Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 37/2021-41

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

anonymizováno státní příslušnice

bytem adresa žalované

o zaplacení 6 323,86 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 6 000 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 323,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 323,86 Kč od 7. 5. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 6 000 Kč. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 323,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 323,86 Kč od 7. 5. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 6 323,86 Kč s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, jejíž nedílnou součástí byly platné obchodní podmínky, na základě které se zavázala dodávat žalované do odběrného místa na adrese adresa žalované, plyn, v kategorii domácnost a žalovaná v tomto odběrném místě plyn od žalobkyně odebírala. Smluvní strany si v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly pro případ, že žalovaná učiní bez souhlasu obchodníka jakýchkoliv projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od obchodníka a/nebo žalovaná způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu 22 měsíců s možností automatické prolongace smlouvy. Žalovaná opakovaně neplnila své platební povinnosti – konkrétně neuhradila zálohu za měsíc číslo a číslo. Žalobkyně dne 12. 2. 2019 ukončila dodávku plynu z důvodu porušení platebních povinností ze strany žalované. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč za každý měsíc od 02/ 2019 až 05/ 2020, tedy za 15 měsíců po 400 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 323,68 Kč za plyn odebraný v odběrném místě v období od 13. 7. 2018 do 12. 2. 2019, a to dle daňového dokladu variabilní symbol ze dne 16. 4. 2019.

2. Věc obsahuje cizí prvek spočívající v cizí státní příslušnosti žalované, která je státní občankou země. Je proto třeba nejdříve zkoumat, zda český soud má pravomoc ve věci jednat a v kladném případě zda lze věc projednat a rozhodnout podle českého právního řádu. Žalovaná je příslušníkem státu, který není členem Evropské Unie. Zároveň mezi Českou republikou a země neexistuje mezinárodní smlouva, která by pravomoc a příslušnost soudů v této věci upravovala. Jelikož nelze pravomoc určit na základě právního aktu EU či mezinárodní smlouvy, přichází v úvahu založení pravomoci na základě , o mezinárodním právu soukromém, v platném znění (dále jen„ ZMPS“). Podle ZMPS je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Postačuje tedy, je-li dána místní příslušnost českého soudu podle některého až , , v platném znění (dále jen„ “) či některého ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. Podle ustanovení je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje, není-li stanoveno jinak. Podle ustanovení nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoby bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaná má bydliště na adrese adresa žalované, je tím založena pravomoc českých soudů k rozhodování o této věci a věc se bude rozhodovat dle českého práva.

3. Soud ve věci nařídil jednání, ze kterého se právní zástupce žalobkyně omluvil, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, ačkoliv předvolání k jednání jí bylo řádně a včas doručeno, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů ( ).

4. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem byla uzavřena ve smyslu § 72 odst. 2 energetického zákona smlouva o sdružených službách dodávky plynu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a žalovaná se zavázala zaplatit výrobci plynu nebo obchodníkovi s plynem cenu za dodaný plyn a cenu související služby v plynárenství. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy i dodávku plynu, přičemž žalovaná svoji povinnost uhradit za dodaný plyn dohodnutou cenu nesplnila a dluží tak žalobkyni částku 323,86 Kč, proto soud v této části žalobě vyhověl. Ve smyslu , , v platném znění (dále jen „o. z.“) soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti, tj. ode dne 7. 5. 2019 do zaplacení (výrok II.).

5. Soud naopak shledal žalobu nedůvodnou v rozsahu částky 6 000 Kč, kterou žalobkyně po žalované žádá z titulu smluvní pokuty ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc od února 2019 do května 2020, tj. v období po skončení dodávky plynu do konce doby trvání smlouvy, vč. případné prolongace. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

6. Smlouvu o dodávce plynu uzavřenou mezi účastníky je třeba posoudit jako smlouvu spotřebitelskou, tedy smlouvu uzavřenou mezi žalovaným jako fyzickou osobou, která plyn odebírala pro svoji domácí spotřebu a žalobkyní, která vystupovala jako podnikatel a dále ve smyslu § 1798 o. z. jako smlouvu adhezní, neboť žalovaná jako spotřebitel a slabší strana neměla skutečnou možnost ovlivnit obsah smlouvy o dodávce plynu. Obsah smlouvy je dán na předepsaném formuláři, do kterého se pouze vpisují údaje o zákazníkovi, o odběrném místě a o místě a datu uzavření smlouvy. Smlouva má atypickou strukturu, kdy na první straně nejsou (jak je obvyklé) údaje o účastnících smlouvy a předmětu smlouvy, vč. specifikace odběrného místa, ale první stranu smlouvy tvoří ujednání o předmětu smlouvy, o sdružených službách dodávky plynu o trvání smlouvy, o cenových podmínkách, ostatní ujednání a prohlášení zákazníka. Ustanovení o smluvních pokutách nemá samostatné označení, ale jsou v odstavci nadepsaném jako„ ostatní ujednání“. Soud má za to, že již tato formulace, která může spotřebiteli podsouvat, že se jedná o ostatní čili nepodstatné ujednání, jde k tíži spotřebitele. Dále samotná formulace smluvních pokut (viz. výše) je dle názoru soudu zcela nepřehledná, neboť je psaná drobným písmem, v dlouhých souvětích a pro průměrně vzdělaného zákazníka/spotřebitele se musí jevit jako nepřehledná a nesrozumitelná. Soud má pochybnosti, zda žalobkyně skutečně žalovanou před podpisem smlouvy upozornila na toto ujednání o smluvních pokutách a to tak, aby jim skutečně porozuměla. Soud dále upozorňuje na naprostou nerovnováhu v ujednáních o smluvní pokutě, kdy za porušení povinností je smluvní pokutou (a to v opakované výši) sankcionován jednostranně a pouze spotřebitel/zákazník, žalobkyně pro případ porušení jejích smluvních povinností sankcionována smluvní pokutou není. Soud tedy s ohledem na shora uvedené dovozuje neplatnost ujednání o smluvní pokutě zejména s ohledem na § 1813 o. z., kdy z důvodu nepřiměřenosti se jedná o zakázané ujednání, které je s ohledem na § 580 o. z. neplatné, když obsahuje zakázané ujednání a tedy odporuje zákonu. Soud k této neplatnosti přihlíží ve smyslu § 588 o. z. i bez návrhu. Proto soud žalobu v rozsahu částky 6 000 Kč zamítl (výrok I.).

7. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení Žalovaná byla neúspěšná pouze v nepatrné části (5 %), proto by měla vůči žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení, ovšem žádné náklady jí v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.