Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
15 C 90/2021-27
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr Martinou Svobodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, se zákonným úrokem
z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení částky částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem
z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky částka od datum
do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení částky [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku z titulu smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši částka. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši částka, úhradou za poskytnutí úvěru
a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši částka celkem 14 měsíčními splátkami po částka Poslední splátku byla žalovaná povinna uhradit nejpozději datum. Nedílnou součástí smlouvy byl Předpis splátek. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. datum, tak byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými
a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaná následně uhradila na svůj dluh částku ve výši částka. Původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností od datum, na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná od postoupení pohledávky ke dni podání žaloby neuhradila ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši částka, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy
ve výši částka, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu
ve výši částka, úhrady za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, úroku z úvěru ve výši 15 % p. a. z dlužné jistiny úvěru
ve výši částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši
8,5 % p. a. z částky ve výši částka, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši
částka a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, od datum do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, ani na základě této výzvy žalovaná nereagovala a zůstala dlužna žalovanou částku.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání
na základě předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o úvěru číslo přehledu splátek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne datum úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši částka a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s náklady úvěru ve výši částka v anonymizováno měsíčních splátkách po částka, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka byla splatná
do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Náklady úvěru sestávaly z úroku ve výši částka, z úhrady za poskytnutí úvěru ve výši částka, z nákladů
na vyhodnocení úvěru ve výši částka a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek si sjednaly strany smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z dlužné částky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Dále si strany smlouvy sjednaly,
že v případě prodlení dlužníka s úhradou kterékoli splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dlužníkem dosud neuhrazená část celkové dlužné částky. Z předpisu splátek pro smlouvu má soud za prokázané, že žalovaná svým podpisem stvrdila, že se seznámila se složením jednotlivých splátek.
4. Z transakční historie ke smlouvě o úvěru číslo bylo zjištěno, že žalovaná uhradila sedmi splátkami částku v celkové výši částka Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne datum, dále neuhradila ničeho.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve znění dodatku číslo ze dne datum, z potvrzení
o zaplacení kupní ceny, z přílohy číslo smlouvy o postoupení pohledávek – strana číslo
ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne datum mezi společností právnická osoba, jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, smlouva o postoupení pohledávek, podle které přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum.
6. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě
ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby. Z podacího lístku soud zjistil, že tato výzva byla žalované odeslána následujícího dne.
7. Přípisem zdejšího soudu ze dne datum byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní
od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě doplnila žalobu tvrzením, že splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a na podporu svých tvrzení označila důkazy, a to žádost o úvěr ze dne datum, která obsahovala prohlášení žalované o jejích příjmech a výdajích, a výplatní pásku za říjen roku 2016.
8. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce částka, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná měla tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit souhrnný poplatek ve výši částka, a to pravidelnými 14 měsíčními splátkami po částka. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo právního předchůdkyně žalobkyně na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Sjednané splátky žalovaná včas a řádně nehradila, když uhradila pouze částku v celkové výši částka Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne datum, dále neuhradila ničeho. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek účtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované sjednanou smluvní pokutu z dlužných splátek, která činila částka. Právní předchůdkyně žalobkyně po vzniku práva na zaplacení zbývající části dluhu převedla pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná na úhradu zbylé části jejího dluhu nezaplatila ničeho ani poté, co k tomu byla právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění vyzvána.
9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
10. Závazkový právní vztah uzavřely žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání
a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“,
na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona platného a účinného v době uzavření smlouvy č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je
po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno,
co měl po právu plnit sám.
19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
20. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 9 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.
21. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
22. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované řádně nedoložila. Z předložených příjmů nelze dojít k závěru,
že žalovaná byla schopna svůj dluh splácet. Žalované jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány její příjmy i výdaje. Právní předchůdce žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopná spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.
23. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy.
Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.
24. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, přičemž tuto skutečnost žalované písemně oznámila. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaná ani po změně věřitele svého dluhu svůj postoj k vrácení zbylé části bezdůvodného obohacení nezměnila.
25. Jak již bylo výše konstatováno dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je
s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 9 odst. 1 ZoSÚ, absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce částka, které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila
a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky částka (zapůjčených
částka po odečtení žalovanou vrácených částka), také vrátit.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, náhrada nákladů nevznikla.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.