Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 10/2021-64
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem titul Radimem Slezákem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 21 788,99 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 683,07 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 683,07 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 9. 12. 2020 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných měsíčně vždy do každého 25. dne v měsíci, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí do zaplacení, s tím, že pro nesplnění některé splátky může žalobce žádat o zaplacení celého zbytku přiznané pohledávky, kdy toto právo může použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.
II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 9 105,92 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 425,46 Kč od 21. 5. 2020 do 8. 12. 2020, a zákonného úroku z částky 9 105,92 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
III. Domáhal-li se žalobce po žalovaném uhrazení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 897,10 Kč, v této části se žaloba zamítá.
IV. Domáhal-li se žalobce po žalovaném uhrazení kapitalizovaného úroku ve výši 1 298,46 Kč, v této části se žaloba zamítá.
V. Domáhal-li se žalobce po žalované zaplacení úroku ve výši 15 % ročně za částky 7 923,44 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
VII. Žalobce je povinen uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 238 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 683,07 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 683,07 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 9. 12. 2020 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných měsíčně vždy do každého 25. dne v měsíci, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí do zaplacení, s tím, že pro nesplnění některé splátky může žalobce žádat o zaplacení celého zbytku přiznané pohledávky, kdy toto právo může použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 9 105,92 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 425,46 Kč od 21. 5. 2020 do 8. 12. 2020, a zákonného úroku z částky 9 105,92 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. III. Domáhal-li se žalobce po žalovaném uhrazení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 897,10 Kč, v této části se žaloba zamítá. IV. Domáhal-li se žalobce po žalovaném uhrazení kapitalizovaného úroku ve výši 1 298,46 Kč, v této části se žaloba zamítá. V. Domáhal-li se žalobce po žalované zaplacení úroku ve výši 15 % ročně za částky 7 923,44 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. VII. Žalobce je povinen uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 238 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 10. 12. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky 21 788,99 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 897,10 Kč, kapitalizovaném úrokem ve výši 1 298,46 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 8 425,46 Kč ve výši 10 % od 21. 5. 2020, úrokem 15 % ročně za částky 7 923,44 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 9 128,40 Kč.
2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba IČO, uzavřela se žalovaným dne 14. 6. 2018 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku 22 302 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč, nejpozději do 14. 8. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas a proto žalobce úvěr zesplatnil a žalovaný byl tak zavázán uhradit částku 7 923,44 Kč na jistině, 502,02 Kč za úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, 1 383,40 Kč za poplatek za uzavření úvěru, částku 714,21 Kč za administrativní poplatek, úhradu za možnost splácet v hotovosti v místě bydliště 3 765,92 Kč. K tomu za období od postoupení pohledávky do dne podání žaloby smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč, úrok vyčíselný od 15. 8. 2019 do postoupení pohledávky ve výši 1 298,46, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 8 425,46 Kč.
3. Pohledávka za žalovaným byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 s účinností ke dni 8. 7. 2020. Žalovaný byl písemně k úhradě dluhu vyzýván doporučeně dopisem.
4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dopisem ze dne 2. 2. 2021 (č.l. 39), ve kterém uvedl, že je pravdou, že uzavřel s předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru na částku 12 000 Kč a z tohoto titulu uznal 7 923,44 Kč. Dále uvedl, že z titulu úhradu za služby související s poskytnutím úvěru uznává částku 4 759,63 Kč. V ostatním navrhl žalobu zamítnout a poukázal na nesrovnalosti v podaném návrhu. Závěrem požádal, aby mu byl umožněn splátkový kalendář.
5. K vyjádření žalovaného žalobce dne 11. 2. 2021 (č.l. 42) uvedl, že souhlasí se stanovením splátkového kalendáře v minimální výši 1 000 Kč měsíčně, dále uvedl, že poskytovatel řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to především zhodnocením informací požadovaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly zaznamenány v žádosti o úvěr. V této žalovaný uvedl, že je v invalidním důchodu s příjem 6 200 Kč měsíčně a pobírá příspěvek ve výši 2 400 Kč Měsíční výdaje činí 6 500 Kč a jeho použitelný příjem činí 2 100 Kč. Vyživovací povinnost k jiným osobám žalovaný nemá. Tyto skutečnosti si žalovaný ověřil z předloženého výpisu z b.ú. a složenek. Závěrem žalobce navrhl žalobě vyhovět. Ve svém doplnění (č.l. 54) žalobce dále uvedl, že nedisponuje záznamy lustrací žalovaného databázích dlužníků.
6. Z jednání nařízeného na den 7. 4. 2021 a 5. 5. 2021 se žalovaný pro anonymizováno problémy omluvil. Přítomná právní zástupkyně uvedla, že navrhuje žalobě vyhovět v plném rozsahu a žalobci přiznat náklady řízení. Uvedla na pravou míru administrativní nesrovnalost v označení dluhu na poplatcích, kdy správě dluh na poplatku za uzavření úvěru činí 3 765,92 Kč a dluh na poplatku za hotovostní výběr činí 1 383,40 Kč, kdy tato nesrovnalost nemá na požadovanou částku vliv. Dále uvedla, že s ohledem na vyjádření žalovaného, který nárok žalobce částečně uznal, navrhl, aby bylo alespoň částečně rozhodnuto rozsudkem pro uznání, a to ohledně žalovaným uznaného nároku.
7. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
8. právnická osoba, poskytla žalovanému dne 14. 6. 2018 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru téhož dne (viz žádost o úvěr č.l. 44 a smlouva o úvěru č.l. 15-18 spisu). Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli jistinu ve výši 12 000 Kč, úrok v celkové výši 1 155 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 107 Kč, poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 160 Kč. Celková dlužná částka splatná dlužníkem tak činila 22 302 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru 10 302 Kč. To vše se zavázal dlužník uhradit ve 14 splátkách po 1 593 Kč právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek č.l. 19-29 spisu) s účinností ke dni 8. 7. 2020. Dle sdělení žalobce žalovaný uhradil celkem částku 8 013 Kč, a to dle rozpisu plateb uvedeného na č.l. 25 spisu.
9. Předžalobní výzva byla na adresu žalovaného odeslána dne 23. 11. 2020 (č.l. 31-33) doporučeně.
10. Žalobce neprokázal, že by právní předchůdce žalobce náležitě zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Ve spise se nenachází důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitel řádně zjišťoval a posuzoval majetkové a osobní poměry žalovaného. Na výzvu soudu žalobce sdělil pouze zcela obecně, že původní věřitelka ověřovala příjmy a výdaje žalovaného na základě tvrzení žalovaného. Sám žalobce pak uvedl a doložil, že žalovaný v době uzavření smlouvy pobíral invalidní důchod ve výši 6 200 Kč s příspěvkem 2 400 Kč, jeho měsíční výdaje činily 6 500 Kč a měsíčně mu tak zůstává 2 100 Kč. Vyživovací povinnost neměl. Z částky 2 100 Kč pak měl hradit měsíčně 1 593 Kč po 14 měsíců. Ani přes výzvu soudu žalobce však nedoložil, že by byl žalovaný lustrován v jakékoli evidencích dlužníků (např. příjmení, NRKI apod.).
11. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
12. Původní věřitelka právnická osoba anonymizována dvě slova, a.s poskytla žalovanému dne 14. 6. 2018 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč na základě smlouvy o úvěru. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr a náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 302 Kč, a to vše ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Žalovaný uhradil v období od 15. 6. 2018 do 19. 10. 2018 celkem částku 8 013 Kč. Žalobce však neprokázal, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaného byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek. Ohledně splácení žalovaným soud vycházel z tvrzení žalobce.
13. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.
14. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
20. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka si sice ověřila příjem žalovaného výpisem z b.ú., ústřižky o jeho invalidním důchodu, prohlášením žalovaného, nezjišťovala však, zda žalovaný nefiguruje v elektronických databázích dlužníků. Tato informace je přitom zásadní pro zjištění, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr tento schopen splácet. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovaným za neplatnou dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
21. Původní věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaný částečně uhradil (resp. uhradil částku 8 013 Kč a zbylá neuhrazená částka jistiny tak činí 3 987 Kč). Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z., a žalovaný je povinen zbylé bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobce, které žalovaný nijak nezpochybnil, ohledně jeho plnění. Je třeba připomenout, že žalovaný má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatil.
22. Jelikož však žalovaný ve svém vyjádření žalovaný svůj dluh částečně co do částky 12 683,07 Kč uznal a právní zástupkyně žalobce u jednání navrhla minimálně v tomto rozsahu rozhodnout ve prospěch žalobce, soud přiznal žalobci žalovaným uznanou částku se zákonnými úroky z prodlení z uznané částky.
23. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 OZ . Soud nemohl vycházet ze splatnosti zápůjčky sjednané v neplatné smlouvě o zápůjčce. Ve smyslu § 1958 odst. 2 OZ byla žalovaný povinen splnit dluh (vrátit jistinu zápůjčky) na žádost věřitele, a to bez zbytečného odkladu od doručení výzvy. Výzva k plnění č.l. 31 byla žalovanému odeslána doporučeně dne 23. 11. 2020 (č.l. 33) nejpozději třetím dnem se výzva dostala do dispozice žalovaného. Žalovaný byl vyzván, aby dluh uhradil do 8. 12. 2020. Pokud žalovaný v uvedené lhůtě dluh neuhradil, ocitl se dnem 9. 12. 2021 v prodlení s úhradou dluhu a od tohoto data náleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , tedy ve výši 8,25 % ročně.
24. S ohledem na to, že soud považuje smlouvu za neplatnou, zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zbylých poplatků, neboť poplatky nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednány.
25. Soudu se také jeví celková výše nákladů na spotřebitelský úvěr jako zcela zjevně nepřiměřená a v rozporu s dobrými mravy, neboť úroková sazba v takovém případě několikanásobně převyšuje úrokovou sazbu požadovanou bankami a proto byla žaloba zamítnuta i v této části.
26. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím ve splátkách má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. Soud zavázal žalovaného ke splácení příslušných splátek pod pohrůžkou ztráty výhody splátek v případě, že by byť jedinou splátku nezaplatil ve stanoveném termínu.
27. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 090 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení bez příslušenství), dosud bylo na poplatku uhrazeno 852 Kč.
28. Je, tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 238 Kč, a to v kolcích nebo na účet soudu číslo – číslo, variabilní symbol.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.