Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 307/2020-42
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
fakticky bytem adresa žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po nejméně částka měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.
II. Co do částky částka s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na poměrné náhradě nákladů řízení částka, a to do 21 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek. II. Co do částky [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na poměrné náhradě nákladů řízení [částka], a to do 21 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení dlužného plnění ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum, sjednané s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, se sídlem na anonymizováno. Konkrétně se domáhala částka s úrokem z prodlení jak ve výrocích I a II shora. Ke schopnosti spotřebitele úvěr splácet uvedla, že původní věřitel získal údaje od dlužníka, prověřil databáze ISIR, příjmení, CRKI a EUCB, a úvěr byl poskytnut, neboť rozdíl deklarovaných příjmů a deklarovaných rozdílů činil nad 10 % a šlo o částku nad hranicí životního minima.
2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, soud z jiného řízení zdejšího soudu zjistil (ač k tomu není soud povinen) jinou aktuální doručovací adresu jako shora a tam doručil dne datum do vlastních rukou žalované. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum).
3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou o úvěru ze dne datum žalobkyně prokázala, že se žalovaná zavázala po načerpání jistiny (s úvěrovým rámcem částka) splácet s úrokem 11,99 % měsíčně (RPSN 289,07 %). Je upraven i nárok na účelně vynaložené náklady s prodlením á částka. Byl doložen formulář standardních informací o úvěru a obchodní podmínky, nebylo doloženo ničeho ke zkoumání poměrů dlužnice. Výpisem z úvěrového účtu č. l. 26 bylo prokázáno, že žalovaná čerpala částka dne datum a věřitel vyúčtoval 2x částka na náhradě účelně vynaložených nákladů a částka na úrocích za dobu čerpání do datum. Oznámením o postoupení pohledávky původním věřitelem ze dne datum (č. l. 15) bylo prokázáno, že žalobkyně disponuje předmětnou pohledávkou. Právní zástupce žalobkyně podacím lístkem (č. l. 28) prokázal vypracování a zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované (na adresu dle smlouvy).
4. Z přehledu řízení zdejšího soudu (č. l. 34), opatřeného v rámci pátrání po pobytu žalované a zkoumání podmínek řízení, vyplynulo, že žalovaná v roce 2017 čelila exekuci pod sp. zn. 49 EXE 1404/2017 (pozdější exekuci z roku 2000 soud nezohledňuje). Jelikož z evidence návrhů na provedení exekuce u zdejšího soudu bez dalšího nevyplývá, zda záznam o takové evidenci v rozhodné době figuroval v Centrální evidenci exekucí (dále jen„ příjmení“), vedeném Exekutorskou komorou, ani zda exekuce trvá, oslovil soud exekutorský úřad. Sdělením ze dne datum bylo zjištěno, že původní datum exportu údajů zjištěno nebylo, exekuce však trvá. Zdejší soud dle rejstříku vydal pověření soudního exekutora dne datum a dne datum byl spis archivován. Nelze tedy dovodit, že pověření bylo odesláno do datové schránky soudního exekutora před únorem 2021.
5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně spolu prostředky elektronické komunikace na dálku platně smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., s charakterem spotřebitelského závazku. Soud dovozuje (a to ve shodě s rozsudkem Soudního dvora EU pod zn. C číslo), že splnění této povinnosti je třeba zkoumat již z úřední povinnosti, neboť jde o důvod absolutní neplatnosti, a to i po zrušení zákona č. 145/2010 Sb. s účinností ke dni datum. Jelikož však nebylo čerpáno více než částka, soud nevyvozoval nepříznivý následek z nesplnění důkazní povinnosti k tvrzením o povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., ostatně záznam o exekuci v příjmení v rozhodné době se nepotvrdil. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou.
6. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku k nemožnému. Soud shledal, že úroková sazba 11,99 % měsíčně je zcela zjevně ujednáním, které je v rozporu s dobrými mravy. Je dokonce s podivem, že žalobkyně takový nárok (nota bene právně zastoupena) uplatňuje u soudu, když z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že o lichevním úroku lze uvažovat již od 60 % ročně a žalobkyně se tak pohybuje za efektivním dvojnásobkem takové sazby. S ohledem na omezení doby, za kterou je požadován úrok, který se tak dále nenavyšuje, však soud důvod k podání trestního oznámení v tomto případě neshledal. Z databáze příjmení, vedené Českou národní bankou, vyplývá, že v rozhodné době činila obvyklá úroková bankovní sazba kontokorentního či revolvingového úvěru pro domácnosti 12,43 % ročně. Soud proto shledal, že nad rámec takové sazby nelze žalobě z důvodu absolutní neplatnosti takového nároku vyhovět, přiznal proto na úroku z jistiny částka za shodně vymezené období toliko částka. Dále soud shledal žalobu nedůvodnou v rozsahu 2x částka, když žalobkyně netvrdila, v jaké souvislosti jí náklady vznikly, a z listinných důkazů rovněž žádná nadstandardní aktivita nevyplynula (za tu nelze považovat pouhé předložení vyúčtování úvěru č. l. 26 k soudu). Přitom byla soudem k doplnění těchto tvrzení výslovně vyzvána. Ačkoliv byla platně sjednána paušální částka takové náhrady, nebylo tvrzeno ani prokázáno, že vznikly jakékoliv (třebas nižší) výdaje žalobkyně s prodlením žalované, soud proto nepřiznal nárok ani v rozsahu 2x částka. Nárok na úrok z prodlení z jistiny částka s odkazem na § 1970 tamtéž však nepochybně vznikl, bylo jej pouze nutno poměrně snížit tak, jak se snížil oproti základu částka, když počátek prodlení i výše samotné sazby (s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) shledal soud jinak důvodnými.
7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení z větší části úspěšná (80,15 % při kapitalizaci příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu poměrné části (60,3 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po částka a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalob stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy.
8. O lhůtě k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť žalovaná je zjevně předlužena (dále má hradit peněžitý trest), podléhá exekučnímu inhibitoriu a její legitimní příjem (ve své nezabavitelné části) zjevně neumožňuje přednostní splácení tohoto relativně vysokého závazku, aniž by se tím žalovaný nedopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku). Do anonymizováno rok byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, pak byla sankčně vyřazena. Je tedy více než zřejmé, že případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla. Proto soud z důvodu teprve nyní ukončeného nouzového stavu a patřičné ochrany žalované (před následky jejího vlastního jednání – navýšením závazků o náklady další exekuce) poskytl přibližně půlroční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný zvláštní důvod. Pokud má někdo nést tíži případného mírnějšího splátkového kalendáře, nechť je to třetí osoba, se kterou si případně žalovaná sjedná (konsolidační) úvěr a třetí osoba s tím bude souhlasit, po žalobkyni to již vzhledem k okolnostem nelze spravedlivě požadovat. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Žalovaná by měl nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu – což tato výše splátky vzhledem k potenciálnímu příjmu žalované zjevně umožňuje), aby se nedopouštěla výše uvedených trestných činů.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.