Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 183/2021-21
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Procházkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 17. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 17. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný neuhradil jízdné a přirážku za jízdu bez platné jízdenky v dopravním prostředku MHD žalobkyně během přepravy dne 16. 10. 2020 v na lince autobusu 197.
Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.
Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný přepravoval dne 16. 10. 2020 v na lince autobusu 197, jež je součástí sítě MHD provozované žalobkyní. Při přepravní kontrole, která v ten okamžik se žalovaným byla provedena, se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Dle přepravního řádu v době provádění přepravní kontroly činilo jízdné částku 24 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 500 Kč.
Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný s žalobkyní uzavřel nástupem do dopravního prostředku, jenž je součástí sítě MHD provozované žalobkyní, konkludentně přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), čímž mu vznikla povinnost dle přepravního řádu zaplatit jízdné a pro případ neprokázání se platným jízdním dokladem při přepravní kontrole též přirážku k jízdnému. Žalovaný se po nástupu do dopravního prostředku při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu proto povinnost zaplatit též přirážku k jízdnému. Žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil, když dluh včas neuhradil, čímž se dne následujícího ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Opak žalovaný netvrdil ani jinak se nebránil. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení částky 1 524 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (8,25 % ročně ke dni počátku prodlení).
Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.