Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 247/2020-60
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 500 Kč od 2. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 500 Kč od 22. 6. 2018 do 1. 7. 2020 a ve výši 0,25 % z částky 2 500 Kč od 2. 7. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 500 Kč od 2. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 500 Kč od 22. 6. 2018 do 1. 7. 2020 a ve výši 0,25 % z částky 2 500 Kč od 2. 7. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 6. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení ve výroku shora uvedené částky spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 500 Kč od 22. 6. 2018 do zaplacení s tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným byla dne 21. 3. 2018 za pomoci prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Poskytovatel úvěru se smlouvou zavázal poskytnout žalovanému bezhotovostní úvěr s možností opakovaného čerpání až do úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč, zatímco žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru, nejméně však ve výši 1 000 Kč, spolu s úrokem z úvěru ve výši 8,5% měsíčně a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5% z každé čerpané částky. Žalovaný jistinu úvěru neuhradil. Pohledávku za žalovaným původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 postoupil žalobkyni. Žalovaný, byť písemně vyzýván, svůj dluh do zahájení řízení neuhradil.
Žalovaný se po celé řízení k žalobě nevyjádřil.
Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí písemné omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:
Podle stranami nepodepsané smlouvy o revolvingovém úvěru společnost právnická osoba se jako věřitel zavázal poskytnout žalovanému jako klientovi úvěr s možnostmi opakovaného čerpání splacené části úvěru až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč, a žalovaný úvěr úročený pevnou úrokovou sazbou 8,5% měsíčně splácet spolu s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5% z částky každého čerpání, vždy do 30. dne každého měsíce počínaje dnem 22. 3. 2018. Dle potvrzení o provedené platbě vydaného právnická osoba, s. r. o. byla dne 22. 3. 2018 na účet č. bankovní účet poukázána částka 2 500 Kč, pod variabilní symbol. Podle platební informace číslo byla žalovanému dne 22. 3. 2018 poskytnuta částka 2 500 Kč. Z další platební informace - výpisu z účtu, číslo bylo zjištěno, že žalovanému byla vyúčtována pokuta za prodlení ve výši 250 Kč. Podle platební informace číslo prodlení žalovaného se splácením pokračovalo i další měsíc, pročež mu byla vyúčtována opět smluvní pokuta za prodlení ve výši 250 Kč. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným žalobkyni.
Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 22. 3. 2018 na bankovní účet žalovaného částku
2 500 Kč. Pohledávku za žalovaným postoupila tato společnost žalobkyni.
Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je co do jistiny pohledávky důvodná, byť z jiných, než žalobkyní tvrzených důvodů. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na účet žalovaného 2 500 Kč, ovšem po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nebyl prokázán žádný právní titul k takovému úkonu. Z žádného provedeného důkazu ani při zohlednění pasivity žalovaného a při přihlédnutí k nerozporovaným tvrzením žalobkyně nevyplývá, že by žalovaný provedl jakýkoliv relevantní úkon směřující k uzavření smlouvy o úvěru s žalobkyní tvrzeným obsahem. Toliko bylo prokázáno, že žalobkyně disponuje identifikačními údaji žalovaného a jednostranně vyhotovenými listinami, jak jsou shora specifikovány, aniž by bylo jakkoli doloženo, že tyto údaje právní předchůdkyni žalobkyně sdělil žalovaný a jakým způsobem. Nebylo tak ani prokázáno, že by se úvěrová smlouva doložená žalobkyní dostala do sféry dispozice žalovaného a ten následně vyjádřil, ať již jakýmkoliv způsobem, vůli tuto smlouvu uzavřít. Žalobkyně se svou neúčastí u jednání soudu vzdala možnosti být poučena podle § 118a odst. 3 o.s.ř. k doplnění důkazů za účelem prokázání žalobních tvrzení. Žalobkyně tak prokázala jen to, že právní předchůdkyně žalobkyně uhradila žalovanému 2 500 Kč. Na takto poskytnuté plnění za daného skutkového stavu nutno pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného o částku 2 500 Kč, neboť právě v tomto rozsahu mu bylo právní předchůdkyní žalobkyně plněno bez právního důvodu, a žalovaný je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tedy absentuje právní titul, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaný byl povinna obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak řádně a včas neučinil, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyně má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku běhu úroků z prodlení, v řízení nebylo prokázáno, kdy žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění, a za takovou výzvu je tedy třeba považovat až samu žalobu, která se ocitla ve sféře dispozice žalovaného poslední den odběrní lhůty k doručení žaloby a platebního rozkazu, tj. dne 30. 6. 2020, ode dne 2. 7. 2020, když neplnila bez zbytečného odkladu, je s úhradou v prodlení. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. I tohoto rozsudku a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v převážné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, když neúspěch žalobkyně v dílčí části příslušenství pohledávky je třeba hodnotit jako nepatrný. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.