Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 117/2021-37
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr Janem Kušnírem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa, obec - část obce
zastoupená advokátem titul. jméno celé jméno žalovaného
sídlem adresa, obec a číslo - část obce
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného, obec
o zaplacení 13 966,36 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 966,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 12 409,77 Kč od 2. 7. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 600 Kč od 2. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokáta titul. jméno celé jméno žalovaného náklady řízení ve výši 2 071 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 966,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 12 409,77 Kč od 2. 7. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 600 Kč od 2. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokáta [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného] náklady řízení ve výši 2 071 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Žalobce se návrhem podaným zdejšího soudu domáhal zaplacení žalované částky, která představuje dluh na úvěrovém účtu na základě smlouvy o úvěru resp. o kontokorentu, kterou uzavřel se žalovaným právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČO (dále jen banka). Pohledávka přešla na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.6.2020, o čemž byl žalovaný informován.
Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil.
Z návrhu na zahájení řízení a důkazů listinných předložených žalobcem zejména smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne 28.7.2010 a dispozic ke smlouvě ze dne 10.7.2018 povolujících přečerpání na účtu žalovaného bankovní účet do debetu 8.000 Kč, všeobecných obchodních podmínek, sazebníku anonymizováno a roční úrokové sazbě z vkladu a úvěrů, oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení anonymizováno, dopisu o zesplatnění dluhu ze dne 1.7.2019, výpisu z běžného účtu, výpisu z úvěrového účtu, předžalobního pokusu o smír, soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. De facto šlo o poskytnutí úvěru označovaného jako kontokorent, neboť smyslem této smlouvy byl závazek banky umožnit žalovanému debetní zůstatek na jeho běžném korunovém účtu, který mu byl za tímto účelem zřízen. To vše za předpokladu, že žalovaný bude plnit ujednání smlouvy, k němuž se zavázal. Nedílnou součástí smlouvy jsou pak všeobecné obchodní podmínky banky. Závazek banky směřoval k respektování debetního zůstatku na účtě žalovaného do výše 8.000 Kč. Na druhé straně povinností žalovaného bylo každý měsíc zaplatit na běžný korunový účet minimální částku 4 000 Kč Smluvní úrok činil 24 % p.a. Protože žalovaný však své povinnosti neplnil zejména v platbách, které měl zasílat na tento účet, dne 1.7.2019 banka dluh zesplatnila a vyzvala ho ke splacení dluhu 13 966,36 Kč, což představovalo pouze dlužnou jistinu 12 409,77 Kč, poplatky 600 Kč, kapitalizovaný úrok 0 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 956,59 Kč. Po zesplatnění žalovaný ničeho na dluh neuhradil.
Z provedených důkazů je především nepochybně prokázáno, že mezi bankou a žalovaným vznikl právní vztah předpokládaný ustanovením § 708 až 715 obchodního zákoníku, tedy smlouva o běžném účtu.
Dále je zřejmé, že došlo platně i k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dluhu.
Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 800 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez řádného právního a skutkového rozboru, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 2.071 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve třech vyhotoveních.