Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
7 C 40/2021-32
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr Barborou Nezkusilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 6 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 6 626,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 6 626,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 6 500 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o připojení a poskytování služeb elektronických komunikací číslo na základě níž poskytovala žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání poskytnutím satelitu, přičemž dne datum byla tato smlouva ukončena. Žalovanému byl k tomuto poskytnut anonymizována tři slova a přístupová karta. Tato zařízení žalovaný převzal, což stvrdil podpisem na formuláři, avšak v rozporu se svými povinnostmi tato zařízení nevrátil, čímž vznikl žalobkyni nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 5 000 a 1 500 Kč, kterou žalovaný nezaplatil ani po upomínce.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.).
Soud po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru,
že stranami byla dne datum platně uzavřena smlouva číslo o připojení a poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž základě byla žalovanému zapůjčena dvě technická zařízení (anonymizována dvě slova a anonymizováno), které se žalovaný zavázal v případě ukončení smlouvy do 10 dnů vrátit. Smlouva byla ukončena ke dni datum. Žalovaný technická zařízení nevrátil, nezaplatil vyúčtovanou sjednanou smluvní pokutu v celkové výši 6 500 Kč.
Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Účastníci uzavřeli nepojmenovanou smlouvu dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele. Žalovaný podpisem smlouvy souhlasil s obsahem všeobecných podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty podle § 2048 o.z., jejíž výše byla jednoznačně a srozumitelně sjednána ve všeobecných podmínkách. O příslušenství bylo rozhodnuto dle § 513, § 1968 a § 1970 o.z., ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 500 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
Pro úplnost soud uvádí, že rozsudek je odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nebudou-li splněny povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.