Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 C 51/2020-46

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem titul. jméno příjmení, titul.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 55 788 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 385 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,75 % p.a. od 1.5.2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 32 403 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,75 % p.a. od 1.5.2019 se zamítá.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 385 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,75 % p.a. od 1.5.2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 32 403 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,75 % p.a. od 1.5.2019 se zamítá. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne 15.10.2019 domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplacení částky 55 788 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 1.5.2019 do zaplacení. Žalobu zdůvodnil tím, že dne 20.12.2016 uzavřel s žalovaným distančně elektronickou smlouvu o revolvingovém úvěru, prostřednictvím které mu poskytl částku 33 550 Kč, která měla být žalovaným uhrazena v pravidelných měsíčních splátkách ve výši jedné třetiny částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Žalovaný zaplatil k datu podání žaloby celkem 10 165 Kč. Součástí žaloby byla i smluvní pokuta ve výši 363 Kč, poplatek za čerpání úvěru ve výši 6 710 Kč, sjednané úroky ve výši 20 % měsíčně z čerpané částky a 15 % ročně z peněžních prostředků od data splatnosti celé částky v celkové výši 25 330 Kč a zákonné úroky z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek uvedených v ust. a soud ve věci nenařizoval jednání.

Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo bankovních výpisů z účtu žalobce soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 20.12.2016 a žalovaný následně čerpal peněžní prostředky v celkové výši 33 550 Kč, a to dne 9.5.2018 3 000 Kč, 27.8.2018 950 Kč, 3.10.2018 600 Kč, 3.12.2018 450 Kč, 12.12.2018 23 500 Kč a 13.2.22020 6 050 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši jedné třetiny částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Ve smlouvě je sjednán úrok z úvěru ve výši 240 % ročně (12 % měsíčně). Dále podrobnější informace jsou uvedeny ve smluvních podmínkách a formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. I když žalovaný i tyto y podepsal, jejich množství znesnadňuje orientaci v nich.

4. Z výzvy k plnění ze dne 14.8.2019 a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky ve výši 66 147 Kč ve lhůtě do 15.9.2019 Kč.

5. Z žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru soud zjistil, že zde uvedl měsíční příjem 26 000 Kč hrubého, čistý příjem ve výši 24 000 Kč a ostatní náklady ve výši 4 000 Kč měsíčně

6. Z výpisů z účtu žalobce vzal soud za prokázáno, že žalovaný na úhradu úvěru zaplatil celkem 10 165 Kč.

7. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti dle ust. , učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci:

8. Dne 20.12.2016 účastníci podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru o shora uvedeném obsahu. To, zda žalobce před podpisem této smlouvy jakkoli hodnotil majetkové poměry žalovaného, zůstalo nezjištěno. Žalobci byl před uzavřením smlouvy o úvěru údajně znám příjem žalovaného, neměl zjištěno (ověřeno), jaké má žalovaný výdaje (na bydlení apod.), případné vyživovací povinnosti apod., neznal jeho osobní poměry nijak sám aktivně nezjišťoval, zda existují jakékoli závazky dle bankovních registrů. V období od 9.5.2018 do 13.2.2020 žalovaný čerpal celkem 33 550 Kč a následně žalobci v několika splátkách zaplatil částku celkem 10 165 Kč. Ve zbývající části s ohledem na právní hodnocení (srov. níže) jsou skutková zjištění soudu nepodstatná pro rozhodnutí ve věci.

9. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

10. Smlouvu o úvěru ze dne 20.12.2016 soud hodnotí jako neplatnou, a to z více důvodů.

11. V první řadě proto, že žalobce zjevně před uzavřením smlouvy o úvěru nedostatečně a nikoliv s odbornou péčí, neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, když dostatečně nezjišťoval majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy, výdaje, počet vyživovacích povinností atp. Tím žalobce porušil svou povinnost uloženou mu ustanovením , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci též zjevně narušuje veřejný pořádek, a hodnotí ji jako absolutně neplatnou podle ustanovení o. z. (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , či Ústavního soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ).

12. Další důvod neplatnosti smlouvy o úvěru soud spatřuje ve zjevném rozporu jejího obsahu s dobrými mravy (srov. ustanovení § 588 o. z.) a ve skutečnosti, že v rozporu s požadavkem přiměřenosti stanoví významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného jako spotřebitele (srov. ustanovení § 1813 o. z.), plynoucí ze shora uvedeného postupu žalobce, který poskytl úvěrovou částku za situace, kdy neměl relevantní informace o jeho majetkových a osobních poměrech a k jejich zjištění, přesto, že mu to ukládal zákon, nevyvinul vlastní aktivitu. Nelze z tohoto pohledu přehlédnout zjevnou nevyváženost obsahu smlouvy ve prospěch žalobce, tj. silnější smluvní strany, která je také nepochybně autorem její textace (k tomu srov. výše), jakož i obsahový nesoulad, resp. zjevné rozpory v ujednání ve smlouvě, která obsahuje ujednání o smluvním úroku ve výši 242 % (!!!) ročně a smluvních pokutách za porušení smlouvy s tím spojená.

13. Ze všech shora uvedených důvodů soud smlouvu o úvěru hodnotí jako absolutně neplatnou, tedy z ní právo nelze přiznat. Žalobci tak nevzniklo a nelze mu přiznat právo na zaplacení poplatků, smluvních úroků či smluvní pokuty, jejichž zaplacení se domáhal.

14. Protože žalovaný čerpal částku 33 550 Kč a vrátil již částku 10 165 Kč, jedná se o bezdůvodné obohacení v jeho prospěch ve smyslu ust. § 2991 o.z. a je tedy žalobci povinen vydat zbývajících 23 385 Kč. Soud tedy žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl pro částku nedůvodně požadovanou, a to včetně příslušenství. Úroky z prodlení z úspěšně požadované částky soud žalobci ve výši uvedené v žalobě přiznal v souladu s  a ust. o.z.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl, jak ve výroku III. uvedeno, neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení (srov. ustanovení ) na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.