Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
61 C 68/2020-33
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 6 503 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 999 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 3.6.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 1 504 Kč s úroky z prodlení ve výši 114,02 Kč za období od 10.11.2019 do 12.1.2020, ve výši 10 % p.a. od 13.1.2020 do zaplacení a úroky ve výši 1,75 % p.a. z částky 4 999 Kč od 3.6.2020 do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 999 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 3.6.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 1 504 Kč s úroky z prodlení ve výši 114,02 Kč za období od 10.11.2019 do 12.1.2020, ve výši 10 % p.a. od 13.1.2020 do zaplacení a úroky ve výši 1,75 % p.a. z částky 4 999 Kč od 3.6.2020 do zaplacení se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se návrhem podaným dne 14.1.2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky 6 503 Kč z titulu úvěru poskytnutého žalovanému na základě rámcové smlouvy ze dne 1.2.2019 a na ni navazující úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím webového rozhraní. Úvěr činil 5 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 165 Kč a dále poplatky za korunový odklad ve výši 495 Kč a 10% odklad ve výši 245 Kč v souvislosti s prodloužením doby splatnosti o 30 dní a poplatek za výplatu v hotovosti ve výši 249 Kč. V souvislosti s neplněním povinností plynoucích z úvěrové smlouvy žalovaným byla požadována jednorázová smluvní pokuta ve výši 150 Kč, která byla žalovanému vyúčtována dne 18.6.2019. Žalobce se rovněž domáhal zákonných úroků z prodlení, které za dobu od 10.11.2019, a to od 31. dne po odeslání předžalobní výzvy, do 12.1.2020 kapitalizoval částkou 114,02 Kč a nadále žádal přiznání zákonných úroků z prodlení ve výši 10 % p.a. od 13.1.2020 do zaplacení.
2. Žalovaný se k návrhu písemně nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval v souladu s ust. § 115a o.s.ř. a za souhlasu účastníků ve věci rozhodl bez nařizování jednání.
4. Z úvěrové smlouvy označené ID žádosti číslo - ID klienta číslo soud zjistil, že žalovanému byla na základě jeho žádosti ze dne 1.2.2019 poskytnuta částka ve výši 5 000 Kč, za jejíž poskytnutí žalobce požadoval zaplacení částky 165 Kč a dále dle požadavku žalovaného o prodloužení splatnosti úvěru o 30 dnů tzv. korunovým odkladem a dalším 10% odkladem dle smlouvy vznikla povinnost uhradit poplatek v celkové výši 989 Kč. Dále žalobce požadoval smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny úvěru, která však v předložené smlouvě není uvedena a částku 200 Kč za účelně vynaložené náklady, které rovněž nejsou upraveny smlouvou, a to ani v části hovořící o poplatcích. Žalovaný žalobci dlužnou částku neuhradil. Na výzvu soudu žalobce doplnil tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, a to prostřednictvím NRKI a BRKI a prostřednictvím systému SOLUS s tím, že nadále podle věku, rodinného stavu a splátek u jiných společností posuzoval, zda úvěr poskytne a uvedl, že přestože žalovaný žádal poskytnutí částky 20 000 Kč, bylo mu poskytnuto pouze 5 000 Kč. Sám žalobce tvrdil, že žalovaný při uzavírání poslední úvěrové smlouvy, tedy zřejmě nikoliv smlouvy předmětné, uvedl měsíční příjem ve výši 28 000 Kč a měsíční výdaje ve výši 3 500 Kč.
5. Z obsahu žalobcem předložené účastníky uzavřené smlouvy není zřejmé, zda a na základě jakých informací došlo ke zkoumání úvěruschopnosti, formulář obsahuje informace pro dlužníka o tom, že je ověřována jeho bonita a dochází ke zhodnocení úvěrového rizika.
6. Žalobcem tvrzená smlouva o úvěru je upravena v ust. § 2395 o. z.
7. V této souvislosti soud přistupoval k posouzení platnosti smlouvy uzavřené účastníky i dle příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Ten v ust. § 86 ukládá poskytovateli takového úvěru před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
9. Soud v projednávané věci přihlédl k příslušným ustanovením a s ohledem na obsah předložených listin a postup žalobce dospěl k závěru, že i přesto, že nebyla vznesena námitka neplatnosti uzavřené smlouvy spotřebitelem, je třeba smlouvu považovat za neplatnou, a to s ohledem na skutečnost, že žalobce rezignací na ověřování úvěruschopnosti žalovaného porušil povinnost uloženou mu příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost, neboť důsledky neschopnosti dlužníka splácet dluhy se netýkají jen jeho samého, ale také společnosti jako celku, neboť na ni mají vliv důsledky předlužení a případné insolvence (srovnej též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26.2.2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 ), uvedená smlouva o úvěru tedy zjevně narušuje veřejný pořádek a soud ji hodnotí jako absolutně neplatnou podle ust. § 588 o. z. Nejen zmíněný nález Ústavního soudu a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne 1.4.2015 uvádí, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám si tyto údaje prověří, případně je nechá žadatelem doložit. Z předložených listin je zřejmé, že se žalobce spokojil s tvrzením žalovaného v souvislosti s jednáním s ním, že jeho příjem je dostatečný, neboť činí 28 000Kč měsíčně a jeho výdaje přesahují lehce částku 3 000 Kč. Takovéto informace nelze rozumně považovat za relevantní.
10. Jestliže tedy soud zhodnotil smlouvu uzavřenou účastníky jako absolutně neplatnou, není možné právo žalobce z ní plynoucí přiznat, avšak vzhledem k tomu, že žalovaný zjevně čerpal částku 5 000 Kč, došlo u něj k bezdůvodnému obohacení podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. a toto obohacení je povinen žalobci vydat dle ust. § 2991 odst. 1 o. z.
11. Protože z žalovaným nezpochybněných tvrzení žalobce vyplývá, že žalovaný v souvislosti s uzavřenou smlouvou žalobci neposkytl žádnou částku s výjimkou poplatku ve výši 1 Kč, kterým byla smlouva autorizována, byla mu přiznána požadovaná jistina ve výši 4 999 Kč se zákonnými úroky z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby. K tomuto doručení došlo 1.6.2020, žalovaný byl tedy povinen plnit 2.6.2020 a 3.6.2020 se ocitl v prodlení. Zákonné úroky z prodlení k tomuto datu činily 8,25 % p.a.
12. Ve zbytku, tedy pro částku představující účastníky neplatně sjednané poplatky, požadované náklady, které měly být účelně vynaloženy s uzavřenou smlouvou a úroky z prodlení přesahující období vymezené ve výroku I. tohoto rozsudku, byla žaloba zamítnuta.
13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Náklady řízení žalobce činily 1 489 Kč za zaplacený soudní poplatek a tři úkony před podáním žaloby dle ust. § 14b vyhlášky 177/1996 Sb. Protože byl úspěšný v rozsahu 53,74 %, náleží náhrada nákladů ve výši 800 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.