Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 107/2021-28

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr Martinou Svobodovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, se zákonným úrokem z prodlení

ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů

od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku částka,

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum

do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka,

s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky

částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o půjčce číslo dne

datum, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, který představoval úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy o půjčce ve výši částka s úrokovou sazbou ve výši anonymizováno ročně, administrativní poplatek ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, celkem anonymizováno týdenními splátkami po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný uhradil na svůj dluh částku ve výši částka, dále neuhradil ničeho. Žalovaný se tak dostal do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla ode dne následujícího

po splatnosti poslední splátky požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky a úrok

z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Dále se neuhrazená jistina ve výši částka úročí dle článku 1.2 Smluvních podmínek úrokem

ve výši anonymizováno ročně, a to ode dne datum až do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Za období od postoupení pohledávky do podání žaloby neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Žalobkyně má za to, že jí s ohledem na výše uvedené vznikl nárok na zaplacení dlužné částky ve výši částka sestávající z neuhrazené jistiny ve výši částka, dlužných úhrad za služby ve výši částka, z kapitalizovaných úroků ve výši částka, z kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, z úroků ve výši anonymizováno ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a z úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši

částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo soud zjistil, že byla uzavřena dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, a žalovaným jako zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy. Zákazník si zvolil hotovostní režim splátek s tím, že původní věřitel poskytuje Zákazníkovi úvěr v částce částka, a že Zákazník se zavazuje zaplatit věřiteli za tuto zápůjčku poplatek v částce částka, který představuje úrok ve výši částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek

ve výši částka a částku za administrativní činnost ve výši částka, a že celková dlužná částka, kterou je Zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit činí částka. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v hotovosti, a to vždy do rukou osoby uvedené v článku 9.3 smluvních podmínek v anonymizováno týdenních splátkách, přičemž výše každé týdenní splátky od první po poslední činí částka, když první splátku je Zákazník povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období a že Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou uvedenou částku zápůjčky. Dále se původní věřitel a Zákazník

v článku 8.1 smluvních podmínek dohodli, že v případě, kdy Zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má původní věřitel právo mimo jiné na úhradu celé dosud nesplacené jistiny a na zákonný úrok z prodlení.

4. Z karty zákazníka ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného na základě jeho prohlášení, kde žalovaný uvedl, že je svobodný, bezdětný, bydlí v nájmu a jeho měsíční příjem ze zaměstnání činí částku ve výši částka

a výdaje částku ve výši částka.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena dne datum mezi společností právnická osoba, jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, smlouva o postoupení, podle které přešla pohledávka za žalovaným

na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z podacího lístku

ze dne datum bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Z přílohy číslo smlouvy o postoupení pohledávek - strana číslo seznamu postoupených pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že výše pohledávky za žalovaným činila částka.

6. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě

ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby s tím, že uhradil částku částka.

7. Přípisem zdejšího soudu ze dne datum byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní

od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě doplnila žalobu tvrzením, že splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a na podporu svých tvrzení označila důkazy, které jsou již spisem a dále rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. -97 ze dne 31. 7. 2020.

8. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce částka. Žalovaný měl tuto částku a náklady zápůjčky v celkové výši částka právní předchůdkyni žalobkyně splatit v 58 týdenních splátkách. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný

ve splátkách uhradil pouze částku ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný souhrnnou částku včas a v plné výši nevrátil, právní předchůdkyně žalobkyně mohla

po žalovaném požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně poté žalovaného prostřednictvím svého zástupce upomínala k úhradě dluhu, žalovaný však již ničeho nezaplatil.

9. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí zápůjčky došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s  , , v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“, neboť v daném případě jde zjevně o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu až 3 uvedeného zákona a a a násl. o. z.

10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním

z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho,

co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala,

co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.

To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není

za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v . Jeho ustanovení pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. -53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

18. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. Ústavní soud ČR judikoval,

že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy, …. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést

(i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

19. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou, neboť je zjevné, že žalovaný má sice pravidelný příjem ze zaměstnání, nicméně žalobkyně nikterak neprověřila jeho výdaje, a zejména pak nemohla učinit porovnání příjmů a výdajů v intencích životního a existenčního minima. Z žalobkyní předložené dokumentace k posouzení úvěruschopnosti není vůbec zřejmé, jaké náklady měl v době uzavření smlouvy o zápůjčce žalovaný, natož zda byl schopen zapůjčené prostředky vrátit byť v týdenních splátkách, případně zda měl například prostředky k tvorbě úspor nebo úhradě mimořádných vydání. Poskytovatel zápůjčky je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zapůjčené prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě,

že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, zápůjčku poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

20. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus

či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

21. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, přičemž tuto skutečnost žalované písemně oznámila. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaná ani po změně věřitele svého dluhu svůj postoj k vrácení zbylé části bezdůvodného obohacení nezměnila.

22. Jak již bylo výše konstatováno dotčená smlouva o zápůjčce je s ohledem na skutečnost,

že žalobkyně nesplnila podmínky § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce částka, které jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky částka (zapůjčených částka po odečtení žalovaným vrácených částka), žalobkyni také vrátit. Co do částky částka bylo žalobě vyhověno s odkazem na § 2991 o. z. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce.

23. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se žalovaný bezdůvodně obohatil, úrok z prodlení podle o. z. ve výši stanovené , a to od datum, jak žalobkyně požadovala. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

24. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud postupoval v souladu s  , dle nějž v případě, že má účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, nicméně žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

25. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena

na základě , tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.