Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 74/2021-17
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 6 263,72 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 757,26 Kč, úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 757,26 Kč od 27.11.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 757,26 Kč, úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 757,26 Kč od 27.11.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 6 263,72 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, IČO (dále jen„ příjmení“), uzavřela se žalovaným dne datum Smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě příjmení poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy učiněného ze strany žalovaného, který příjmení bez výhrad akceptovala. Nedílnou součástí Smlouvy jsou rovněž Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal splácet anonymizováno půjčku v 16 pravidelných měsíčních splátkách po 417 Kč. První splátka byla splatná dne 10.07.2019 a každá další splátka pak byla splatná vždy k 10. dni v měsíci. Splátky měly být dle Smlouvy hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného č. bankovní účet Mezi příjmení a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků (úvěru), když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 39,90% ročně. Žalovaný se též zavázal hradit další případné platby (zejména poplatky) dle Smlouvy, resp. aktuálního Sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, příjmení pohledávku žalovaného s účinností ke dni 20.11.2019 zesplatnila. Bance tak vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze Smlouvy. Zároveň příjmení uplatnila své právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno.
Žalobkyně tedy požaduje zaplacení:
- jistiny úvěru ve výši 4 757,26 Kč
- kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny úvěru do 20.11.2019 ve výši 15,73 Kč,
- kapitalizovaného úroku z úvěru z jistiny úvěru do 20.11.2019 ve výši 671,15 Kč,
- poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 506,46 Kč,
- smluvního úroku 39,90% ročně z jistiny úvěru ve výši 4 757,26 Kč od 21.11.2019 do zaplacení - úroku z prodlení v zákonné výši 10,00% ročně z částky ve výši 6 263,72 Kč, sestávají z:
- jistiny úvěru ve výši 4 757,26 Kč,
- poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 506,46 Kč,
od 21.11.2019 do zaplacení
Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením § 114a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. , když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.
3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.
Dne datum uzavřel žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba, IČO, dále jen„ příjmení“) smlouvu nazvanou Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“), když příjmení dne datum písemně akceptovala návrh žalovaného na uzavření Smlouvy o půjčce ze dne datum. Uzavření Smlouvy předcházelo uzavření Rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb právnická osoba ze dne datum, v rámci které příjmení se žalovaným uzavřela dle čl 2.1. a 3.1. Rámcové smlouvy vzájemný smluvní vztah, v jehož rámci má příjmení možnost poskytovat klientovi bankovní služby dle své aktuální nabídky, tj. zejména vedení běžného účtu, spořícího účtu, poskytnutí debetní karty, vedení termínovaného vkladu, služby přímého bankovnictví apod. Jako nedílnou součástí Smlouvy předložila žalobkyně Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Na základě uzavřené Smlouvy poukázala předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 10.6.2019 peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na jeho účet č. bankovní účet, což žalobkyně doložila výpisem z účtu žalovaného za měsíc červen 2019. Žalovaný měl dle Smlouvy splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr v 16 pravidelných měsíčních splátkách po 417 Kč, žalovaný dle tvrzení žalobkyně tuto povinnost nedodržel, když na jistině zápůjčky eviduje žalobkyně dluh ve výši 4 757,26 Kč. Předchůdkyně žalobkyně před zesplatněním zápůjčky vyzvala žalovaného k řádnému splácení dluhu – viz Výzva ze dne 30.10.2019 včetně dokladu o odeslání žalovanému z data 31.10.2019, následně došlo k zesplatnění zápůjčky, a to dopisem ze dne 20.11.2019 s dokladem o odeslání žalovaného z téhož dne. Při splatnosti závazku v 16 měsíčních splátkách činí roční úroková sazba 39,90 % a roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 47,89 %.
Z předžalobní upomínky datované dnem 24.11.2020 a z příslušného podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z výše uvedené Smlouvy s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listin y, jako je Oznámení žalovanému o postoupení pohledávek z výše uvedené Smlouvy ze dne datum od postupitele včetně podacího lístku z téhož dne, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení § 2390 a násl. o.z. - Smlouva o zápůjčce Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce peněžité dle občanského zákoníku , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinného od 1.12.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí zápůjčky. Zápůjční úrok ve výši 39,90% ročně a poplatky za poskytnutí zápůjčky, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí zápůjčky jsou dle názoru soudu nepřiměřené. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Posuzovanou Smlouvou se žalovaný zavázal k placení úroku s úrokovou sazbou ve výši 39,90 % ročně, roční procentní sazba poskytnutého spotřebitelského úvěru činí 47,89 %, nad rámec smluvních úroků požaduje žalobkyně v žalobě dále uhrazení poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 506,46 Kč. Ujednání o úroku je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí zápůjčky a vyměřená smluvní pokuta dále ještě navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). Požadovaný zápůjční úrok ve výši 39,90 % ročně překračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizována tři slova na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho do pěti se v období měsíce června 2019 pohybovala na úrovni 8,27 %, z čehož vyplývá, že zápůjční úrok ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého úroku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva.
5. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“
Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy částku 5 000 Kč a z tvrzení žalobkyně vyplývá, že jí žalovaný vrátil částku 242,74 Kč. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 4 757,26 Kč, tato částka je uvedena ve výroku I tohoto rozsudku, v této části soud žalobě vyhověl.
6. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného, je potřeba u výše uvedené částky bezdůvodného obohacení vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 24.11.2020, která byla žalovanému zaslána téhož dne, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 26.11.2020 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 27.11.2020 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“
7. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovaným dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovaným právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.
8. V rámci výroku II tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl co do částky 1 506,46 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 15,73 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 671,15 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 506,46 Kč od 21.11.2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 757,26 Kč od 21.11.2019 do 26.11.2020 a úroku ve výši 39,90 % ročně z částky 4 757,26 Kč od 21.11.2019 do zaplacení.
9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu mu však žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.
10. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (viz ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.