Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 130/2021-20
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Procházkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 048 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 481 524 Kč od 5. 10. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 14. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 481 524 Kč od 5. 10. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 14. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná neuhradila jízdné a přirážku za dvě jízdy bez platné jízdenky v dopravních prostředcích MHD žalobce, k nim došlo dne 4. 10. 2020 v rámci přepravy autobusovou linkou 250 a dne 13. 10. 2020 metrem – linkou A.
Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná.
Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná se přepravovala dne 4. 10. 2020 v rámci přepravy autobusovou linkou 250 a dne 13. 10. 2020 metrem – linkou A, přičemž obě tyto linky jsou součástí sítě MHD provozované žalobkyní. Při přepravní kontrole se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. Dle přepravního řádu v době provádění přepravních kontrol činilo jízdné částku 24 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 500 Kč.
Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaná s žalobcem v obou případech uzavřela nástupem do dopravního prostředku, jenž je součástí sítě MHD provozované žalobcem, konkludentně přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), čímž jí vznikla povinnost dle přepravního řádu zaplatit jízdné a pro případ neprokázání se platným jízdním dokladem při přepravní kontrole též přirážku k jízdnému. Žalovaná se v obou případech po nástupu do dopravního prostředku při přepravní kontrole neprokázala platným jízdním dokladem a vznikla jí proto povinnost zaplatit též přirážku k jízdnému. Žalovaná své smluvní povinnosti nesplnila, když dluhy včas neuhradila, čímž se od dnů následujících po přepravních kontrolách ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Opak žalovaná netvrdila ani jinak se nebránila. Žalobce má proto, vedle práva na zaplacení částky 3 048 Kč dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroků z prodlení z dlužných částek v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (8,25 % ročně ke dnům počátků prodlení).
Žalobce svůj nárok prokázal, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 048 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.