Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
51 C 60/2021-11
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr Hanou Cholastovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2 075 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 075 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 075 Kč od 28. 12. 2019 do 14. 10. 2020 kapitalizovaným částkou 166 Kč, to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 5 119 Kč, k rukám titul. jméno příjmení, advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 075 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 075 Kč od 28. 12. 2019 do 14. 10. 2020 kapitalizovaným částkou 166 Kč, to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 5 119 Kč, k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 2 075 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 13. 9. 2019 do 27. 12. 2019, které byla žalovaná žalobkyni povinna platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky řízení dne datum.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Smlouvou číslo ze dne datum bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti podnikatele. Pojistné mělo být hrazeno ročně po 5 140 Kč. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den datum. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Z tvrzení žalobkyně a ní předloženého výpisu se podává, že žalovaná žalobkyni neuhradila pojistné za období od 13. 9. 2019 do 27. 12. 2019 v celkové výši 2 075 Kč. Dopisem žalobkyně adresovaným žalované bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou vyzvala, aby dlužné pojistné doplatila ve stanovené lhůtě, zároveň žalovanou upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne.
Dle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.”), účinného od 1. 1. 2014, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením. Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když žalobkyni nezaplatila pojistné za období od 13. 9. 2019 do 27. 12. 2019 a soud proto žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 075 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce