Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

51 C 85/2021-19

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr Hanou Cholastovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 19 040 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9.800 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 9.800 Kč ve výši 10 % ročně od 16. 6. 2020, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 9.240 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky od 1. 10. 2019 do zaplacení, co do úroku z prodlení z částky 9.800 Kč od 1. 10. 2019 do 15. 6. 2020 ve výši 10 % ročně.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 23,52 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9.800 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 9.800 Kč ve výši 10 % ročně od 16. 6. 2020, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 9.240 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky od 1. 10. 2019 do zaplacení, co do úroku z prodlení z částky 9.800 Kč od 1. 10. 2019 do 15. 6. 2020 ve výši 10 % ročně. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 23,52 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 23. 11. 2020, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 19.040 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o úvěru dne 6. 8. 2018 s žalovanou na částku 21.240 Kč (z toho žalobkyně tvrdí 12.000 Kč na jistinu úvěru a kapitalizovaný úrok ve výši 9.240 Kč). Žalovaná se měla zavázat uvedenou částkou splácet týdenní splátkou ve výši 354 Kč, ze splátky je hrazena cena úvěru a teprve poté jistina. Žalovaná však měla splácet nepravidelně, měla zaplatit pouze 2.200 Kč, splatnost pohledávky měla nastat k 24. 9. 2018, žalobkyně však požaduje úrok z prodlení pouze za dobu od předepsané splatnosti smlouvy tj. od 1. 10. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud žalobkyni usnesením ze dne 2. 3. 2021, č.j. -8, vyzval, aby ve lhůtě 30 dní doplnila její skutková tvrzení o to, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalované splácet úvěr, a označila důkazy k prokázání takto doplněných tvrzení. Výzva byla žalobkyni doručena dne 4. 3. 2021.

4. Žalobkyně dne 4. 3. 2021 k výzvě soudu doplnila, že pro posouzení schopnosti žalované splácet úvěr využila kontrolu v databázi neplatných dokladů, kontrola dokumentů vyplněných/zaškrtnutých v Evidenční kartě klienta, kontrola RP a OP dálkovým systémem společnosti právnická osoba, stejným dálkovým systémem mělo být provedena kontrola počtu exekucí, stav v insolvenčním rejstříku, bylo provedeno vyhodnocení aktuální finanční situace žalovaného podle podkladů poskytnutých žalovaným dle evidenční karty žalovaného, došlo k vyhodnocení lokality žalovaného, lokality zdrojů příjmů žalovaného, i za využití obchodního zástupce žijícího v dané oblasti.

5. Ve věci bylo nařízeno jednání dne 29. 4. 2021. Žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvila, o odročení jednání nežádala. Žalovaná se k jednání nedostavila, ani se řádně a včas z důležitého důvodu neomluvila, předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 18. 3. 2021, stejně tak i žaloba. U obou účastníků řízení byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , (dále jen „ “) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru má soud za zjištěnou dohodu mezi účastníky o poskytnutí úvěru/peněžních prostředků žalované ve výši 12.000 Kč žalobkyní při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavazuje vrátit žalobkyni uvedenou částku spolu s úrokem ve výši 4.200 Kč (zapůjční úroková sazba má být ve výši 66 % p.a.), poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 2.400 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.640 Kč, jako celková výše spotřebitelského úvěru je uvedena částka ve výši 21.240 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit prostřednictvím 60 týdenních splátek v jednotlivé výši 354 Kč, první splátka je splatná 13. 8. 2018, každá další měla mít splatnost vždy 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Žalovaná se dále zavázala v případě jejího prodlení s úhradou splátek zaplatit náklady účelně vynaložené žalobkyní v souvislosti s jejím prodlením, smluvní pokutu a úrok prodlení v zákonné výši. Smlouva je podepsána dne 6. 8. 2018. Žalovaná je ve smlouvě označena osobními údaji včetně rodného čísla, čísla OP, adresou trvalého pobytu, která je současně i doručovací adresou žalované.

Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že obsahuje již výše uvedené údaje o spotřebitelském úvěru, žalovaná formulář podepsala dne 6. 8. 2018.

Z evidenční karty klienta má soud za zjištěné vyplněné informace týkající se žalované, žalovaná uvedla její osobní údaje, uvedla, že žije s dcerou. Není majitelkou žádného vozu či nemovitosti. Její příjem je ve výši 12.000 Kč, pobírá starobní důchod. Odhadované měsíční výdaje žalované mají být ve výši 4.420 Kč, jiné výdaje domácnosti ve výši 500 Kč. V závazcích žalované není uvedeno ničeho. Jako ověřený dokument je označen OP a výplatní pásky Evidenční kartu klienta žalovaná podepsala dne 6. 8. 2018.

Z přehledu splátek má soud za zjištěné, že žalovaná celkem zaplatila částku 2.200 Kč.

Z výzvy k úhradě ve spojení s podacím archem má soud za zjištěné, že zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě částky ve výši 19.040 Kč dle smlouvy o úvěru číslo to ve lhůtě 7 dní od doručení upomínky. Upomínka byla žalované odeslána na adresu adresa žalované.

1. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen “ ”) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

2. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informace dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. Objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. Státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

3. Podle rozsudku Soudního dvora EU, ze dne 5. 3. 2020, C -679/18, články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. Povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto čl. 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. Neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze a podmínky, že spotřebitel tuto namítne, a to v tříleté promlčecí době.

4. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že stejného dne, jako byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, tj. dne 6. 8. 2018, došlo k vyplnění formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, stejného dne byla vyplněna evidenční karta klienta. Soud dospěl k závěru, že v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru se jedná o smlouvu, která podléhá nutnosti žalobkyně náležitě posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele (žalovaná byla v jednotlivých formulářích označena osobními údaji, které odpovídají vymezení spotřebitele). Soud k tomu, zda žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalované podle § 86 odst.1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, přistoupil i bez námitky žalované ve smyslu výše citovaného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (viz výše citované rozhodnutí Soudního dvora EU), tj. ex officio. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostatečně přezkoumala schopnost žalované jako spotřebitele splácet úvěr v rámci předsmluvní fáze závazkového vztahu. Žalobkyně sice uvedla mechanismus, jakým úvěruschopnost žalované zkoumala, nicméně popsala pouze obecný mechanismus, aniž by tvrdila (a označila důkazy k prokázání tvrzení o přezkoumání úvěruschopnosti žalované) konkrétně, jakým způsobem onen obecný mechanismus aplikovala na žalovanou uvedené poměry a k jakému dospěla závěru ohledně úvěruschopnosti žalované. Nutno také podotknout, že žalobkyně totožná podání vysvětlující pouze obecně přezkoumání úvěruschopnosti podává i v dalších věcech. O závazcích žalované nebylo ničeho v evidenční kartě uvedeno, žalobkyně ani netvrdila, že by„ něčeho“ o závazcích žalované zjistila (mimo jiné že by zjistila i to, že žalovaná má/nemá žádné další závazky, nemá žádné aktuální exekuce – je pouze obecně tvrzeno„ kontrola exekucí“). Soud je proto toho názoru, že žalobkyně údaje žalované téměř žádným způsobem neověřovala, neposoudila proto řádně úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, jak jí ukládá . Žalobkyní ani nebyly doloženy ověřené doklady – v případě žalované doklady o výplatě starobního důchodu. Pokud se žalobkyně spokojila pouze s údaji uvedenými žalovanou, aniž by údaje alespoň v přiměřené podobě údaje ověřila prokazatelným způsobem, nemohlo řádně dojít k porovnání příjmů a výdajů žalované (což posouzení úvěruschopnosti žalované také zahrnuje) a posouzení plnění dosavadních závazků žalované, pokud žalovaná nějaké další závazky měla. Žalobkyní nebyl doložen ani výsledek zjištění z uváděného dálkového systému právnická osoba anonymizováno. Dle názoru soudu žalobkyně dostatečně netvrdila a neprokázala, že by došlo k dostatečnému posouzení úvěruschopnosti žalované. Soud proto z výše uvedených důvodů předloženou smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 8. 2018 posoudil podle zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou. S uvedenou neplatností je podle zákona o spotřebitelském úvěru spojena povinnost žalované vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu, tj. částku 12.000 Kč, a to v době přiměřené jejím možnostem. Jedná se tedy o vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy. Žalovaná již na jistinu spotřebitelského úvěru zaplatila částku 2.200 Kč, je její povinností vrátit žalobkyni částku ve výši 9.800 Kč na jistině spotřebitelského úvěru. Není důvod, proč by soud za výše popsaných důvodů (nesplnění zákonné povinnosti žalobkyně) nemohl přistoupit k započtení dílčího plnění na jistinu úvěru (součástí skutkových tvrzení bylo tvrzení o dohodě o úhradě nejprve úroku úvěru), byť by mělo být na žalované, aby svým jednostranným právním jednáním započetla uhrazenou částku na dlužnou jistinu. Soud současně dospěl k závěru, že žalovaná měla i přiměřenou dobu k vrácení poskytnuté jistiny. Jistina byla žalované poskytnuta dne 6. 8. 2018 v hotovosti, k jejímu vrácení byla vyzvána výzvou, která byla žalované odeslána dne 5. 6. 2020. Doba, která uplynula od poskytnutí žalované jistiny, do doby, než byla žalovaná vyzvána k její úhradě, je dobou přiměřenou možnostem žalované. Žalovaná se do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny v nesplacené výši mohla dostat jedině na základě výzvy žalobkyně doručované žalované dne 5. 6. 2020. Z výzvy vyplývá, že dluh měl být zaplacen do sedmi dnů od doručení výzvy, při zohlednění domněnky doby dojití podle , , plus sedm dní pro zaplacení, žalovaná je od 16. 6. 2020 v prodlení s vrácením toho, co jí žalobkyně poskytla na peněžních prostředcích a od uvedeného data protož žalobkyni náleží úrok z prodlení v zákonné výši ( cit. zákona). Soud se domnívá, že ve výzvě stanovená lhůta 7 dnů je lhůtou přiměřenou možnostem žalované pro vrácení dlužné částky, i s přihlédnutím k tomu, že jistina samotná byla žalované poskytnuta již dne 6. 8. 2018.

5. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 9.800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 16. 6. 2020 do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23,52 Kč, přičemž tato částka představuje 2,94 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 51,47 % a úspěchu žalované v rozsahu 48,53 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč.

7. Lhůta k plnění byla stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení u zdejšího soudu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.