Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 269/2020-67

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Šestákovou ve věci

žalobce/žalobkyně: ; právnická osoba, IČO anonymizováno

sídlem adresa, země

zastoupený advokátkou titul. jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 8 000 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 8 000 Kč od 8. 3. 2014 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 8 000 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 8 000 Kč od 8. 3. 2014 do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou k soudu dne 10. 8. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit mu částku 8 000 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba uzavřel s žalovanou dne 7. 2. 2014 Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalované zápůjčku ve výši 8 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník, jakožto žadatel, uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky společnosti ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v ČR účinné od 10. 11. 2014, se všemi přílohami. Smluvní strany se dohodly, že smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy anonymizováno poskytne žalované zápůjčku na základě žádosti žalované. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky (článek 8.1 VOP) do 7. 3. 2014. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením zápůjčky, když dne 7. 3. 2014 zápůjčku nevrátila. Nesplnila tedy svoji povinnost vrátit zápůjčku řádně a včas. Nereagovala ani na výzvy právního předchůdce k zaplacení pohledávky. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 8 000 Kč, která představuje nesplacenou jistinu poskytnuté zápůjčky. Vedle částky ve výši 8 000 Kč žalobce požaduje po žalovaném zaplacení příslušenství pohledávky, a to výhradně zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Žalobce zaslal žalované v souladu s ustanovením výzvu k plnění datovanou ke dni 19. 5. 2020. Dlužná částka nebyla uhrazena. Aktivní legitimaci žalobce odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce.

2. Na ústním jednání, které bylo nařízeno na den 16. 2. 2021, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, právní zástupce žalobce svoji neúčast u ústního jednání řádně omluvil. Soud proto jednal dle , když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav.

3. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že měla být uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako zapůjčitelem a žalovanou jako zákazníkem dne 7. 2. 2014. Právní předchůdce žalobce se touto smlouvou měl zavázat poskytnout žalované půjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaná se měla zavázat tuto částku uhradit do 7. 3. 2014 spolu s poplatkem ve výši 2 480 Kč. Tato smlouva o zápůjčce nebyla podepsána žalovanou, žalovaná byla na této smlouvě identifikována v hlavičce smlouvy jménem, příjmením, adresou trvalého bydliště, rodným číslem a číslem bankovního účtu bankovní účet. Dalším listinným důkazem, který byl soudu předložen, byly standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platných dokladů ČR a standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru. Z y, která byla nazvána výpis z běžného účtu, číslo výpisu 2014, výpis ze dne 7. 2. 2014, bylo zjištěno, že tohoto dne na účet č. bankovní účet odešla částka 8 000 Kč. Pod číslem účtu bankovní účet bylo jméno příjmení jméno. Z tohoto částečného výpisu nebylo možno zjistit, o jaký účet se jedná a kdo je jeho majitelem, nebylo možno zjistit ani peněžní ústav, u kterého je tento účet veden.

4. Dalším listinným důkazem byla Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 a Oznámení o postoupení pohledávky za žalovanou ze dne 18. 1. 2018. Dalším listinným důkazem byla předžalobní výzva právní zástupkyně žalobce ze dne 7. 5. 2020, včetně dokladu o jejím doručování (dodejka).

5. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

6. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovém stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobce v první řadě soudu předložil k důkazu smlouvu o zápůjčce s údajným datem uzavření, bez jakéhokoliv podpisu či ověření. Soud je toho názoru, že tato neprokazuje uzavření smlouvy s žalovanou, příp. zda byla žalovaná s touto u vůbec seznámena. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena, z předloženého listinného důkazu toto tvrzení nevyplývá. Soud je toho názoru, že skutečnost, že si právní předchůdce žalobce sám v jeho vyhotovených listinách uvedl údaje žalované, neprokazuje skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla skutečně prostředky, např. elektronických komunikací, uzavřena smlouva uvedeného znění. Nevyplývá z nich, že žalovaná byla s textem smlouvy seznámena a vyslovila s ní souhlas. Nevyplývá z toho, že došlo k jakémukoliv kontraktačnímu procesu. Za dané situace by žalobce, resp. jeho právní předchůdce, mohl vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalované s jejich textem. Uvedená nemá žádnou důkazní hodnotu, není z ní patrné, kdy a za jakým účelem byla vytvořena, zda se vůbec vztahuje k osobě žalované a na základě čeho byly jednotlivé údaje v listinách uvedeny. Za této situace by žalobce mohl předkládat jím vyhotovené tabulky a výpisy z informačních systémů s prakticky jakýmikoliv daty a částkami. V řízení nebyl předložen žalobcem jakýkoliv důkaz, který by mohl spolehlivě prokázat tvrzení žalobce o uzavření smlouvy s žalovanou. Toto platí také o tvrzení, že žalované byly poskytnuty předmětné finanční prostředky právním předchůdcem žalobce. K tomuto tvrzení žalobce předložil částečný výpis z účtu, tak jak bylo konstatováno výše, ze kterého nebylo možno zjistit, zda se skutečně jedná o účet žalobce, resp. jeho právního předchůdce, a rovněž nebylo možno prokázat, že protiúčet na tomto výpise uvedený, je skutečně účtem žalované, popř., pokud by bylo zjištěno, že se jedná o účet žalované, nebylo možno zjistit, zda tento účet byl označen skutečně žalovanou a zda tyto finanční prostředky žalovaná čerpala. Naopak z částečného výpisu vyplynulo, že účet, který byl veden na smlouvě o zápůjčce, je veden na majitele účtu příjmení jméno. Nebylo tedy možno vůbec prokázat, že právní předchůdce žalobce odeslal na účet žalované jakoukoliv částku. Z těchto skutečností soud nemohl vzít za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované tvrzené finanční prostředky. K jednání soudu se zástupce žalobce nedostavil, s tím, že se omluvil a navrhl věc projednat v jeho nepřítomnosti. Za této situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu ustanovení , odst. 3

k doplnění rozhodujících skutkových tvrzení a označení důkazů k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy s žalovanou a o vyplacení finančních prostředků žalované. Uvedené ustanovení upravuje poučení účastníka přítomného při jednání. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil, znemožnil soudu, aby poučení dle ustanovení , odst. 3 , poskytl. Soud za takové situace není oprávněn sdělovat žalobci poučení jinou cestou, ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání (v této souvislosti např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne

24. 3. 2010, sp. zn. ).

8. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena jakákoliv smlouva a ani nebylo prokázáno poskytnutí finančních prostředků žalované, a proto soud žalobu neshledal důvodnou. Soud žalobu v celém rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle , kdy žalobce nebyl v řízení úspěšný a žalované tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalované v řízení náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II. rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není možno podat odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží ( ).