný uvedl, že v době vyřizování úvěru u původní věřitelky si nemohl vzít úvěr v bance, protože procházel registrem Solus a banka by mu nepůjčila. Dále měl dluhy na sociálním a zdravotním pojištění a dlužil za telefonní poplatky. I v době konání jednání neměl finanční prostředky na úhradu dlužné částky, když pracoval jako OSVČ v oboru stavebnictví a sezóna ještě nebyla a úspory utratil v rámci krizového roku 2020 Smlouva byla podepisována v době, kdy jeho přítelkyně dlužila přes 500.000 Kč a nutně tak potřebovali peníze. Po 3 měsících odešel anonymizováno a šel za prací do Německa. Žalovaný byl přesvědčený o tom, že prvních několik splátek úvěru neměl platit, neboť byly uhrazeny předem a následně několik splátek uhradil. Splátky se evidovaly v sešitu, který se mu ale doma nepodařilo dohledat. K předávání peněz docházelo na různých místech, zpravidla u příjmení příjmení v obec.
8. Žalovaný byl poučen v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a poté i odst. 3 občanského soudního řádu , že musí vylíčit rozhodné skutečnosti, a to ve vztahu k částce, jaká mu fakticky byla poskytnuta, když naznačil konsolidaci předešlé smlouvy a dále k částce, kterou na úhradu žalovaného úvěru zaplatil, a k uvedenému také označit a doložit důkazy. Přes poučení a poskytnutou lhůtu žalovaný do dalšího jednání, konaného dne 23. 4. 2021, ničeho nedoložil ani nenatvrdil rozhodné skutečnosti a k tomuto jednání, které bylo odročeno v zásadě jen z důvodů na jeho straně, se nedostavil a znovu tak proběhlo v nepřítomnosti tentokrát obou účastníků.
9. Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno rok - číslo ze dne 19. 9. 2017, ze splátkového kalendáře, z žádosti o poskytnutí úvěru, ze standardních informací k úvěru, z čestného prohlášení, z pracovní smlouvy, ze mzdového výměru, z finanční analýzy, z předžalobní upomínky, z oznámení o postoupení pohledávky, z notářského zápisu o prodeji podniku, ze smluv o postoupení pohledávek, včetně příloh soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
Dne 19. 9. 2017 žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 27.000 Kč, splatného v 13 měsíčních splátkách. K žádosti doložil občanský průkaz a řidičský průkaz. Uvedl, že je zaměstnán u právnická osoba s příjmem 12.920 Kč na pracovní pozici dělník s pracovní smlouvou na dobu určitou do 31. 3. 2018, bydlící v nájmu, přičemž v domácnosti bydlí dvě výdělečné osoby a příjem partnerky činil 13.000 Kč. Za bydlení partneři platili 5.000 Kč měsíčně. Jiné výdaje nebyly v žádosti uvedeny. K žádosti doložil mzdový výměr a pracovní smlouvu. Dle anonymizována dvě slova bylo žalovanému možno poskytnout úvěr až do částky 70.000 Kč. V rámci finanční analýzy tak byly zohledněny příjmy žalovaného, výdaje na bydlení, minimální výdaje ve výši 3.050 a rezerva v částce 1.000 Kč, a volné finanční zdroje tak u žalovaného činily 6.720 Kč měsíčně.
Následně byla dne 19. 9 2017 sepsána smlouva o úvěru číslo mezi společností právnická osoba a žalovaným, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový, hotovostní, spotřebitelský úvěr v celkové výši 27.000 Kč, který měl být uhrazen v 13 měsíčních splátkách po 3.510 Kč, když úroková sazba byla sjednána ve výši 25,85 % ročně, poplatek za uzavření smlouvy činil 1.080 Kč, dále byl sjednán poplatek za správu úvěru ve výši 5.940 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 5.130 Kč RPSN v tomto případě činilo 189,38 % Celkem tak měl žalovaný zaplatit 46.710 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je dlužník v prodlení s tím, že nesmí přesáhnout výši danou součinem čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Součástí smlouvy byl i splátkový kalendář, který uváděl, že v případě jistiny ve výši 27.000 Kč činí výše splátky 3.510 Kč a z prvních pěti splátek není na jistinu hrazeno ničeho, naopak na úrok má být hrazeno 1.425,60 Kč, na poplatek za správu úvěru 1.117,80 Kč a na poplatek za hotovostní výběr splátek 966 Kč. Šestá splátka již pokrývala úhradu úroku ve výši 432 Kč, poplatku za správu ve výši 351 Kč, poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 297 Kč a jistiny ve výši 2.460 Kč. V případě 7. – 13. splátky šla celá úhrada splátky na úhradu jistiny. Mimo režim splátek byl poplatek za uzavření smlouvy, který byl splatný při podpisu smlouvy. Splátky byly splatné k 19. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k uzavření smlouvy. Žalovaný obdržel formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. Peněžní prostředky byly převzaty v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na právnická osoba anonymizována dvě slova, jak vyplývá z obchodního rejstříku. Žalobkyně doložila přímo smlouvu o prodeji části podniku ze dne 6. 9. 2018 včetně příloh, v nichž je uvedena i pohledávka za žalovanou. Společnost anonymizována dvě slova anonymizováno jako postupitel a společnost právnická osoba jako postupník uzavřely dne 11. 12. 2018 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postupitel postoupil své pohledávky za dlužníky uvedenými v příloze 1 postupníkovi. Mezi těmito pohledávkami je uvedena i pohledávka za žalovaným označená jménem, příjmením, rodným číslem, bydlištěm dlužníka, výší nároku, jeho splatností a jednotlivým dělením. Dne 26. 5. 2020 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi postupitelem právnická osoba a postupníkem – žalobkyní, kdy předmětem postoupení byly znovu pohledávky za dlužníky. I v tomto případě je v příloze smlouvy uvedena pohledávka za žalovaným. Dopisem ze dne 24. 7. 2020 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky ze strany společnosti právnická osoba, kdy bylo sděleno, že novým věřitelem je žalobkyně a téhož dne byla žalovanému vypravena taktéž předžalobní upomínka ze strany právního zástupce žalobkyně.
