Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 314/2020-57
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr Vandou Vincíkovou, Ph.D., ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o výživné
takto:
I. Řízení se zastavuje v částce 1 500 Kč měsíčně.
II. Žalovaný je povinen platit žalobci počínaje dnem 17. 12. 2020 výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně splatné k rukám žalobce vždy do 20 dne příslušného kalendářního měsíce.
III. V částce 500 Kč měsíčně se návrh žalobce zamítá.
IV. Dlužné výživné za období od 17. 12. 2020 do 31. 5. 2021 ve výši 4 000 Kč je žalovaný povinen splácet spolu s běžným výživným počínaje měsícem červnem 2021 ve splátkách po 500 Kč, pod ztrátou výhody splátek.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje v částce 1 500 Kč měsíčně. II. Žalovaný je povinen platit žalobci počínaje dnem 17. 12. 2020 výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně splatné k rukám žalobce vždy do 20 dne příslušného kalendářního měsíce. III. V částce 500 Kč měsíčně se návrh žalobce zamítá. IV. Dlužné výživné za období od 17. 12. 2020 do 31. 5. 2021 ve výši 4 000 Kč je žalovaný povinen splácet spolu s běžným výživným počínaje měsícem červnem 2021 ve splátkách po 500 Kč, pod ztrátou výhody splátek. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Vzhledem k tomu, že se jedná o věc, ve které není přípustné odvolání, neboť účastníci se práva podat odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř. ), tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobce podal proti žalovanému žalobu na určení výživného s tím, že žalobce studuje, žalovaný mu od listopadu 2020 nehradí výživné, a proto byl žalobce nucen uplatnit svůj nárok u soudu. Požadoval výživné v částce 5 000 Kč měsíčně. V průběhu jednání vzal částečně žalobu zpět o 1 500 Kč měsíčně a soud v této částce řízení zastavil (§ 96 o.s.ř. ).
3. Žalovaný s návrhem na určení výživného částečně souhlasil s tím, že synovi dává částku 2 000 Kč měsíčně, což odpovídá jeho možnostem.
4. K poměrům žalobce byla na základě účastnických výpovědí a provedených důkazů zjištěno a prokázáno, že žalobce je studentem II. ročníku škola anonymizováno 6 slov právnická osoba Jeho potřeby jsou přiměřené věku, zdravotní stav dobrý. Potvrdil, že otec mu přispívá výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně od prosince 2020. Ve škole platí školné 6 000 Kč každý půlrok, na které mu otec přispěl jednu polovinu.
5. K poměrům žalovaného pak bylo zjištěno, že v roce rok ukončil pracovní poměr dohodou ve právnická osoba obec, kde měl příjem asi 20 000 Kč čistého, poté pobíral na úřadu práce hmotné zabezpečení po dobu osmi měsíci ve výši 11 200 Kč. Poté asi na měsíc nastoupil do příjmení příjmení jméno, kde jeho příjem měl být asi 20 000 Kč, ale pracovní poměr s ním byl ukončen ve zkušební době. Nyní nastoupil do právnická osoba obec, kde zatím měl výplatu 13 100 Kč čistého za necelý měsíc anonymizováno. Jeho zdravotní stav je přiměřený věku. S manželkou po rozvodu manželství žijí v jednom bytě a přispívá na bydlení 4 000 Kč, má pouze tuto jednu vyživovací povinnost.
6. Podle § 910 o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 922 výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle 3 let zpět od tohoto data.
7. Na základě provedených důkazů bylo prokázáno, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobci, který je jeho synem, stále trvá, neboť žalobce studuje II. ročník střední školy, není tedy schopen sám se živit. Pokud se týká výše výživného, soud dospěl k závěru, že jak odůvodněné potřeby oprávněného, tak schopnosti a možnosti povinného odůvodňují stanovení výživného ve výši 3 000 Kč měsíčně, když bylo prokázáno, že žalovaný by byl schopen dosahovat příjmu kolem 20 000 Kč, tak jak jej dosahoval v předchozích zaměstnáních, i když u současného zaměstnavatele je jeho příjem nižší. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebylo sporné, že od prosince 2020 poskytoval žalovaný žalobci výživné ve výši 3 000 Kč za měsíc prosinec 2020 a leden 2021 a za další měsíce 2 000 Kč, byl dluh na výživném za období od podání žaloby, tedy 17.12.2020 do 31.5.2021 ve výši 4 000 Kč uložen žalovanému splácet ve splátkách po 500 Kč měsíčně, počínaje měsícem červnem 2021 pod ztrátou výhody splátek. V částce 500 Kč měsíčně pak byl návrh žalobce zamítnut.
8. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 151 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Účastníci se po vyhlášení rozsudku vzdali práva podat odvolání.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ).