Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 91/2021-43

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr Romanem Hlaváčem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO, sídlem ulice a číslo,

číslo obec a číslo část obce

proti;

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 19 532,02 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 9 500 Kč od 13. 2. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10 032,02 Kč s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 5 378,17 Kč od 13. 2. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 9 500 Kč od 13. 2. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10 032,02 Kč s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 5 378,17 Kč od 13. 2. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 12. 2020 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částku 19 532,02 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 29. 11. 2019 uzavřena Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 9 500 Kč na dobu 30 dnů. Žalovaný se zavázal zaplatit čerpané peněžní prostředky spolu s administrativním poplatkem 4 142,67 Kč a dohodnutým úrokem ve výši 85,50 Kč. Žalovaný však neuhradil úvěr řádně a včas, proto mu žalobkyně účtovala 4 poplatky za 4 upomínky ve výši 150 Kč, 250 Kč, 350 Kč a 400 Kč. Pohledávka žalobkyně je tak tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 9 500 Kč, nesplaceným poplatkem za úvěr ve výši 4 142,67 Kč, nesplaceným sjednaným úrokem ve výši 85,50 Kč, tj. celkem částkou ve výši 13 728,17 Kč a dále čtyřmi poplatky za upomínky v celkové výši 1 150 Kč. Celková dlužná částka tedy činí 14 878,17 Kč, a to na základě uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 29. 11. 2019 zejména pak jejího článku 1 a článku 5. V důsledku prodlení žalovaného účtuje žalobkyně žalovanému v souladu s uzavřenou Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo článek 5 bod 5. písm. b) smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, tj. z částky ve výši 13 728,17 Kč (jistina, poplatek za úvěr a sjednaný úrok), a to za každý den prodlení, za období od 31. 12. 2019 (následující den po datu splatnosti sjednaného úvěru) do 3. 12. 2020 (datum podání tohoto návrhu), tj. ve výši 4 653,85 Kč.

2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.

3. K jednání nařízenému na den 26. 5. 2021 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul.

4. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o úvěru, protokolu z jednání, předsmluvních informací, souhlasu, výplatních pásek, potvrzení o vyplacení, čtyř upomínek, předžalobní upomínky včetně podacího archu, výpisu z ČNB, centrální evidence exekucí a nebankovního registru.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

6. Mezi účastníky byla prostřednictvím internetových stránek žalobkyně uzavřena dne 29. 11. 2019 smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 9 500 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 30 dnů, tedy do 30. 12. 2019 spolu s administrativním poplatkem ve výši 4 142,67 Kč za poskytnutí a správu úvěru a s výpůjčním úrokem 85,50 Kč, celkem tak mělo být uhrazeno 13 728,17 Kč Součástí smlouvy je ujednání, že v případě nesplacení úvěru je žalovaný povinen hradit poplatky za upomínky ve výši 150 Kč při prodlení 7 dní, 250 Kč při prodlení 14 dní, 350 Kč při prodlení 21 dní a 400 Kč při prodlení 30 dní s tím, že tato částka představuje náhradu všech věřitelem účelně vynaložených nákladů. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení, počínaje dnem po sjednané splatnosti úvěru a dále nárok na zákonné úroky z prodlení. Smlouvu žalovaný podepsal dne 29. 11. 2019 unikátním podpisem ze své IP adresy. příjmení dne mu byly spolu se smlouvou poskytnuty předsmluvní informace ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, které obsahují popis základních vlastností spotřebitelského úvěru. příjmení 9 500 Kč byla žalovanému dle výpisu z účtu poskytnuta dne 29. 11. 2019 na jeho bankovní účet č. bankovní účet, který je uveden ve smlouvě o spotřebitelském úvěru jako bankovní účet žalovaného. Ve vztahu k žalovanému bylo prokázáno, že ke dni 29. 11. 2019 nebyl žalovaný evidován v centrální evidenci exekucí a ohledně jeho bonity bylo zjištěno, že má pravidelný čistý měsíční příjem 24 115 Kč, výdaje 10 000 Kč, z toho na provoz domácností 3 000 Kč, 3 000 Kč na další náklady (jídlo, léky, zdravotní pomůcky, oblečení, doprava), ostatní úvěry a zápůjčky 4 000 Kč. Celkové výdaje měly činit 10 000 Kč, avšak nejsou k tomu doloženy žádné listinné důkazy. Dále byly předloženy výplatní pásky žalovaného za měsíc srpen a září 2019, z nichž vyplývá, že jeho zaměstnavatel právnická osoba vyplatila žalovanému v těchto měsících čistou mzdu 24 115 Kč a 24 115 Kč. Žalobkyně dále disponuje kopií občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného, které předložil při sjednávání smlouvy. Před uzavřením smlouvy žalovaný ze svého bankovního účtu uhradil 1 Kč jako ověřovací poplatek dne 17. 7. 2019 a tato částka byla připsána na účet žalobkyně 18. 7. 2019. Z údajů REPI Credit Report Pool vytvořeného dne 29. 11. 2019 bylo zjištěno, že u žalovaného ohledně jeho úvěrové a platební historie bylo zjištěno pět spotřebitelských úvěru, z toho 3 již ukončené, a to na částku 9 000 Kč sjednanou dne 8. 11. 2019, která měla být vrácena ve výši 12 107 Kč do 29. 11. 2019, dále v částce 14 000 Kč, která byla sjednána 4. 11. 2019 s tím, že mělo být uhrazeno 18 020 Kč do 2. 12. 2019, dále v částce 7 400 Kč, která byla sjednána 1. 11. 2019 s tím, že mělo být uhrazeno 10 714 Kč do 30. 11. 2019, dále v částce 10 000 Kč, která byla sjednána 7. 10. 2019 s tím, že mělo být ještě uhrazeno 5 000 Kč do 7. 12. 2019, dále v částce 25 000 Kč, která byla sjednána 2. 8. 2019 s tím, že mělo být uhrazeno 39 660 Kč do 2. 10. 2019. Žalobkyně vyhotovila pro žalovaného dne 6. 1. 2020, 13. 1. 2020, 20. 1. 2020 a 29. 1. 2019 upomínky, resp. předžalobní výzvu, v němž vyzývala žalovaného k úhradě nesplaceného úvěru ve výši 4 500 Kč s příslušenstvím a v každé z upomínek mu vyúčtovala poplatek za upomínku ve výši 150 Kč, 250 Kč, 350 Kč a 400 Kč za předžalobní upomínku. Nebylo však prokázáno, že by jakákoli z těchto upomínek byla žalovanému odeslána či doručena. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.

7. Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle ust. a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

14. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru ve smyslu ust. a ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho požádání dne 29. 11. 2019 částku ve výši 9 500 Kč na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s administrativním poplatkem ve výši 4 142,67 Kč za poskytnutí a správu úvěru a s výpůjčním úrokem 85,50 Kč do 30. 12. 2019. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na úvěr něčeho uhradil. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěry schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěry schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, jakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalovaného, avšak soud má za to, že toto učinila nedostatečně. Měla sice k dispozici dvě výplatní pásky žalovaného prokazující jeho příjem, nicméně nedisponovala žádným dokladem ohledně jeho pravidelných měsíčních výdajů, ať již deklarovaných žalovaným v částce 3 000 Kč na bydlení či ohledně jeho jiných pravidelných výdajů, když si je navíc ani nijak nenechala doložit, např. nájemní smlouvou či smlouvou na dodávky energií. Rovněž si nenechala předložit pracovní smlouvu, zda je žalovaný zaměstnán na dobu neurčitou či jen určitou. Dle názoru soudu žalobkyně také náležitě nevyhodnotila další závazky žalovaného, které byly zjištěny. Žalobkyně nedisponovala případným výpisem z účtu žalovaného, z něhož by bylo možno učinit závěr, jakým způsobem žalovaný hospodaří se svými prostředky, a zda závazků po splatnosti nemá ve větším rozsahu, než zjistila žalobkyně. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že si žalobkyně při sjednávání úvěru si nepočínala obezřetně a dostatečně nevyhodnotila možnosti žalovaného úvěr splácet, a proto posoudil dle ust. věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky jako neplatnou, neboť byla sjednána v rozporu s ust. věty druhé. Podle ust. a o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu a 3 poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 9 500 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení právě o tuto částku ve smyslu o. z. Ničeho dalšího z úvěrové smlouvy žalovanému poskytnuto nebylo. Žalovaný je proto dle o. z. povinen žalobkyni vydat částku 9 500 Kč přijatou od žalobkyně, aniž by tu byl platný závazek. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno co do této částky. Jelikož je žalovaný se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 9 500 Kč, a to ode dne 13. 2. 2020 do zaplacení, neboť žalovaný byl k zaplacení dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne 29. 1. 2020, v níž byla stanovena lhůta k plnění do 12. 2. 2020. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně (administrativní poplatky, poplatky za upomínky, úrok včetně úroků z prodlení z těchto částek a smluvní pokuta) byla proto v II. výroku rozsudku zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Protože úspěch a neúspěch stran ve věci je přibližně stejný, rozhodnul soud o nákladech řízení tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).