Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
38 C 40/2021-27
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr Janou Elou Klikovou ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO
; sídlem adresa žalobkyně,
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
; bytem adresa žalované,
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 1 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 1 600 Kč od 7. 8. 2018 do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 1 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 1 600 Kč od 7. 8. 2018 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 1 600 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru ve výši 17 700 Kč ze dne 12. 6. 2017, kterou se žalovanou uzavřela. Žalovaná se zavázala úvěr skládající se z půjčené částky 10 000 Kč a z kapitalizovaného úroku 7 700 Kč) splácet ve splátkách po 295 Kč týdně. Žalovaná dosud uhradila 16 100 Kč a dluží tak žalobkyni 1 600 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tedy nesporovala tvrzení uvedená v žalobě.
3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. o. s. ř. , protože účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:
5. Z obsahu smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla dne žalované - spotřebitelce - peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na základě smlouvy evidované pod číslo. Žalovaná se zavázala peněžité prostředky splatit v 60 měsíčních splátkách ve výši 1 278 Kč (?), a to včetně poplatků (úroků) ve výši 7 700 Kč Celkem měla žalovaná zaplatit 17 700 Kč, zápůjční úroková sazba činila 66% p.a.
6. Z tvrzení, které žalovaná nerozporovala, bylo zjištěno, že původní věřitel a jeho právní nástupci do doby podání žaloby evidovali uhrazenou částku 16 100 Kč.
7. Nebylo zjištěno, že poskytovatel zápůjčky dříve, než přenechal žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – splácet poskytnuté peněžní prostředky.
8. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, aniž s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – poskytnuté peněžní prostředky splácet. Smlouva o úvěru je tudíž neplatná. Přijetím částky 10 000 Kč se žalovaná bezdůvodně obohatila a je její povinností bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Žalovaná dosud uhradila částku 16 100 Kč. V době rozhodování soudu tak žalovaná měla svůj dluh splacený.
9. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu . Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání smlouvy o úvěru vystupovala v pozici spotřebitelky, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016 , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla věc posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku .
10. Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku .
11. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru předpokládá, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posuzuje přitom zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěr platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) zmíněny v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
15. Nejvyšší soud v rozsudku spisové značky 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 vyjádřil právní názor, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Nejvyšší soud uvedl, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka.
16. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředků neposuzoval ve smyslu ustanovení § 84 až § 89 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí schopnost žalované – spotřebitelky – splácet poskytnuté peněžní prostředky. Údaje, které o svých poměrech uvedla sama žalovaná, nemohly sloužit jako objektivní podklady pro posouzení schopnosti žalované splácet poskytnuté peněžní prostředky.
V žádosti o úvěru žalovaná vyplnila svůj měsíční příjem ve výši 7 600 Kč, státní podporu 8 500 Kč a přídavky 2 100 Kč. Dále uvedla přítelovu mzdu 25 000 Kč. Do měsíčních výdajů uvedla běžné výdaje 11 500 Kč, nájem a inkaso 12 000 Kč, telefon 200 Kč a výdaje na půjčky 1 300 Kč. Žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí, když informace od žalované ohledně výše její mzdy a výše mzdy jejího přítele neprověřila potvrzením od zaměstnavatelů či výplatními páskami. Tím žalobkyně nesplnila zákonem stanovenou povinnost a tato skutečnost má za následek neplatnost smlouvy o úvěru. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru se žalovaná přijetím částky 10 000 Kč od žalobce bezdůvodně obohatila. V řízení bylo zároveň zjištěno, že žalovaná částku 10 000 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatila, již splatila (splatila celkem 16 100 Kč). Za této situace soud rozhodl tak, že žalobu na zaplacení částky 1 600 Kč zamítl.
17. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst.1 občanského soudního řádu a nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť žalované, která byla v řízení úspěšná, v řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může podat oprávněný návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na soudní exekuci.