Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 12/2021-37

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní titul Janou Tihelkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 11 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4.200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4.200 Kč od 16. 2. 2020 do zaplacení, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně, přičemž první splátku je žalovaná povinna zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku a každou další pak od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci vždy k 25. dni v měsíci až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se co do částky 7.300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10.000 Kč od 21. 10. 2018 do 15. 2. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5.800 Kč od 16. 2. 2020 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4.200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4.200 Kč od 16. 2. 2020 do zaplacení, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně, přičemž první splátku je žalovaná povinna zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku a každou další pak od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci vždy k 25. dni v měsíci až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se co do částky 7.300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10.000 Kč od 21. 10. 2018 do 15. 2. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5.800 Kč od 16. 2. 2020 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 31. 8. 2020, ve znění doplnění ze dne 11. 2. 2021, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10.000 Kč od 21. 10. 2018 do zaplacení s tím, že žalovaná a původní věřitelka, společnost právnická osoba, uzavřely dne 20. 9. 2017 smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 10.000 Kč, který měla žalovaná vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. celkem 16.900 Kč v 13 měsíčních splátkách, když poslední splátka byla splatná dne 20. 10. 2018. Peníze byly v hotovosti vyplaceny žalované dne 20. 9. 2017, žalovaná však porušila závazek plynoucí ze smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou částky ve výši 22.400 Kč. Pro posouzení úvěruschopnosti vyšel původní věřitel z dokladu předložených žalovanou, především z její mzdy. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy ze dne 11. 12. 2019 na žalobkyni. Přes předžalobní upomínku ze dne 26. 2. 2020 žalovaná nezaplatila ničeho.

2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.

3. Žalovaná k žalobě uvedla, že žádá o smírné vyřízení s možností úhrady ve splátkách a požádala o zaslání poštovních poukázek na adresu bydliště.

4. K výzvě soudu žalobkyně upřesnila, že žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši 10.000 Kč, dlužným úrokem ve výši 488 Kč, neuhrazeným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 544 Kč a neuhrazeným inkasním poplatkem ve výši 468 Kč. Všechny poplatky byly sjednány individuálně, transparentně, dohodou stran potvrzenou podpisem žalované. Smlouvou byl sjednán i poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč. Na základě smlouvy o převodu části podniku došlo k převodu pohledávky za žalovanou na právnická osoba anonymizována dvě slova. V rámci posuzování úvěruschopnosti bylo kromě údajů sdělených žalovanou vycházeno z lustrace v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v ISIR, zohledněny byly další závazky u jiných poskytovatelů, jejichž maximální počet byl stanoven na tři a musely být doloženy příjmy. Na základě finanční analýzy a úvěrového scoringu došel původní věřitel k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet, a to s ohledem na výši volných finančních zdrojů. V době poskytnutí úvěru nic nenasvědčovalo tomu, že by ze strany žalované mohlo dojít k nesplácení. Pokud žalovaná nebyla schopná úvěr splácet, pak neuvedla pravdivě skutečnosti při kontraktačním procesu.

5. Soud nařídil jednání na den 29. 4. 2021, přičemž žalobkyně se z něj prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaná se k jednání nedostavila a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle ustanovení .

6. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 20. 9. 2017, z předpisu splátek, z informací pro spotřebitele z žádosti o poskytnutí úvěru, z finanční analýzy a hodnocení spotřebitele, z dokladů k posouzení úvěruschopnosti - poukázek o výplatě důchodu, adresy kontaktní osoby, SIPO, nájemní smlouvy, z přehledu úhrad, ze smlouvy o prodeji části závodu, včetně přílohy, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně příloh, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 2. 2020 a z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

Dne 20. 9. 2017 žalovaná požádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10.000 Kč, splatného v 13 měsíčních splátkách. K žádosti doložila občanský průkaz a rodný list. Uvedla, že je důchodkyně s příjmem 8.038 Kč, vdova, žije sama v nájmu, za který platí 3.246 Kč a na službách 280 Kč, a za jídlo vynaloží 1.200 Kč. K žádosti dále doložila nájemní smlouvu, doklad o SIPu a o výplatě důchodu. Dle Credit scoringu bylo žalované možno poskytnout úvěr až do částky 25.000 Kč. V rámci finanční analýzy pak byly zohledněny příjmy, skutečné výdaje, a volné finanční zdroje, které tak u žalované činily 2.312 Kč měsíčně.

