Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 95/2021-53
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
t. č. Věznice Jiřice, číslo PSČ obec
pro 3 780 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 780 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 633,02 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 699 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, titul. jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 780 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 633,02 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 699 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 780 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené poplatky za držení televizního přijímače za období od října 2017 do ledna 2020 při měsíční částce 135 Kč. Žalovaný tyto poplatky neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Žalobkyně požaduje také úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek, a to ode dne následujícího po jejich splatnosti stanovené zákonem, do dne vyhotovení žaloby, tj. do 15. 10. 2020, což činí 33,02 Kč.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že v bytě na adrese adresa, a to v období od 1. 1. 2020 do 22. 2. 2020, a v nájemní smlouvě nebylo uvedeno, že by měl televizní poplatek hradit, navíc v bytě televize ani nefungovala. Nájemní smlouvu řádně ukončil a následně se přestěhoval do obec. V současné době se nachází anonymizována dvě slova. Nerozumí tedy tomu, proč je televizní poplatek požadován za období od října 2017 do ledna 2020.
3. Žalobkyně na svých žalobních tvrzeních setrvala, jelikož odstěhování žalovaného z adresy uvedené v přihlášce k TV poplatkům v žádném případě neodůvodňuje zánik jeho poplatkové povinnosti, neboť tato je spojena s vlastnictvím resp. držbou TV přijímače. V případě, že žalovaný přestal být poplatníkem televizního poplatku pro některou ze skutečností uvedených v zákoně č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, bylo jeho povinností podle § 8 citovaného zákona podat odhlášku, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující jeho odhlášení. Pokud žalovaný nadále nevlastnil TV přijímač, ke skončení poplatkové povinnosti by došlo pouze v případě, že by žalovaný podal odhlášku dle § 8 citovaného zákona, a to až v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém by došlo k doručení jeho odhlášky do sídla žalobkyně. Žalovaný však tuto svou zákonnou povinnost nesplnil.
4. Prvního jednání se účastníci nezúčastnili, zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil, žalovaný souhlasil, aby bylo vzhledem k jeho pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
Žalovaný se v měsíci červenci 2013 přihlásil jako poplatník televizních poplatků, a to z adresy adresa (prokázáno potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpis z evidence České pošty ze dne 16. 9. 2020). Dne 15. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky na neuhrazených televizních poplatcích za období od ledna 2017 do ledna 2020 ve výši 5 375 Kč včetně příslušenství spočívajícího v úroku z prodlení ve výši 668,99 Kč. Výzva byla žalovanému doručena dne 26. 3. 2020 na adresu adresa, kdy si žalovaný osobně vyzvedl na doručovací poště (prokázáno výzvou ze dne 15. 3. 2020 a přiloženou doručenkou). Opakovaně byl žalovaný k úhradě dluhu vyzván dne 27. 5. 2020, tuto výzvu si žalovaný v úložní době na doručovací poště nevyzvedl (prokázáno výzvou ze dne 27. 5. 2020 a přiloženou doručenkou) a výzvou ze dne 15. 7. 2020, která byla vrácena žalobkyni jako nedoručitelná, neboť žalovaný si zásilku v úložní době nevyzvedl a na dané adrese nemá označenu domovní schránku (prokázáno výzvou ze dne 15. 7. 2020 a přiloženou doručenkou). Na základě nájemní smlouvy ze dne 28. 12. 2019 měl žalovaný v době od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 v nájmu bytovou jednotku na adrese adresa, tento byt převzal do užívání dne 28. 12. 2019 Smlouva byla ukončena dne 22. 2. 2020 (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 28. 12. 2019 a předávacím protokolem ze dne 28. 12. 2019). Na základě smlouvy o pronájmu nebytového prostoru sloužícího k podnikání ze dne 18. 2. 2019 měl žalovaný v době od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2020 v nájmu nebytový prostor v obec (prokázáno smlouvou o pronájmu nebytového prostoru sloužícího k podnikání ze dne 18. 2. 2019).
6. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť žalovaný v měsíci červenci 2013 oznámil žalobkyni, že se stal poplatníkem televizního poplatku tím, že se jako poplatník televizního poplatku přihlásil. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku každá fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač nebo jej drží či z jiného důvodu alespoň 1 měsíc užívá. V případě, že žalovaný přestal být poplatníkem dle citovaného zákona, byl osvobozen dle § 4 odst. 1 daného zákona či neplatí televizní poplatek dle § 5 odst. 2 daného zákona, byl povinen se dle ust. § 8 odst. 8 citovaného zákona z evidence poplatníků televizního poplatku odhlásit, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. V řízení nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by se žalovaný z evidence poplatníků televizního poplatku odhlásil, je tedy i nadále povinen hradit stanovený televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Skutečnost, že žalovaný v době od přihlášení se jako poplatník televizního poplatku změnil své bydliště, nemá na jeho povinnost k úhradě televizního poplatku vliv. V řízení nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný na televizní poplatky v době od 1. 10. 2017 do 31. 1. 2020 něčeho uhradil, byl proto k úhradě dlužných televizních poplatků za toto období v celkové výši 3 780 Kč zavázán tímto rozsudkem. Jelikož je žalovaný s úhradou poplatků v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek podle § 1970 občanského zákoníku , a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky žalobkyni přísluší vždy od 16. dne kalendářního měsíce, za který nebyl poplatek uhrazen, neboť splatnost poplatku je § 7 odst. 3 citovaného zákona stanovena vždy nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, do dne sepisu žaloby 15. 10. 2020, když za další období žalobkyně úroky z prodlení nepožadovala. Úroky činí kapitalizovanou částku 633,02 Kč.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobkyně měla ve sporu plný procesní úspěch, a přísluší jí proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby do podání žaloby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby, každý právní úkon po 300 Kč), z odměny advokáta dle § 7 AT ve výši 1 000 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT (vyjádření k odporu žalovaného) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 200 Kč ke dvěma úkonům právní služby do podání žaloby dle ust. § 14b odst. 2 AT (za každý právní úkon po 100 Kč) a ve výši 300 Kč k jednomu úkonu právní služby (účast u jednání) dle ust. § 13 AT. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH ve výši 399 Kč v souladu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 699 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.