Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 109/2021-27
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr Evou Harmachovou jako samosoudkyní v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
sídlem adresa žalovaného
o zaplacení 5 200,91 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 359,50 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 52,56 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 24,95 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 815 Kč od 8. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 544,50 Kč od 3. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, dále částku 2 841,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 9 112 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 359,50 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 52,56 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 24,95 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 815 Kč od 8. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 544,50 Kč od 3. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, dále částku 2 841,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 9 112 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>
Žalobou podanou k soudu dne 19.1.2021 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení zažalované částky. K odůvodnění žaloby uvedla, že mezi účastníky byla dne 15.10.2019 uzavřena licenční smlouva o poskytnutí oprávnění k užití aplikace webová adresa. Žalovaný se za tyto služby zavázal hradit měsíční odměnu ve výši 1 815 Kč vč. DPH, což v období od května 2020 do září 2020 nečinil řádně a včas. Z tohoto důvodu mu vůči žalobkyni vznikl dluh v celkové výši 5 200,91 Kč sestávající z neuhrazených faktur ve výši 2 359,50 Kč, ze smluvní pokuty dle čl. 5 smlouvy a z příslušenství, který neuhradil ani na základě upomínky.
Žalovaný nárok žalobkyně neuznal. Uvedl, že se pokusil záležitost vyřešit smírně, několikrát navrhoval doplatit oprávněné nároky žalobkyně. Služby žalobkyně neposkytovala až do skončení smlouvy. V době, kdy byly služby omezené, nebyl žalovaný v prodlení s úhradou faktur více než 60 dní. Smluvní pokutu považuje za nepřiměřenou a nesouhlasí s jejím uplatněním zpětně. Též nesouhlasí s náhradou nákladů řízení, neboť s ním právní zástupce žalobkyně nekomunikoval.
Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Soud provedl všechny důkazy, které ve věci účastníci navrhli, další důkazy nebylo třeba provádět. Za použití ust. § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:
V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že mezi účastníky byla dne 15.10.2019 uzavřena licenční smlouva o poskytnutí oprávnění k užití aplikace webová adresa, žalovaný se za tyto služby zavázal hradit měsíční odměnu ve výši 1 815 Kč vč. DPH, pro případ prodlení žalovaného s platbami byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně (prokázáno licenční smlouvou ze dne 15.10.2019). Žalobkyně žalovanému vyúčtovala odměnu za období 14.5.2020 – 13.6.2020 ve výši 1 815 Kč, za období 14.7.2020 – 13.8.2020 ve výši 1 815 Kč, za období 14.8.2020 – 13.9.2020 ve výši 1 815 Kč a za období 14.9.2020 – 22.9.2020 ve výši 544,50 Kč (prokázáno fakturami). Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno e-mailovou komunikací účastníků, předžalobní výzvou k plnění ze dne 16.12.2020, výpisem z datové schránky).
Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.
Podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
Mezi účastníky byla uzavřena licenční smlouva, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému přístup do aplikace webová adresa a žalovaný se za to zavázal hradit sjednanou odměnu. Nebylo sporováno, že žalovaný tuto odměnu neuhradil za období od 14.8.2020 do 22.9.2020 v celkové výši 2 359,50 Kč a odměnu za období 14.5.2020 – 13.6.2020 a 14.7.2020 – 13.8.2020 uhradil opožděně. Z tohoto důvodu mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni zákonný poplatek z prodlení a dále smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z dlužné částky dle čl. 5 smlouvy.
Žalovaný namítal, že smluvní pokuta je nepřiměřená a nelze ji požadovat z již uhrazených faktur. K tomu soud uvádí, že smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně je konstantně považována za platné ustanovení smlouvy, které je v souladu s dobrými mravy (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 33 Odo 438/2005). Vzhledem k tomu, že se žalovaný s úhradou faktur do prodlení prokazatelně dostal, je povinen žalobkyni tuto smluvní pokutu uhradit, a to až do data faktické úhrady dlužných faktur, přitom úhradou faktury nárok na smluvní pokutu nezaniká. Není též rozhodné, zda žalobkyni jako věřiteli vznikla v důsledku prodlení žalovaného s úhradou faktur nějaká škoda. Bylo pouze na žalovaném, zda dostojí svým smluvním povinnostem a vyhne se tak povinnosti smluvní pokutu hradit.
Dále žalovaný tvrdil, že mu bylo ze strany žalobkyně pozastaveno poskytování sjednaných služeb, což zjistil 29.9.2020. Vzhledem k tomu, že odměna byla vyúčtována toliko do 22.9.2020, je nerozhodné (a pochopitelné), že ke dni 29.9.2020 již služby poskytovány nebyly. Současně pokud tuto skutečnost zjistil žalovaný až dne 29.9.2020, je patrno, že dříve služby poskytovány byly. V tomto směru leželo důkazní břemeno na žalovaném (neboť se jednalo o jeho tvrzení), nelze je přenášet na žalobkyni.
Soud proto konstatuje, veškeré žalované částky jsou nárokovány po právu, zcela v intencích uzavřené licenční smlouvy, a žalovaným nebyly uhrazeny.
Z těchto důvodů soud rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.
O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.
Soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dále v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 4 úkony právní pomoci po 1 500 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění, písm. g) – účast na jednání soudu, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 4 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.
Celkové náklady žalobkyně ve výši 9 112 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 věta prvá o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.