Následně byla dne 20. 9. 2017 sepsána smlouva o úvěru číslo mezi společností právnická osoba a žalovanou, na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový, hotovostní, spotřebitelský úvěr v celkové výši 10.000 Kč, který měl být uhrazen v 13 měsíčních splátkách po 1.300 Kč, když úroková sazba byla sjednána ve výši 25,85 % ročně, poplatek za uzavření smlouvy činil 400 Kč, dále byl sjednán poplatek za správu úvěru ve výši 2.200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1.900 Kč RPSN v tomto případě činilo 189,38 % Celkem tak měla žalovaná zaplatit 17.300 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je dlužník v prodlení s tím, že nesmí přesáhnout výši danou součinem čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Součástí smlouvy byl i splátkový kalendář, který uváděl, že v případě jistiny ve výši 10.000 Kč činí výše splátky 1.300 Kč, výše poplatku za uzavření smlouvy 400 Kč a z prvních pěti splátek není na jistinu hrazeno ničeho, naopak na úrok má být hrazeno 528 Kč, na poplatek za správu úvěru 414 Kč a na poplatek za hotovostní výběr splátek 358 Kč. Šestá splátka již pokrývala úhradu úroku ve výši 160 Kč, poplatku za správu ve výši 130 Kč, poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 110 Kč a jistiny ve výši 900 Kč. V případě 7. – 13. splátky šla celá úhrada splátky na úhradu jistiny. Splátky byly splatné k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k uzavření smlouvy. Žalovaná obdržela formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. Jako kontaktní osoba byla uvedena jméno celé jméno žalované. Peněžní prostředky byly převzaty v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Již spolu s podpisem smlouvy žalovaná zaplatila poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč a první splátku ve výši 1.300 Kč. Další splátku ve výši 1.300 Kč zaplatila žalovaná dne 16. 11. 2017 a dne 16. 3. 2018 a naposledy dne 16. 5. 2018 zaplatila 1.500 Kč, tj. celkem 5.800 Kč. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na právnická osoba anonymizována dvě slova, jak vyplývá z obchodního rejstříku. Žalobkyně doložila přímo smlouvu o prodeji části podniku ze dne 6. 9. 2018 včetně příloh, v nichž je uvedena i pohledávka za žalovanou. právnická osoba jako postupitel a společnost právnická osoba jako postupník uzavřely dne 11. 12. 2018 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postupitel postoupil své pohledávky za dlužníky uvedenými v příloze 1 postupníkovi. Mezi těmito pohledávkami je uvedena i pohledávka za žalovanou označena jménem, příjmením, rodným číslem, bydlištěm dlužníka, výší nároku, jeho splatností a jednotlivým dělením. Dopisem ze dne 6. 2. 2020 byla žalovaná vyrozuměna o postoupení pohledávky ze strany společnosti právnická osoba a vyzvána k zaplacení již postupníkovi. Předžalobní upomínkou ze strany právního zástupce žalobkyně byla dne 26. 2. 2020 žalovaná naposled vyzvána k zaplacení dlužní částky s upozorněním na soudní řešení věci.

7. Podle ustanovení , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle ustanovení , , ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

10. Podle ustanovení věta první , , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

11. Podle ustanovení , , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Soud se musel nejprve zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z provedeného dokazování vyplynulo, že pohledávka za žalovanou se stala nejprve na základě smlouvy o prodeji části podniku vlastnictvím společnosti právnická osoba, následně pak na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla postoupena na společnost právnická osoba Smlouva o postoupení byla řádně předložena, pohledávka za žalovanou byla řádně identifikována ve všech těchto smlouvách a žalovaná byla o postoupení informována, a to včetně předžalobní upomínky. Soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.

14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení a násl. , na základě které byla žalované poskytnuta částka 10.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná měla v 13 měsíčních splátkách po 1.300 Kč zaplatit celkem 17.300 Kč (13 x 1.300 Kč + 400 Kč), když částka 7.300 Kč zahrnovala jak úrok ve výši 2.800 Kč, tak poplatek za správu úvěru ve výši 2.200 Kč a tak poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1.900 Kč a tak i poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč.

15. Současně smlouva je podřazena pod zákon o spotřebitelském úvěru č. a původní věřitelka tak byla povinna zkoumat úvěruschopnost žalované, tedy schopnost žalované úvěr splácet. Je zjevné, že žalovaná doložila jak doklady o své příjmové stránce, tak i výdajové stránce. Z uvedeného soud dovodil závěr o snaze úvěrující úvěruschopnost žalované řádně posoudit a tedy o postupu v souladu se zákonem.

16. Dále se soud zabýval náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7.300 Kč, kterým odpovídalo RPSN 189,38 %, a jenž v sobě zahrnovaly 4 položky, a sice úrok ve výši 2.800 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 2.200 Kč a inkasní (hotovostní) poplatek ve výši 1.900 Kč. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, a vyplývá to i z výpisu obchodního rejstříku, že společnost právnická osoba byla podnikatelkou s předmětem podnikání finančnictví, konkrétně v jeho nebankovní části. Za této situace se předpokládá, že uzavírané smlouvy o úvěru měly pro původní věřitelku generovat určitý zisk. Pokud jde obecně o smlouvu o úvěru, zákon předpokládá jako náležitost sjednání úroků, které v zásadě představují cenu poskytnutého kapitálu, tedy cenu za užívání půjčených peněžních prostředků. V projednávaném případě však zisk mají generovat i další poplatky, a sice poplatek za správu úvěru, který ve sjednané výši nemá racionální opodstatnění (téměř 170 Kč měsíčně), a jenž se jeví jako zcela bez protihodnoty pro spotřebitele, když jeho výše je pravděpodobně vázána na výši půjčky a nikoliv na faktické výdaje spojené s touto činností, o nichž žalobkyně tvrdí, že je pokrývá. Jde fakticky o poplatek ve výši 22 % z částky jistiny úvěru a rozhodně nelze konstatovat, že je sjednán individuálně, ostatně jak to vyplývá ze splátkového kalendáře. V případě poplatku za hotovostní inkaso lze sice souhlasit s tím, že věřitel nepochybně měl výdaje spojené s návštěvou žalované v místě bydliště, i v tomto případě však není vycházeno z výše těchto výdajů, které by zohledňovaly vzdálenost do místa bydliště, ale znovu jsou stanoveny procentem z poskytnuté částky, v daném případě ve výši 19 % z jistiny úvěru. Znovu se tedy nejedná o individuálně sjednaný poplatek. Poplatek za jednu jedinou návštěvu žalované by tak totiž činil 146 Kč. Oba dva tyto poplatky tak nepochybně aspoň ve své části slouží znovu ke generování zisku. Odůvodnitelný se z tohoto pohledu jeví jen poplatek za uzavření smlouvy, který sice také není sjednaný individuálně, ale kdy lze připustit, že v souvislosti s prověřováním úvěruschopnosti úvěrovaných vznikají náklady nahlížením do různých placených databází. Za této situace původní úvěrující z pozice ekonomicky silnějšího subjektu využila svého postavení a vzhledem k tomu, že si byla vědoma nemožnosti aplikace , tedy právní úpravy přijaté na ochranu spotřebitele, eliminovala i užití korektivu dobrých mravů pokud se jedná o poplatek, jak bylo výše řečeno. Původní věřitelka využila svého postavení a obešla tak ustanovení , aby nemohlo dojít k přezkoumání výše poplatku. Je přitom zřejmé, že jednotlivé poplatky se odvíjí od výše půjčené částky, nikoliv od skutečných nákladů na inkaso či na administraci a je tak jakýmsi úrokem za poskytnuté peněžní prostředky, a to zcela skrytým spotřebiteli. Soud proto právní jednání, tedy smlouvu o úvěru, hodnotí jako absolutně neplatnou podle pro obcházení zákona.

17. Pokud jde o oddělitelnost části smlouvy týkající se poplatku od ostatního obsahu, má soud za to, že v souladu s ustanovením , s ohledem na povahu právního úkonu, jeho obsah a okolnosti uzavření nelze oddělit část poplatku od samotné zbývající části smlouvy o úvěru. Soud v tomto směru ohledně oddělitelnosti části právního úkonu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , sp. zn. či nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , z nichž vyplývá, že neoddělitelnost části právního úkonu musí být chápána ve smyslu obsahové, nikoliv reálné oddělitelnosti a musí respektovat vůli účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně je právnickou osobou, která byla založena za účelem vytváření zisku s předmětem podnikání finančnictví, uzavírá tato společnost smlouvy o úvěru se spotřebiteli z důvodu získání zisku a je tedy zřejmé, že by bez položky těchto poplatků smlouvu o úvěru neuzavřela, a to přesto, že žalobkyně tvrdí, že by poplatky mohly být sjednány v nižší výši. Lze se však domnívat, že bez jejich sjednání nikoliv. Neplatnou je tedy celá smlouva o úvěru, nikoliv pouze část týkající se poplatku.

18. Vzhledem k tomu, že soud hodnotil smlouvu jako neplatnou pro obcházení zákona, právně věc kvalifikoval jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení , dle kterého jsou si strany povinny vrátit, co si navzájem poskytly. Z provedeného dokazování tak vyplynulo, že žalované byla poskytnuta částka 10.000 Kč, na kterou žalovaná zaplatila 5.800 Kč. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit celkem 4.200 Kč, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, když s ohledem na neplatnost smlouvy soud vyšel z předžalobní upomínky, jež vyzývala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky a také z fikce doručení ve smyslu ustanovení , proto při prodlení žalovanou soud vycházel z data 16. 2. 2020 a od tohoto data také zavázal žalovanou k úhradě úroku z prodlení v zákonné výši stanovené v 

19. Vzhledem k neplatnosti smlouvy tak soud nemohl vyhovět žalobě, pokud jde o ostatní nároky vyplývající ze smlouvy v celkové výši 7.300 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení od 21. 10. 2018 do 15. 2. 2020 z jistiny úvěru, jakož i od 16. 2. 2020 do zaplacení z částky 5.800 Kč.

20. O nákladech účastníků soud rozhodl podle ustanovení tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla ve větší míře neúspěšná a žalované účelně vynaložené náklady nevznikly.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení . S ohledem na majetkovou situaci žalované, která je starobní důchodkyní, soud umožnil úhradu dlužné částky ve splátkách po 500 Kč, avšak sjednaných pod ztrátou jejich výhody, což znamená, že nebude-li některá za splátek zaplacena řádně, tj. v plné výši 500 Kč a včas, tj. do 25. dne v měsíci již připsána na účet žalobkyně, s výjimkou první splátky splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku, stane se opět celý dluh splatný jednorázově. Způsob úhrady je zcela na žalované. Ze strany soudu nebudou žalované poskytnuty peněžní poukázky za účelem úhrady. Platební údaje žalobkyně jsou uvedeny v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a dlužná částka by tak měla být hrazena na účet č. bankovní účet, variabilní symbol.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).