10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
14. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
15. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Soud se musel nejprve zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z provedeného dokazování vyplynulo, že pohledávka za žalovaným se stala nejprve na základě smlouvy o prodeji části podniku vlastnictvím právnická osoba anonymizována dvě slova, následně pak na základě smluv o postoupení pohledávek byla postoupena nejprve na společnost právnická osoba a následně i na žalobkyni. Smlouvy o postoupení byly řádně předloženy, pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována řádně ve všech těchto smlouvách a žalovaný byl o postoupení minimálně v poslední fázi informován, a to včetně předžalobní upomínky. Soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.
17. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 27.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný měla v 13 měsíčních splátkách po 3.510 Kč zaplatit celkem 46.710 Kč, když částka 19.710 Kč zahrnovala jak úrok ve výši 7.560 Kč, tak poplatek za správu úvěru ve výši 5.940 Kč a tak poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 5.130 Kč a tak i poplatek za uzavření smlouvy ve výši 1.080 Kč.
18. Současně smlouva je podřazena pod zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a původní věřitelka tak byla povinna zkoumat úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost žalovaného úvěr splácet. Je zjevné, že žalovaný doložil jak doklady o své příjmové stránce, nikoliv však už o výdajové stránce, když tyto nebyly nijak doloženy a už vůbec nejsou zřejmé další výdaje žalovaného, který sám uvedl, že měl několik dalších dluhů, jak u státních institucí, tak i v soukromém sektoru a další dluhy měla i jeho přítelkyně. Tvrdí – li žalobkyně, že žalovaný byl lustrován v nejrůznějších databázích a nic nenasvědčovalo tomu, že by žalovaný úvěr nesplácel, když sám žalovaný naopak uvádí, že procházel registrem Solus, pak dle názoru soudu lze uzavřít, že úvěrující nepostupoval v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , a úvěruschopnost žalovaného neposoudil řádně. To vše také s přihlédnutím k tomu, že výdajová stránka nebyla nijak doložena, ani čestným prohlášením žalovaného.
19. Vzhledem k ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , tak žalobkyni náleží toliko jistina úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení počítaným ode dne splatnosti celého úvěru. Soud tak žalobě vyhověl, pokud jde o jistinu o úvěru ve výši 27.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 20. 10. 2018 do zaplacení. Žalovaný sice uváděl, že na předmětnou pohledávku hradil, přes poučení soudu však nekonkretizoval tuto částku ani ji nijak neprokázal, a proto neunesl v tomto směru ani břemeno tvrzení ani břemeno důkazní a soud tak musel vyjít z tvrzení žalobkyně, že žalovaný neuhradil ničeho, ač o to má taktéž pochybnosti. Žalovaný však nesplnil své procesní povinnosti a soud z nich musel vyvodit právní následky.
20. Soud se s ohledem na neplatnost smlouvy z pohledu zákona č. 257/2016 Sb. , nezabýval posouzením platnosti smlouvy z pohledu občanského zákoníku , konkrétně z pohledu ustanovení o neplatnosti z důvodu obcházení zákona.
21. Vzhledem k neplatnosti smlouvy tak soud nemohl vyhovět žalobě, pokud jde o ostatní nároky vyplývající ze smlouvy, a sice pokud jde o úrok ve výši 432 Kč, poplatky v celkové výši 2.678 Kč, smluvní úrok ve výši 25,85 % ročně z částky 27.000 Kč od 20. 10. 2018 do zaplacení a v neposlední řadě také co do smluvní pokuty ve výši 20.203,81 Kč, když ostatně takto žalovaná výše smluvní pokuty neodpovídá jak ustanovení smlouvy, která sama uvádí, že výše smluvní pokuty může být maximálně do výše poloviny jistiny, tak především ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb. , který taktéž upravuje maximální výši smluvní pokuty, jako součin koeficientu 0,5 a poskytnuté výše úvěru.
22. O nákladech účastníků soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla ve větší míře neúspěšná a žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval.
23. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu .
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu ).