Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 243/2020-70
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Ivetou Nývltovou, Ph. D. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení částky 121 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 121 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 20. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 45 143,89 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 121 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 20. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 45 143,89 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 9. 7. 2020 domáhala uložení povinnosti žalované k zaplacení částky 121 000 Kč. Žalobkyně od ledna 2018 poskytovala na základě příkazní smlouvy ze dne 2. 1. 2018 organizační, řídící a administrativní služby související s podnikatelskými činnostmi žalované v oblasti provozování anonymizováno center. Za poskytování služeb účtovala žalobkyně žalované v souladu s příkazní smlouvou a dále pak v souladu s ústní dohodou s žalovanou měsíční odměnu. Od měsíce října 2018 byla tato odměna mezi stranami sjednána na částku 75 000 Kč bez DPH, přičemž pokud byly ze strany žalobkyně v některém z měsíců poskytovány služby v menším rozsahu, než po dobu celého měsíce, byla odměna dle dohody účastníků sporu alikvotně snížena. Poskytování služeb žalobkyně pro žalovanou bylo fakticky ukončeno na konci měsíce září 2019. V souvislosti s ukončením poskytování služeb a s ohledem na pozitivní dopad poskytnutých služeb žalobkyní na provoz žalované se účastníci sporu ústně dohodli, že žalovaná zaplatí žalobkyni mimořádnou odměnu za poskytnutí jejích služeb ve výši 400 000 Kč + 21 % DPH. Obě strany sporu se současně na žádost žalované dohodly, že s ohledem na udržení cash flow u žalované bude tato mimořádná odměna vyplacena postupně v šesti splátkách tak, že žalobkyně bude dále vystavovat faktury na měsíční odměnu ve výši 75 000 Kč + DPH za měsíc říjen 2019 až únor 2020 a za měsíc březen 2020 pak vystaví fakturu na odměnu ve výši 25 000 Kč + DPH a teprve poté bude smluvní vztah účastníků sporu formálně ukončen. Žalovaná bez jakýchkoliv výhrad tyto faktury přijímala a za období od října 2019 do ledna 2020 je beze zbytku uhradila. Jelikož v průběhu dubna 2020 žalobkyně zjistila, že žalovaná nechce s ní formálně ukončit smluvní vztah založený příkazní smlouvou oboustrannou dohodou, jak bylo předpokládáno, pravděpodobně proto, že žalovaná nechtěla, aby žalobkyně začala vykonávat obdobnou práci pro jiné subjekty působící v oblasti provozování anonymizováno center, přistoupila k tomu, že na konci dubna 2020 tento smluvní vztah vypověděla. Žalobkyni nebyly uhrazeny poslední dvě splátky vyúčtované fakturou číslo 2020 číslo ze dne 2. 3. 2020 na částku 90 750 Kč splatnou dne 19. 3. 2020 a fakturou číslo 2020 číslo ze dne 2. 4. 2020 na částku 30 250 Kč splatnou dne 19. 4. 2020. Žalovaná tak dluží žalobkyni 121 000 Kč.
2. Žalovaná uvedla, že dle uzavřené příkazní smlouvy ze dne 2. 1. 2018 mezi žalobkyní a žalovanou v článku V. vzniká nárok na odměnu za poskytovanou činnosti a nikoliv jen v souvislosti s uzavřenou smlouvou. Naprosto nesprávné a účelové je tvrzení, že žalobkyně přestala činnosti vykonávat s ohledem na pozitivní dopad poskytnutých služeb a byla dohodnuta mimořádná odměna. Žalobkyně přestala činnost vykonávat v souvislosti se svými zdravotními problémy. Žalobkyni nárok na jakoukoliv další fakturaci nevznikl, neboť v září 2019 pro žalovanou žádnou činnost nevykonávala z důvodů, které ležely výlučně na její straně. Statutární orgán řešil situaci, kdy žalobkyně pokračovala ve své neoprávněné fakturaci a došlo i k proplacení několika faktur žalobkyně, a to víceméně ze setrvačnosti. Tento problém nastal, když se žalobkyně začala domáhat zaplacení fakturace za činnost, kterou neprováděla, a na její zaplacení nevznikl nárok, a dokonce začala tvrdit existenci dohody. Poté si statutární orgán celou situaci prověřil a odmítl další proplácení neoprávněné fakturace. Žalobkyně fakturovala za výkon práce dle příkazní smlouvy a nikoliv za fiktivní dohody. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.
3. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy:
-) příkazní smlouvu ze dne 2. 1. 2018,
-) fakturu číslo 2020 číslo,
-) fakturu číslo 2020 číslo,
-) fakturu číslo 2019 číslo,
-) fakturu číslo 2020 číslo,
-) fakturu číslo 2019 číslo,
-) fakturu číslo 2019 číslo,
-) e-mailovou korespondenci ze dne 21. 11. 2019, 4. 3. 2020, 31. 3. 2020, 1. 4. 2020, 7. 4. 2020, 31. 3. 2020 včetně odpovědi,
-) whatsappovou komunikaci mezi žalobkyní a titul. jméno příjmení ze dne 7. 4. 2020, 8. 4. 2020, 14. 4. 2020, 30. 3. 2020, 14. 1. 2020 15. 1. 2020, 20. 2. 2020, 29. 2. 2020,
-) knihu pohledávek,
-) předžalobní výzvu,
-) odpověď žalované ze dne 26. 5. 2020,
-) účastnický výslech žalobkyně a jednatelů žalované právnická osoba. jméno příjmení a titul. jméno příjmení.
4. Z těchto provedených důkazů soud zjistil skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. Mezi žalobkyní jako příkazníkem a žalovanou jako příkazcem byla uzavřena příkazní smlouva ze dne 2. 1. 2018, na základě které se žalobkyně zavázala zajišťovat pro žalovanou organizační, řídící a administrativní činnost. Dohodou smluvních stran byla v následujícím období sjednána měsíční odměna 75 000 Kč + DPH. Faktury, které žalobkyně vyfakturovala žalované z této příkazní smlouvy, byly žalovanou uhrazeny. V druhé polovině září 2019 žalobkyně přestala pro žalovanou vykonávat činnost dle příkazní smlouvy. Žalobkyně fakturovanou částku vůči žalované přiměřeně ponížila a za měsíc září 2019 vyfakturovala částku 72 600 Kč včetně DPH.
5. Z výslechu žalobkyně a jednatelů žalované právnická osoba. jméno příjmení a titul. jméno příjmení bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dohoda o mimořádné odměně ve výši 400 000 Kč + DPH. Žalobkyně vypověděla, že proplacení mimořádné odměny bylo rozloženo do postupných splátek, které bude fakturovat měsíčně ve výši částky jako dle příkazní smlouvy. Žalované byly postupně zaslány faktury za říjen, listopad, prosinec 2019, leden a únor 2020. Žalovaná se nepozastavovala nad touto fakturací a z její strany byla spíše omluvná komunikace za zpoždění úhrad těchto faktur. Žalobkyně přibližně od prosince 2019 do března 2020 jednala zejména s panem příjmení o možnosti své další spolupráce s žalovanou. Reakce žalované byla taková, že potřebuje více času na další jednání. Pro žalovanou bylo výhodnější vyplácet sjednanou odměnu po jednotlivých měsících, než jednorázově. Bylo to i pro žalovanou výhodné z důvodu konkurenční doložky obsažené ve smlouvě, protože po dobu trvání příkazní smlouvy žalobkyně nemohla vykonávat činnost pro nikoho jiného. Žalovaná odmítala ukončit příkazní smlouvu dohodou, a proto ji následně vypověděla.
6. Jednatelé žalované společnosti vypověděli, že součástí dohody též bylo, že žalobkyně do mimořádné odměny zahrne i měsíc září 2019, kdy pro žalovanou již nepracovala, že příkazní smlouva zůstane v platnosti z důvodu konkurenční doložky. Žalobkyně ukončila spolupráci v dubnu 2020.
7. V příkazní smlouvě v článku VI. 1 se žalobkyně zavázala, že se po dobu trvání této smlouvy zdrží jakékoliv činnosti, která je shodná s předmětem činnosti příkazce, nebo jiné činnosti, která má soutěžní povahu vůči podnikání příkazce, zejména nebude samostatně či prostřednictvím třetí osoby podnikat v oblasti provozování anonymizováno činností.
8. Žalobkyně dne 21. 11. 2019 jednateli žalované právnická osoba příjmení zaslala e-mail k fakturaci částky 400 000 Kč, kde uvedla, že faktury budou vystavovány postupně po 75 000 Kč do umoření částky 400 000 Kč, a to v říjnu, listopadu, prosinci, lednu, únoru 75 000 Kč a v březnu 25 000 Kč. Tento e-mail byl v kopii zaslán též paní jméno příjmení, auditorce žalované společnosti. Z whatsappové korespondence ze 14. 1. 2020, 15. 1. 2020 je zřejmé, že nebyly žalobkyni uhrazeny zaslané faktury. Ze strany žalované bylo argumentováno, že nebylo žalované zaplaceno dlužníkem anonymizováno. Dne 15. 1. 2020 mělo dojít k zaplacení. Z whatsappové komunikace ze dne 20. 2. 2020 opět nebyla proplacena faktura. titul. jméno příjmení odpověděl žalobkyni, že finanční prostředky budou zaslány a ohledně spolupráce to chce více času. Z whatsappové korespondence ze dne 30. 3. 2020 informuje strana žalovaná, že anonymizováno opět nezaplatil, až pošle finanční prostředky, tak bude uhrazena faktura i žalobkyni. V komunikaci ze dne 7. 4. 2020 žalovaná informovala, že se omlouvá za zpožděné zaplacení, nato reaguje žalobkyně, že nebylo zaplaceno všechno a dále žalobkyně informovala, že chce ukončit příkazní smlouvu.
9. E-mailem ze dne 3. 3. 2020 zaslala žalobkyně žalované fakturu z února roku 2020. Na tuto fakturu reagoval titul. jméno příjmení výzvou, aby žalobkyně do své mimořádné odměny počítala již měsíc září. Na tento e-mail reagovala žalobkyně odpovědí, že pro žalovanou nepracovala od 25. 9. 2019 a fakturu za září adekvátně ponížila po dohodě s jméno příjmení.
10. V e-mailu ze dne 31. 3. 2020 titul. jméno příjmení uvedl, že příkazní smlouva je postavena naprosto jednoznačně, že fakturace je možná pouze za vykonanou činnost, tj. za dobu, kdy smlouva sice platila, ale činnost nebyla vykonávána, nárok na fakturaci nevzniká. K tomu žalobkyně odpověděla, že její faktury vypořádávají mimořádnou odměnu ve výši 400 000 Kč. V e-mailu ze dne 1. 4. 2020 informoval titul. jméno příjmení žalobkyni, že žalované nebyly připsány finanční prostředky, tak ať vydrží s proplacením faktur. Dále sdělil žalobkyni, že by rád příkazní smlouvu ponechal a že žalobkyni nebude povolávat ze dne na den do práce. E-mailem ze dne 7. 4. 2020 žalobkyně činila dotaz na aktuální vývoj, jak dlouho má vydržet s úhradami.
11. Žalobkyně fakturovala žalované mimořádnou odměnu fakturou číslo 2019 číslo, fakturou číslo 2019 číslo, fakturou číslo 2019 číslo, fakturou číslo 2020 číslo, fakturou číslo 2020 číslo, každá na částku 90 750 Kč a fakturou číslo 2020 číslo na částku 30 250 Kč splatnou 19. 4. 2020. Žalovaná uhradila žalobkyni na těchto fakturách částku 363 000 Kč (300 000 Kč + 21 % DPH). Žalovaná žalobkyni neuhradila částku 121 000 Kč (100 000 Kč + 21 % DPH). Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 12. 5. 2020 k úhradě dlužné částky. Na tuto výzvu žalovaná reagovala dopisem ze dne 21. 5. 2020, kdy odmítla žalobkyni proplatit zbývající faktury s tím, že vystavením faktury nevzniká nárok na její zaplacení, neboť se jedná o smluvní nárok za odvedené plnění. Žalobkyně neměla pracovat od září 2019 pro žalovanou a odměna jí náležela jen za vykonanou činnost.
12. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud učinil tento skutkový závěr. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena ústní dohoda o mimořádné odměně pro žalobkyni ve výši 400 000 Kč + DPH. Ústní dohodě byla účastna pouze žalobkyně a oba jednatelé žalované společnosti. Jednatelé žalované společnosti uvedli, že žalobkyně měla do své odměny zařadit i září roku 2019 poníženou o alikvotní část vzhledem k tomu, že žalobkyně pro žalovanou nepracovala. Žalobkyně uvedla, že odměna neměla zahrnovat září roku 2019. Žalobkyně vystavila žalované za svoji činnost v září 2019 fakturu na nižší částku, než byla sjednána v příkazní smlouvě, protože žalobkyně pro žalovanou pracovala jen část tohoto měsíce, žalovaná tuto fakturu uhradila. Dále žalobkyně zaslala titul. jméno příjmení rozpis fakturace mimořádné odměny e-mailem ze dne 21. 11. 2019, který byl v kopii zaslán i auditorce. V průběhu ledna a února roku 2020 byly proplaceny tři faktury. Žalovaná učinila námitky proti fakturaci až na konci března roku 2020, v období, kdy si strany vyjasňovaly případnou další vzájemnou spolupráci. Soud dospěl k závěru, že mimořádná odměna nezahrnovala měsíc září 2019.
13. Jednatelé žalované společnosti dále uvedli, že podmínkou vyplacení částky 400 000 Kč byla dohoda, že příkazní smlouva bude v platnosti jeden rok, protože příkazní smlouvy obsahovala konkurenční doložku. Dle tvrzení jednatelů žalované společnosti bylo zcela zřejmé, že spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou nebude pokračovat. Toto tvrzení je však v rozporu se-mailovou a whatsappovou korespondencí, kdy titul. jméno příjmení v e-mailu ze dne 20. 2. 2020 uvedl, že na spolupráci to chce asi více času. Na to reagovala žalobkyně dotazem, že tomu nerozumí a jestli si titul. jméno příjmení bere paní příjmení, takto může sdělit upřímně. V e-mailu ze dne 1. 4. 2020 titul. jméno příjmení sdělil, že smlouvu by rád ponechal, když z ní neplynou žádné sankce, a jistě nebude povolávat žalobkyni ze dne na den do práce. Je tedy zřejmé, že mezi stranami nebylo najisto postaveno, že by příkazní smlouva měla trvat celý rok po dohodě o mimořádné odměně.
14. Žaloba je důvodná.
15. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena inominátní smlouva o mimořádné odměně, kterou žalovaná zaplatí žalobkyni ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 o. z.
16. Žalovaná uhradila žalobkyni z dohodnuté částky 400 000 Kč + DPH pouze částku 300 000 Kč + DPH, soud proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. a žalobkyni přiznal částku 121 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 od 20. 4. 2020, tedy po dni splatnosti poslední faktury, s odkazem na § 1970 o. z.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a vznikly jí náklady řízení ve výši 45 143,89 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 6 050 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 39 093,89 Kč, tj. dle § 7 , § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb. za čtyři úkony právní služby (převzetí věci, podání návrhu, 2x účast na jednání dne 2. 12. 2020 a 27. 1. 2021) po 5 940 Kč, půl úkon za nekvalifikovanou výzvu, pět režijních paušálů po 300 Kč k uvedeným úkonům, dle § 13 odst. 1 citované vyhlášky, cestovné z obec do obec a zpět na jednání dne 2. 12. 2020 ve výši 1 452 Kč a cestovné z obec do obec a zpět na jednání dne 27. 1. 2021 ve výši 1 427 Kč, dle § 14 odst. 3 citované vyhlášky náhrada za promeškaný čas dvakrát šest půl hodin po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 6 784, 89 Kč O povinnosti žalované nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.